Úsvit planety opic - CAESAR MLUVÍ!

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Úsvit pla­ne­ty opic záro­veň zkou­má, jak se moh­li z němých, ale inte­li­gent­ních zví­řat ve Zrození pla­ne­ty opic stát mlu­ví­cí, civi­li­zo­va­né bytos­ti, kte­ré se na pla­ne­tě Zemi sta­li domi­nant­ním dru­hem. „Ve Zrození pla­ne­ty opic řek­ly opi­ce jen něko­lik slov. V Úsvitu pla­ne­ty opic uka­zu­je­me opi­ce na úsvi­tu jejich vzni­ka­jí­cí spo­leč­nos­ti, kdy se záro­veň učí mlu­vit. Samozřejmě, že pro mlad­ší gene­ra­ci je to mno­hem snad­něj­ší, než pro tu star­ší, což taky vede k zob­ra­ze­ní jejich vel­mi kom­pli­ko­va­né­ho spo­le­čen­ské­ho řádu. Tahle opí spo­leč­nost se v pod­sta­tě vyví­jí v tu, kte­rou jsme vidě­li v původ­ní Planetě opic z roku 1968, tedy v orga­ni­zo­va­nou spo­leč­nost s vlá­dou, armá­dou a věd­ci,“ vysvět­lu­je Reeves.

Spoluautor scé­ná­ře Mark Bomback říká, že pro něho nej­vět­ší výzvou bylo popsat, jak spo­lu opi­ce komu­ni­ku­jí a určit, nako­lik jsou schop­ní se vyja­d­řo­vat slov­ně. „Bylo napros­to šoku­jí­cí, když Caesar v závě­ru Zrození pla­ne­ty opic řekl jed­nu celou větu. V Úsvitu pla­ne­ty opic pro­to také zkou­má­me, nako­lik se schop­nost opic mlu­vit zdo­ko­na­li­la. Rozhodně to neby­lo nic jed­no­du­ché­ho, pro­to­že vás to neu­stá­le svá­dí k tomu, že jim pros­tě napí­še­te něko­li­kas­t­rán­ko­vé dia­lo­gy jako lid­ským posta­vám. Vycházeli jsme tedy z otáz­ky, že když v prv­ním fil­mu byl Caesar schop­ný říct jed­nu celou větu, jak dob­ře bude asi umět mlu­vit deset let poté?“ říká Bomback a dodá­vá: „Zároveň tu však byla i dru­há otáz­ka – proč by vůbec opi­ce potře­bo­va­li mlu­vit? Vždyť pře­ci doko­na­le ovlá­da­jí zna­ko­vou řeč, tak­že proč by měli mít potře­bu mlu­vit jako lidé? Znakovou řečí se ale pře­ce neda­jí dosta­teč­ně vyjá­d­řit emo­ce, tak­že pro­to se opi­ce muse­ly nau­čit mlu­vit, ne?

Matt Reeves k tomu dodá­vá: „Pro mě bylo nej­dů­le­ži­těj­ší, aby se ten pří­běh a s ním spo­je­né prv­ky jako vývoj řeči opic, až pří­liš nevy­vi­nu­ly od doby, kdy Caesar řekl ‚Ne!‘ ve Zrození pla­ne­ty opic. To je totiž moment, kte­rý na mě nej­ví­ce zapů­so­bil.“

Pokusy, kte­ré byly na Caesarovi a ostat­ních opech pro­vá­dě­ny a kte­ré je pak při­nu­ti­ly k útě­ku, z nich děla­jí stá­le inte­li­gent­něj­ší tvo­ry, což má pocho­pi­tel­ně za násle­dek roz­vi­nu­tí schop­nos­ti komu­ni­ko­vat ver­bál­ně. „Tentokrát jde o jazy­ko­vou evo­lu­ci. A my jsme se vel­mi peč­li­vě zabý­va­li vytvo­ře­ním té hra­ni­ce mezi zna­los­tí řeči a jejím dal­ším obje­vo­vá­ním. Caesar komu­ni­ku­je s ostat­ní­mi opi­ce­mi pro­střed­nic­tvím zna­ko­vé řeči, což se uká­za­lo být tou nej­lep­ší vol­bou. Současně s tím však i více pou­ží­vá slo­va.“ 

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře