Není mnoho filmů s duchařskou tématikou, které by stály opravdu za řeč. Na vrcholu tohohle specifického žánru se po boku Šestého smyslu hrdě tyčí film se zářící Nicole Kidman v hlavní roli. Dostáváme zde film, který je postaven na naprosto jednoduchých základech tajemna starého domu, ovšem atmosféra vytvořená na těchto principech je opravdu výtečná a v nejlepších momentech by nestačil leckterý nůž na její krájení.
Někdy se světy živých a mrtvých spojí v jeden
Příběh se odehrává ve osamělém starém domě na konci druhé světové války, kdy Grace čeká se svými dvěma dětmi na návrat manžela z bojů proti nacistům. Ovšem obě děti trpí záhadnou alergií na denní světlo, takže všechny okna a dveře jsou zajištěny proti jeho průchodu a matka Grace na svých ratolestech nadmíru lpí, jelikož jsou to jediné, co po jejím manželovi doma zůstalo.
Jak už však název naznačuje, dočkáme se zjištění, že v domě není pouze matka s dětmi a služebnictvem. V domě zahaleném mlhou se začínají dít velice zvláštní věci, které započnou, když Gracina dcerka začíná mluvit o malém hochovi Viktorovi, kterého v domě občas potkává. Některé scény z tohoto filmu jen tak nezapomenete a ručím vám, že až se ozve ve vašem potemnělém domě zvuk kroků zrovna, když budete sami doma, tak budete proklínat Ty druhé.
Ve své podstatě je tenhle film založen na klasických principech kinematografie. Celý děj se odehrává v jednom domě a to jen a jen umocňuje tajemnou atmosféru. Nepotkáme zde žádnou z moderních technik pro vyvolání strachu jako je umělý coloring obrazu, roztřesení kamery nebo umělé zvuky. Ti druzí jsou natočeny klasicky podle ověřených technik pro točení dramatu. O to víc je k údivu, jak moc dobře je zvládnutá emoční stránka filmu, která diváka nenechá odejít. Takhle brilantně zvládnutých snímků na světě není mnoho a už jen proto by měl Ty druhé bez rozdílu každý znát.
