Springfieldský barman Moe Sizzlack se potýká s dlouholetou nespavostí, a když mu experimentální léčba konečně dopřeje hluboký spánek, otevře mu cestu do nečekaného snového světa. Vedle romantického příběhu o novinářské rivalitě a Sam Wheatonové však jeho sny zasáhnou i ostatní obyvatele města. Záhy se ukáže, že za nočními můrami stojí pokus proměnit lidské sny v reklamní prostor.
- V oddělení zeleniny už Moe usnout nedokáže
- Experimentální komora slibuje hluboký spánek
- Ve snu se Moe ocitá v novinářském New Yorku
- Sam se stane Moeovou vysněnou láskou
- Strach ve městě má reklamní účel
- Moe se musí rozhodnout mezi snem a městem
- Město, které nespí, potřebuje odpočinek
V oddělení zeleniny už Moe usnout nedokáže
Moe má za sebou další bezesnou noc a prášky na spaní mu nepomohly. Společnost mu dělají jen jeho „noční přátelé“, jak nazývá lidi, kteří ještě nespí. Když už další noc nemůže vydržet, vzpomene si na jediné místo, kde podle svých slov usne za všech okolností: za volantem. Nakonec se ale ocitne v oddělení ovoce a zeleniny, kde se pokouší zabrat mezi květákem a brokolicí.
Jeho počínání přeruší Midge. Moe jí vysvětlí, že se mu spí špatně, a přizná, že pořádně se nevyspal už 27 let. Midge si všimne jeho kruhů pod očima, unaveného obličeje i podrážděnosti, která se projevuje hádkami s bramborami. Přesto usoudí, že Moeovy drsné způsoby mohou být následkem nespavosti, a pozve ho na čaj, aby jí o svých potížích pověděl víc.
Moe tvrdí, že u lékaře nebyl od narození a že mu dokonce zůstal kus pupeční šňůry. Midge se ho ptá na běžné prostředky proti nespavosti, jako jsou čaj na spaní, zatemňovací rolety nebo zvuky přírody. Moe odpovídá, že už zkusil všechno, a vyjmenuje roofies, chloroform i Roofies PM. Na Ambien už podle svých slov nesmí, aniž by vysvětlil proč.
Do rozhovoru se zapojí Homer, který si přijde pro obvyklé pivo. Když zjistí, že Moe je na návštěvě u Midge, objedná si také bílé víno pro „sexy kočičku“. Midge nakonec pošle Moea do springfieldské spánkové laboratoře. Ten tam dorazí s tím, že ho poslala „malá šprtka“.
Experimentální komora slibuje hluboký spánek
V laboratoři Moe nejprve narazí na lékaře, kterého jeho vlastní tvář zaskočí. Doktor Trey De La Mañana, označovaný za největšího spáče v laboratoři, ho však považuje za ideálního kandidáta pro novou experimentální spánkovou komoru. Zařízení kombinuje kraniální magnetickou stimulaci, okysličení a malé množství sedativa určeného pro gorily.
Moe se obává ceny a podotkne, že jeho zdravotní pojištění hradí jen hadřík, do kterého se člověk kouše při operaci během rvačky. Trey ho ujistí, že léčba je zdarma výměnou za podpis souhlasu s účastí ve studii. Moe se má převléknout do pohodlného oblečení na spaní, jenže jeho podvazky na ponožky a chybějící ponožky lékaře zaskočí.
Doktor předem upozorní na možný vedlejší účinek: velmi živé a pohlcující sny. Moe ho odbyde a žádá, aby začal. Po devíti hodinách spánku v komorě se probudí a prohlásí, že je zamilovaný. Laboratoř mu tedy dopřeje nejen odpočinek, ale také sen, který se ukáže být mnohem víc než obyčejnou noční představou.
Ve snu se Moe ocitá v novinářském New Yorku
Jeho první velký sen se odehrává v New Yorku. Moe v něm vystupuje jako novinář Sizzlack, jehož dosavadní sloupky začínají vytlačovat nové trendy. Šéf mu představí Sama Wheatona, spisovatele ze San Francisca s moderním pohledem, který má převzít část Moeovy práce. Moeovy texty mají nově vycházet jen každý druhý den a jeho kolega má dostat prostor vedle něj.
Moe se odmítá dělit o své místo a palce ve sloupku s někým, jehož jméno ani neumí správně vyslovit. Sam mu zase vyčte, že je bručoun ve třiceti, svou nepružnost považuje za ctnost a ve skutečnosti se nebojí změny, ale toho, že se stane zastaralým. Jejich výměnu názorů šéf promění v soutěž: oba mají do půlnoci napsat 1 000 slov o tom, jak město ovlivní plánovaná proměna Times Square. V ranním vydání se objeví text toho, kdo ho nejvíc zaujme.
