Šplhající profesor (1992)

Když vaše lás­ka není opě­to­vá­na, doká­že­te i ve stá­ří dělat nej­růz­něj­ší vylo­me­ni­ny. Jenomže co když se začne­te měnit k nepo­zná­ní…

Sherlock Holmes a Dr. Watson jsou požá­dá­ni o pomoc, aby pomoh­li roz­luš­tit záha­du oko­lo star­ší­ho uzná­va­né­ho pro­fe­so­ra Presburyho. Poté co se vdo­vec zakou­kal do pohled­né mla­dé Alice, ale byl odmít­nut, se jeho cho­vá­ní rapid­ně změ­ni­lo k hor­ší­mu. Jeho nešťast­ná dce­ra Edith a její snou­be­nec Jack si o něj děla­jí vel­ké sta­ros­ti, hlav­ně tedy o jeho dušev­ní a fyzic­ké zdra­ví. Souvisí to nějak s tajem­ný­mi dopi­sy a balíč­ky posla­ný­mi z Prahy? Jak je mož­né, že ve svém věku doká­že špl­hat do těž­ko pří­stup­ných míst a nic si na dru­hý den nepa­ma­tu­je? Proč na něj úto­čí jejich pes, kte­rý dosud své­ho pána doslo­va milo­val a byl mu nej­lep­ším pří­te­lem?

Režie: Zdeněk Zelenka

Rok výro­by: 1992

Délka: 51 min

Země: Československo

Hrají:

Viktor Preiss...(Sherlock Holmes)

Josef Somr...(Dr. Watson)

Petr Kostka...(profesor Presbury)

Kateřina Brožová...(Edith Presbury)

Jan Šťastný...(Jack Bennet)

Barbora Srncová...(Alice)

...a dal­ší

Povídku, pod­le kte­ré se ten­to kou­sek inspi­ro­val (The Adventure of the Creeping Man) jejímž auto­rem není nikdo jiný než Arthur Conan Doyle, jsem bohu­žel nikdy neče­tl. Nicméně jde o vcel­ku půso­bi­vé dílo, kte­ré našim doce­la poved­lo. Zásluhu na tom má pře­de­vším dob­ré herec­ké obsa­ze­ní a jejich výko­ny. Už doce­la dlou­ho jsem měl nutká­ní si ten­to film pus­tit, ale pořád jsem to odklá­dal. A jak se uká­za­lo, byla to doce­la chy­ba. Zelenka si neve­dl vůbec špat­ně a divá­kům nabí­dl solid­ní podí­va­nou, kte­rá se nemá za co sty­dět.

Jen s tím žán­ro­vým ozna­če­ním „horor“ bych byl v tom­to pro­ve­de­ní poně­kud opa­tr­ný. Jde spí­še o detek­tiv­ní záplet­ku, ve kte­ré nechy­bí humor­né chvil­ky, tro­cha toho mys­te­ri­óz­na, pěk­né kos­týmy a půvab­ná Kateřina Brožová. Ta zde však muse­la vykli­dit pole pře­de­vším svým muž­ským kole­gům a jak dvo­ji­ce Preiss – Somr, tak pře­de­vším Kostka poda­li vel­mi sluš­né výko­ny. Nechybí ani pořád­ná por­ce nad­sáz­ky a jis­tá for­ma humo­ru, kte­rá však nemu­sí sed­nout kaž­dé­mu.  

Profesorova postup­ná pro­mě­na však byla pro­ve­de­na vcel­ku dob­ře. Kostka se v tom vidi­tel­ně vyží­val a divák si nemů­že být zpr­vu jis­tý, zda se jen pomá­tl z neo­pě­to­va­né lás­ky, nebo v tom hra­je roli něja­ká for­ma „magie“ či snad něco ješ­tě děsi­věj­ší­ho. Lození po stro­mech a oka­pech, chlu­pa­tě­ní rukou a obli­če­je – copak se jen ukrý­va­lo v oněch balíč­cích? To a mno­hem více musí co nej­rych­le­ji vyře­šit zná­mý detek­tiv a jeho par­ťák, laho­dí­cí si v dob­rém alko­ho­lu a kva­lit­ním jíd­le (nej­lé­pe, když je to zadar­mo). V mých očích lehce nad­prů­měr­ná podí­va­ná. 

Hodnocení:

70%