(zatím nehodnoceno)
Loading...Pohádkové příběhy mají svůj půvab a přitažlivost bez ohledu na věk. A právě takový je film „Tvář vody“, kde zamilovaná dvojice musí prokázat nejen vzájemné porozumění a sílu svého vztahu, ale také odvahu uniknout před nebezpečím. Mexický filmový režisér a scenárista Guillermo del Toro, který už má zkušenosti s natáčením filmů vědeckofantastického a hororového žánru, napsal scénář a natočil příběh milenců, kteří ač mají problémy s komunikací se svým okolím, najdou v sobě spřízněné duše. On je dravý obojživelník podobný člověku s kouzelnou mocí a ona je němá uklizečka Elisa. Oba se setkají zcela náhodně v utajeném prostoru vládní laboratoře v Baltimoru, kde vládne krutý plukovník Stricklandem. O tajemného tvora mají zájem i v Rusku, a protože se příběh se odehrává v roce 1962, kdy vztahy mezi USA a SSSR byly napjaté, nevypadá pro něj budoucnost nijak povzbudivě. Ale zamilovaná Elisa má jiné plány.
Samotný příběh není nijak komplikovaný a jednotlivé postavy jsou čitelné stejně jako v pohádkách. Zlý Stricklandem je odporný a surový. Rozehraný motiv s ukousnutými prsty je nechutný, ale postupně se prsty stanou symbolem zla a krutosti. Tajemný vodní živočich působí zpočátku strašidelně a nebezpečně. Jak se s ním Elisa postupně seznamuje, začíná se stále více podobat člověku. Vnější vhled se nemění, ale mění se pohyby a jehochování. Příběh nepostrádá napětí a do poslední chvíle není jasné, zda se dvojice milenců nebude muset rozloučit.
Guillermo del Toro si pro roli němé Elisy vybral herečku Sally Hawkins, která umí skvěle vyjádřit emoce bez jakýchkoliv slov. Soustředí pozornost na sebe a prostřednictvím svého přístupu k neznámému tvorovi postupně uvolňuje napětí, navazuje kontakt a vyjadřuje hluboký citový vztah. Herečka dokázala zahrát pozvolnou změnu uzavřené a plachý ženy v odvážnou a cílevědomou osobnost. Její spolupracovnici Zeldu hraje Octavia Spencer, která je nejen prostorově, ale i zvukově výraznější. Její postava prostořeké a rázné uklizečky je pro Elsu oporou a překladatelkou v práci. Oporu v běžném životě dělá malíř reklam Giles, kterého ztvárnil Richard Jenkins. Ten dodal své postavě ostýchavost a bázlivost, že vedle něj působí němá přítelkyně sebejistě. Elisa je laskavá bytost, která si zaslouží lásku a přátelství dobrých lidí, o tom není pochyb. Stejně tak si zaslouží pomoc i neznámý vodní tvor, pro kterého má Elsa slabost.
Spojení sice bytostí citlivých, ale současně zdánlivých outsiderů společnosti, je postavené do kontrastu s postavami vojenské mašinérie s touhou po senzaci za každou cenu. Od počátku je jasné, komu fandí autor filmu a nikdo mu to nemůže mít za zlé. Pravidla pohádek jsou jasná a zlo musí být potrestáno. Přesto se tvůrcům filmu podařilo namíchat přijatelnou míru napětí s drobnými komickými scénkami s příjemným odlehčením. Například scéna, když se na Gilese vyvalí voda ze zatopené koupelny a on se jen užasle dívá na Elisu, jak stojí šťastná v objetí své vodní lásky.
Ostatně voda má ve filmu svou úlohu. Pro neznámého vodního tvora je to životně důležité prostředí, ve vodě vaří Elisa vejce, jedinou potravu, kterou vodní tvor pořádá s velkou chutí. A mořská voda je také důležité pro útěk ze zajetí a svobodu.
Očekávala jsem, že se bude autor snažit o ekologickou agitku, jak už to v posledních letech bývá. Záchrana vodních tvorů v kontrastu se zlými lidmi. Tentokrát se ale pozornost soustředila především na vztahy a schopnost porozumění mezi lidmi i živými tvory navzájem.
Film působí chvilkami trochu naivně až archaicky, ale to je dáno obdobím, ve kterém se příběh odehrává. Také si nejsem příliš jistá, zda se podařilo zdárně zvládnout všechny triky a technické návaznosti. Ale celkový dojem je příznivý, protože výkon hlavní představitelky je výborný.
Nejnovější komentáře