Předmětem sporu je zánik divadla Pervland, které se má změnit v turistickou atrakci. V jedné části snu se o něm mluví jako o Spank Palace. Moe nad jeho koncem truchlí a připomíná, že měl nejlepší popcorn na Peep Row. Nástup rodinně přívětivé čtyřpatrové prodejny Good & Plenty podle něj znamená konec starého města a příchod návštěvníků ze Středozápadu, kteří chtějí vidět muzikál Cats na Broadwayi nebo vyhlídku na Empire State Building.
Sam se Moeovi svěří, že vyhlídkovou terasu Empire State Building miluje. Moe jí odvětí, že jde o jediné místo ve městě, odkud se může dívat na všechny shora. Sam se brání, že na nikoho neshlíží, a vysvětluje, že má jen tvář, hlas a šatník ženy, která by to mohla dělat. Přizná také, že k Moeovi kdysi vzhlížela a považuje ho za talentovaného spisovatele. Moe jí kompliment oplatí a pochválí, jak se vyjadřuje.
Rivalita se postupně mění v přitažlivost. Jejich slovní přestřelky přerušuje Harry, který si chce nejdřív přečíst Samin text. Moe se rozčílí a snaží se její pozornost získat zpět. Sam ho nakonec provokuje poznámkou o jeho „dvojtečce“ a Moe jí odpovídá urážkami, přestože ještě před chvílí oceňoval její talent. Zápletka připomíná romantickou komedii: dva lidé se nejprve nemohou vystát a pak se do sebe zamilují.
Sam se stane Moeovou vysněnou láskou
Když se Moe probudí, vypráví kamarádům v baru, že Sam je chytrá, hezká a temperamentní. Její rozcuchané blond vlasy mu připomínají zlatého retrívra. Sen podle něj doprovázela jazzová hudba, tlusté svetry a pocit, že samotný New York je jednou z postav příběhu. Zmiňuje také styl filmů Nory Ephronové, v nichž se podle ostatních podobné romantické zápletky objevují běžně.
Moe se chce okamžitě vrátit ke spánku, protože doufá, že příběh se Sam naváže přesně tam, kde skončil. Přátelé ho upozorňují, že sny takto nefungují. On jim nevěří a připomíná, že ve snu cítil Saminy jemné rty na svých. Když nastane zavírací doba, vyžene zákazníky z baru s tím, že má rande s andělem. Těší se na pokračování jejich prvního polibku ve výtahu.
Jenže když znovu usne, Sam se neobjeví tam, kde ji čekal. Moe se obává, že ji už nikdy neuvidí, ale po probuzení zjistí, že sen pokračoval jinak. Sam mu řekne, že to byla dlouhá noc, a Moe pochopí, že zmeškal sex. Chce si ho zopakovat, Sam mu však odpoví, že 8krát za noc je dost. Moe zjistí, že má ještě 40 vteřin, a znovu usne. Tentokrát ho Sam obviní, že ji ve spánku osahává.
Sen se dostane i do dalších částí jeho života. Bart Simpson se připravuje na pokus sjet nejvyšší halfpipe na světě a vzdorovat zákonům fyziky, případně „něčemu takovému“. Jeho rodiče však nakonec slyší, že měl noční můru. Marge popíše sen o sjezdu sufražetek z roku 1848: právě se chystala podepsat Deklaraci nálad, když si poškrábala hlavu a vypadla z ní spousta malých Moeů. Ve snu to někdo vykládá jako důkaz, že ženy nemají mít volební právo.
Homer vypráví o vlastní noční můře: v koupelně si chtěl vzít pivo z lékárničky, když ho Moe začal pronásledovat lesem s motorovou pilou. Obyvatelé Springfieldu následně zjišťují, že se jim Moe zjevuje ve snech opakovaně. V jednom příběhu se objeví jako špinavý barman pokrytý zelenou plísní v lednici, v dalším má nasazené zubní protézy a jí kukuřičný klas. Jiné postavy ho vidí ve vaně či bidetu, kde je obtěžuje, a mluví o něm jako o příšeře nebo hmyzím člověku.
Strach ve městě má reklamní účel
Moe se vrátí do baru a najde ho poničený. Lidé se ho bojí, protože se jim už týdny zjevuje v nočních můrách. Moe nechápe, proč mu nikdo nic neřekl. Dozví se, že se ho pokoušeli varovat, ale on pořád mluvil o své vysněné přítelkyni. Moe se brání, že Sam studovala na Wellesley, a nechce připustit, že by na ní bylo něco „pitomého“.
Vyděšení obyvatelé označí za původce hrůz přízrak, který je pronásleduje ve spánku. Moe nejprve nechápe, jak by mohl ovlivňovat cizí sny. Pak ho napadne, že je třeba zabít démona snů. Když ale vidí, že se ho bojí i děti, snaží se schovat. Jeho zoufalství provází řada dalších zjevení: mezi nimi „soplový démon“, před kterým se postava dovolává záchrany u sirupu proti kašli.
Lisa si všimne, že se některé noční můry pojí s produkty, které lidé nakupují. Homerův sen porovná s věcmi, které rodina právě pořídila, a upozorní, že je k nákupu přiměly reklamní postavy, jimž říká krtčí starostové. Ostatní ji zpočátku odbydou, ale Lisa spojí začátek podivných událostí s Moeovou návštěvou spánkové laboratoře. Rodina se obrátí na doktora s legračním jménem a obviní ho, že lidem krade sny, aby v nich vyvolával strach a přiměl je nakupovat.
