TOMÁŠ TRAPL - rozhovor k filmu Babovřesky 3

Tomáše Trapla není tře­ba dlou­ho před­sta­vo­vat. Hrál a hra­je v mno­ha muzi­ká­lech, věnu­je se hud­bě, ale letos si stři­hl roli nerud­né­ho fará­ře Zbigniewa Krapuščinckeho v kome­dii Zdeňka Trošky – BABOVŘESKY 3. Na co se mohou divá­ci v led­nu, až film při­jde do kin, těšit a jak se mu natá­če­lo?

 Tomáši, co Vám běže­lo hla­vou, když jste od Zdeňka Trošky dostal nabíd­ku na roli pol­ské­ho fará­ře do kome­die Babovřesky 3.

No, že se asi sple­tl. Myslel jsem si, že původ­ně chtěl zavo­lat něja­ký­ho her­ce a ne mě, kte­rej točí před kame­rou veli­ce spo­ra­dic­ky. Protože když začal mlu­vit o tom, že budu mlu­vit čes­kou pol­šti­nou stři­že­nou ost­rav­ským náře­čím, a že budu tro­chu aske­tic­kej fana­tik a ješ­tě k tomu mít fóbii z pavou­ků, tak mě málem omej­va­li. Říkal, že jsem byl výbor­nej hrob­ník v muzi­ká­lu Hamlet, kte­rej reží­ro­val, a že tedy musím zvlád­nout i fará­ře. A že mám hudeb­ní sluch, tak­že to zvlád­nu. Tak jsem si řekl, že když mě volá rov­nou rejža osob­ně, a navíc je to bez kon­kur­zu, tak do toho jdu.

 Jak se Vám se Zdeňkem a jeho štá­bem toči­lo?

Já si nemůžu stě­žo­vat. Oni všich­ni her­ci oko­lo říka­li, že je straš­ně hod­nej, že na her­ce neřve atd. No tak neřval ani na mně. Panovala poho­da, klí­dek a při­tom se vždyc­ky stih­lo to, co mělo.

 Jak se Vám líbi­lo v loka­cích, kde Babovřesky 3 vzni­ka­ly?

Tak já již­ní Čechy milu­ju. Jezdili jsme tam na prázd­ni­ny, když jsem byl malej. Je to tam nád­her­ný. Ale pře­kva­pi­lo mě, kolik cha­lup je ješ­tě neo­pra­ve­ných a komu­nis­mem stá­le zde­vas­to­va­ných. Na jed­ný návsi vidí­te ved­le sebe opra­ve­nou cha­lu­pu i napůl zří­ce­ni­nu. Peníze pros­tě chy­bí všu­de…

 Co Vaše role, jak se Vám líbí?

Líbí! Faráře mám doce­la okou­ka­ný z dět­ství. Ale tro­chu mě ho bylo líto. Ten farář to mys­lel urči­tě upřím­ně, jen chudák nevě­děl, do jaký jámy lvo­vý se dostal. Tak snad to tak i vyzní. Jinak by mě mrze­lo, kdy­by si ho divák pama­to­val jen jako komic­kou figur­ku, kte­rá když napří­klad „hle­dá“ tak vlast­ně „šuká“…/smích/

 V muzi­ká­lu Adam a Eva ztvár­ňu­je­te „čtyřpro­cent­ní­ho“ růžo­vé­ho andě­la, tady nerud­né­ho pol­ské­ho fará­ře, tro­chu roz­por, ne?

Proč roz­por? A proč vlast­ně ne?  Pro her­ce jsou roz­po­ru­pl­né role a tzv. „širo­ký záběr“ pra­vým požeh­ná­ním. Hrát roz­ma­ni­té pova­hy a vlast­nos­ti je výzva a já jsem za to rád, že se nenu­dím.

 Těšíte se na pre­mi­é­ru, na ohla­sy přá­tel, kole­gů, fanouš­ků?

Abych se při­znal, spíš se bojím. Vlastně vůbec nevím, co z toho vyle­ze, tak­že tak. Ale přá­te­le žád­ný nemám, kole­go­vé jsou „závis­ti­vá mycí lin­ka“ a fanouš­ko­vé mě milu­jí, tak­že, i když to bude blbý, tak se jim to stej­ně bude líbit… To byl samo­zřej­mě humor.

 Co Vás kro­mě fil­mu teď zaměst­ná­vá?

Vrací se Kleopatra, pro­to­že do ní vstu­pu­je Dan Hůlka jako Cézar. Začíná mi ško­la, kde jsem už šest­nác­tým rokem a poma­lu se taky roz­jíž­dí zkou­še­ní na nový muzi­kál Mamma Mia.

 René Kekely