(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Nevšední až zvrácený milostný příběh, který se odehraje během jednoho víkendového pobytu na luxusním sídle milionáře Sergeje (Rupert Friend), jehož smrt spustí pro Iris (Sophie Thatcher) a její přátelé řetězec nečekaných událostí...
Zach Cregger začínal jako komediální herec, který sám dvě komedie realizoval i jako režisér. Stejně jako Jordan Peele přesedlal Cregger z komediálního žánru k žánru hororovému. Jeho téměř 3 roky starý Barbar překvapil schopnosti přeskakovat mezi žánry. Cregger v podstatě nabídl tři specifické hororové filmy v jednom, které výtečně držely při sobě. Film fungoval jako sociální komentář k misogynii a MeToo, zároveň působil jako variace toho „Jak pejsek s kočičkou pekli dort´´ jen se šťastným koncem. Cregger je díky Barbarovi vnímám jako hororový objev roku 2022 a již začátkem příštího roku uvede snímek Weapons, který je prozatím srovnáván s Magnolií Paula Thomase Andersona. Zároveň se Cregger čerstvě upsal napsání a režii rebootu videoherní série Resident Evil. Je ovšem ještě jeden projekt, který pro Creggera zřejmě dost znamená.
Cregger se chtěl původně chopit režie snímku Společník, nakonec se ovšem spokojil s pozicí producenta. Režie se tak chopil scenárista filmu Drew Hancock, jedná se přitom o jeho režijní prvotinu. Stejně jako Creggera ho pojí pojítko ke komediálnímu žánru, konkrétně stojí za scénářem k nepříliš kladně přijaté komedii Camp Fred. Hancocka tak možná nepředchází nejlepší pověst, na druhou stranu se to samé nedalo před Barbarem říct ani o Creggerovi. Sophie Thatcher je čím dál tím výraznější herecké jméno, Jack Quaid je známý nejen díky seriálu The Boys a obavy mohl první trailer vyvolat snad pouze tím, že možná odhalil až příliš mnoho. Je tomu ovšem tak?
Zcela jistě se dá závidět těm, kteří na Společníka vyrazí bez širšího povědomí o jeho zápletce a nějakým zázrakem se mu podaří vyhnout se kampani. Šikulové z marketingového oddělení se zdrojovým materiálem rozhodně nepracovali v rukavičkách a trailer se tak nebojí odhalit dost možná nejzásadnější akt prvního filmu. Dá se snadno stěžovat na to, že se s tím marketingové oddělení nepopralo víc a nevsadilo na větší tajnůstkaření. Na druhou stranu je ovšem pozitivní během sledování filmu sledovat, že se nejedná o jediný dějový kotrmelec a samotná ústřední zápletka skrývá mnoho dalších (nejen) sympatických překvápek. Takže bez spoilerů se dá Společník jen doporučit. Pokud chce někdo číst dál, tak jen na vlastní nebezpečí:
POSLEDNÍ VAROVÁNÍ PŘED POTENCIONÁLNÍMI SPOILERY Z FILMU SPOLEČNÍK!!!!!!!!!!!
Pokud se někdo skutečně na Společníka vydá bez povědomí o jeho marketingu a přijde tím o jedno docela zásadní překvápko, bude možná prvních pár minut podiven tím, že se Iris v podání Sophie Thatcher chová a vyjadřuje tak nějak podivně. Jakoby měla mentální postižení a nebo by snad byla vetřelcem z cizího světa, jehož jediným cílem je vyhladit obyvatele planety Země. Konec první čtvrtiny ovšem ten zásadní zvrat skutečně odhalí - Iris je robot! V podstatě něco mezi sexuální robospolečnicí a roboženou v domácnosti. A je až překvapivé, jak s tím film chytře pracuje. Cregger možná tentokrát jen produkuje, tvůrčí tým stojícím za Barbarem se ovšem svým způsobem pozná. A Společníka jde bez problému označit za kreativní sci-fi thriller, který je skutečně velmi uvědomělý.
James Cameron se nedávno nechal slyšet, že uvažuje nad dalšími Terminátory, které se ovšem budou zásadně lišit od těch klasických. Potencionální další Terminátoři by byly aktuálnější a mělo by se u nich vycházet z toho, jak aktuálně A. I. ovlivňuje a může také ohrozit budoucnost lidstva. A je až sympatické, jak Společník působí jako takový duchovní nástupce Terminátora. Společník je filmem o vztahu člověka k technologiím, jak jsou lidé často schopní si nevědomky sami budovat nebezpečí a svým způsobem si většina z nich vyhladit dost možná skutečně zaslouží. Společníka jde technicky vnímat jako satirické rýpání do nevypočítatelnosti umělé inteligence a do toho, kam nás může jako člověka dohnat. A svým způsobem jde také o komentář k domácímu násilí.