Doktor Trey De La Mañana námitky nepopírá. Naopak přizná, že jeho plán není tajný, a ukáže jim obálku časopisu Ill-Gotten Fortune. Místo zdlouhavého vysvětlování nabídne video o takzvaném marketingu snů. Upozorňuje v něm, že v době streamování a přeskakování reklam je stále obtížnější oslovit spotřebitele, kteří se reklamám vyhýbají.
Podle jeho vysvětlení sdílejí komunity kolektivní duchovní podvědomí, které lidi během spánku propojuje. Laboratoř této schopnosti využívá a vkrádá se do snů, aby v nich propagovala výrobky. K tomu potřebuje lidi, kteří jsou nepříjemní, plní nenávisti a zapamatovatelně oškliví. Jejich vlastnosti spojí s již existujícími reklamními monstry a pomocí satelitů je promítá do snů tisíců lidí.
Moe protestuje, že doktor nemůže používat jeho podobu k tomu, aby ostatní děsil, a připomíná, že i oškliví lidé mají práva. Trey namítne, že se jich Moe vzdal výměnou za nejkouzelnější spánek svého života. Laboratoř však podle něj Moeovy sny přímo neřídí. Zbavuje ho pouze jeho „Moeovosti“, aby v něm zůstala sladká, milující a vtipná stránka připomínající film Nory Ephronové. Tak se v jeho snu zrodila Sam.
Moe se musí rozhodnout mezi snem a městem
Moe se ptá, zda Sam představuje skutečnou část jeho osobnosti. Trey mu potvrdí, že ano, ale zároveň vysvětlí, že s ní může být pouze tehdy, když klidně spí v zařízení Nightmare-Tron 5000. Pokud laboratoř opustí, Sam už ji nikdy neuvidí. Moe tak stojí před volbou mezi vlastním štěstím a klidem celého města.
Na první pohled ví, co má udělat, ale když ho ostatní prosí, aby myslel na Springfield, odmítá. Město mu podle něj nic nedalo: lidé ho pronásledují kvůli nočním můrám, říkají mu „gargoyle“ a zapisují ho do různých registrů. Moe se proto vrací k Sam a tvrdí, že právě tam patří.
Vezme ji na Empire State Building. Aby se dostali na vyhlídkovou plošinu, musí vyjet výtahem z 86. patra a koupit si vstupenky. Sam je překvapená, protože Moe předtím říkal, že na toto místo nikdy nepůjde. Moe jí odpoví, že když člověk ví, s kým chce strávit zbytek života, ani milion let není dost dlouhá doba. Poté ji požádá o ruku a Sam souhlasí.
Sam mu vysvětlí, co na něm miluje: i to, že děsivého uživatele drog považuje za svého vrátného, že se blíží čtyřicítce a nikdy neopustil Manhattan. Oceňuje také, že je laskavý k lidem ve městě, přestože se k němu oni sami vždycky hezky nechovají. Moe si uvědomí, že Sam v něm vidí dobré vlastnosti, které by neměl dál skrývat. Nemůže proto pokračovat ve snu, který ho od nich odděluje.
Sam jejich rozloučení přijme. Připomene, že jim vždycky zůstane Pervland, a Moe jí řekne, že na ni nikdy nezapomene. Po probuzení se obrátí na doktora a přizná, že takhle už žít nemůže. Má rád Springfield i jeho obyvatele a nechce je dál děsit. Rozhodne se být lepší kvůli Sam, i když to znamená, že ji ve snu ztratí.
Trey ocení jeho nesobecké rozhodnutí a řekne, že ho respektuje. Vzápětí však požádá, aby přivedli dalšího „smolaře“, protože díky zařízení prodá spoustu projímadel. Jeho cynický plán se tím nezměnil; pouze Moe z něj vystoupil.
Město, které nespí, potřebuje odpočinek
V závěru se objeví člověk, který se pokouší sestavit jedinečné zařízení, ale návod polil rajčatovou polévkou. Jeho bezradnost připomíná, že ani po Moeově odchodu z laboratoře nejsou všechny podivné problémy vyřešené. Příběh se však vrací k tomu, co Moe pochopil: život ve velkém městě znamená vzdát se soukromí, klidu a někdy i člověka, kterého si člověk vysnil.
Na oplátku ale lidé získávají komunitu, přátele a sousedy. Ti mohou zavolat policii, pokud někoho dlouho nevidí a z jeho bytu se začne linout zápach. Město, které nikdy nespí, si podle závěrečného zamyšlení zaslouží pořádný noční odpočinek — stejně jako každý, kdo v něm žije.
Spánek navíc může přinést krátké setkání s výjimečnými lidmi, kteří změnili náš život, i když třeba jen na okamžik.


















