O ČEM FILM JE: Kostýmní výtvarnice Eva náhle ovdověla. Při vyklízení skříní objeví její dcera Tereza, která chodí na chemoterapie, v tátově saku dětskou kresbu, která naznačuje, že Ludvík měl kromě dcery Terezy také nemanželského syna Tomáše. Eva se nechce v ničem šťourat, ale Tereza se k vidině nevlastního bratra upne, a tak Evě nezbývá nic jiného než se vydat společně s Terezou tátovou volhou po stopách bývalých Ludvíkových milenek, aby zjistily víc.
MŮJ NÁZOR: Film to byl vcelku dobrý, líbilo se mi téma, ale jinak to nebylo nic, z čeho bych si sedla na prdel. Proč? Asi to prostě jen není můj šálek kávy... Líbilo se mi herecké obsazení - většinu herců mám ráda a ráda se na ně dívám, jejich herecké výkony taky nebyly špatné. Co se mi líbilo fakt hodně, byla česká příroda, kterou ve filmu ukazují záběry, když jsou Eva a Tereza na cestách volhou. 🙂 Samotný veterán je boží a ráda bych se v něm projela. Film také doprovází hudba Jana P. Muchowa, která k tomu sedla jako prdel na hrnec. 🙂 Takže celkově - jedná se o příjemnou oddechovku, která neurazí, ale dle mého názoru zase ani moc nenadchne, čekala jsem trošku víc rozvinutější děj a trochu víc akce. Co se mi na filmu nelíbilo vůbec, byl jeho konec. To jsem pak jen seděla a říkala si: „Cože?! Jako vážně?!“ Takže - pokud máte rádi české filmy a nehledáte žádný náročný film, běžte se na Tátovu volhu mrknout.
HODNOCENÍ: 65 %