Jakmile se v nějaké science fiction projeví u stroje nějaké emoce, je to automaticky vnímané jako selhání systému. Co když je ovšem právě vývoj emocí u technologie a úkaz samostatného rozvoje důkazem dokonalé technologie, kterou lidé skutečně chtějí? Společník k k vnímání robotů/strojů přistupuje tak trochu jinak. Mají nějaké základní naprogramování, právě to ovšem v nějaké formě vyvíjí jejich osobnost a oni sami dle toho poté přistupují ke své existenci. U hlavní hrdinky tak pozorujeme formu existencionální krize, svět Společníka je děsivý v tom, že se zdánlivě zase tak moc neliší od moderního světa, ve kterém aktuálně žijeme. Společník se může odehrávat maximálně v nepříliš vzdálené budoucnosti a naznačit tím dost možná osud nejednoho incela.
Znalci marketingové kampaně jsou tak v první třetině okradeni o tajemno, neznamená to ovšem, že by vývoj zápletky nemohl následně překvapovat a Hancock nepřekvapí nejedním zajímavým zvratem událostí/nápadem, i kameraman Eli Born se skrze různé kamerové nájezdy a kombinováním různých typů záběrů vyblbne. Kdo očekává, že se po zásadním zvratu z traileru z filmu vyklube slasher, bude (možná) mile překvapen. A je vlastně uspokojivé sledovat, jak Společník pracuje se svými postavami a sympatický Jack Quiad zvládne uhrát dalšího tak trochu psychicky nevyrovnaného incela. Typického človíčka, který brečí nad tím, jak je k němu svět nefér a že si zaslouží víc, o to více člověk přece Iris při její honbě za svobodou a přeci jen i formou spravedlnosti štěstí. Je to možná „jen´´ stroj, Sophie Thatcher ovšem do jejího ztvárnění zvládá podat uvěřitelnou lidskost. Společník skutečně svěže a do jisté míry originálně s roboty pracuje a kdo bude skutečně chtít, najde ve Společníkovi také specifický komentář k moderním otázkám ohledně budoucnosti s A. I. Jen dost možná ne takový, který se bude většině zamlouvat a snadno ho budou považovat za kontroverzní.
Scénář Hancocka často šikovně předznamenává jistý vývoj událostí, je vlastně až sympatické, jak se jisté - na první pohled zdánlivě nepodstatné - dialogy stanou v průběhu podstatnější a mají nějaký nosný vliv na postavy a jejich vývoj v příběhu. Mezi 2. a 3. třetinou filmu možná filmu začne chvilkami vypadávat řetěz, protože je těch nápadů dost možná tolik, že ne na všechny je ve finále úplně čas (především zásadní funkce hlavní hrdinky, která může snadno změnit nejen svůj hlas, ale i svůj vzhled). A jak chvílemi potěší, že se postavy chovají poměrně inteligentně, na úkor scénáře se většinou musí chovat chvíli hloupě (a to i přes fakt, že má hlavní hrdinka zrovna IQ nastavené na 100%). Finále je ovšem uspokojivé a jeden otvírák na víno by chtěl domu instantně každý milovník vína!
Jordan Peele si nejen točí své horory jako Uteč nebo Nene, ale jako producent zároveň pomohl na svět novému Candymanovi nebo do kin dostal skvělého Opičího muže. Zach Cregger se poté očividně stejně tak nechce spokojit jenom s realizací svých novinek, ale také podporou jiných šikovných tvůrců, kteří si zaslouží svůj prostor. Těžko říct, zda je Drew Hancock nějaký potencionální budoucí hororový hitmaker (takových tu potencionálně bylo a dnes už po nich neštěkne ani pes), jeho režijní prvotina je ovšem minimálně v nejednom ohledu sympatická. I díky skvělé hudební dramaturgii (byť je výraznější nežli původní hudba Hrishikeshe Hirwaye), nejednomu sympatickému kreativnímu nápadu a skutečně chytrému komentáři, který by jistě mohl ocenit i James Cameron a při realizaci nových Terminátorů si po sledování Společníka zapsat nejednu poznámku. I když je Společník do jisté míry komorní příběh, skrývá se v něm toho mnohem víc. A jedná se minimálně o stejně sympatické překvápko jako zmiňovaný Barbar.
Dost možná nejmrazivější předpověď blízké budoucnosti? Svým způsobem ano. I přes fakt, že kampaň odhaluje více, než by měla, určitě nenabízí vše, co je na Společníkovi zajímavé. Jedná se o sebevědomý režijní debut, který se nebojí palčivějších témat, zároveň se může opřít o zábavný koncept. Drew Hancock se snad se svou vizí nepříliš vzdálené budoucnosti (především ohledně nevyhnutelného osudu incelů) plete, jde ovšem zřejmě o talent, který ještě nemusel říct poslední slovo...
Verdikt: 80%
Nejnovější komentáře