Prvním filmem uváděným do českých kin v rámci nového ročníku Projektu 100 bude Koyaanisqatsi, kultovní filmový esej amerického režiséra Godfreye Reggia nabízející beze slov, jen prostřednictvím fascinujících obrazů a uhrančivé hudby Phila Glasse apokalyptickou vizi střetu dvou světů – technologií ovládané civilizace a přírody. Slavnostní projekce se koná 30. ledna v pražském kině Světozor.
Skupina vysokých nehybných postav obrácených k postavě ještě vyšší, nesoucí na hlavě korunu. Jeskynní malby z Horseshoe Canyonu v Utahu jsou prvním i posledním tónem skladby, která diváka provede světem tak, jak ho vidí Godfrey Reggio. Majestátní věkovitost skalních útesů, zdánlivá nehybnost pouště i věčná dynamika mořských vln sugerují prapůvodní čistotu života, do níž náhle, po staletích pozvolného, takřka neměřitelného vývoje, vstupuje člověk, měnící svou energií podobu světa i rytmus plynutí času. Přináší technický pokrok, zrychluje, propadá se do anonymity, přivádí na svět úžasné vynálezy i ničivé prostředky nepředstavitelné síly, zamořuje životní prostředí a vede války.
Koyaanisqatsi je prvním celovečerním filmem režiséra Godfreye Reggia a zároveň prvním z jeho Qatsi trilogie (Powaqqatsi, 1988, Naqoyqatsi, 2002). Bezmála hodinu a půl dlouhý dokument je tvořen výlučně obrazy (většinou zpomalenými či časosběrnými), bez komentáře a dialogů, jen s doprovodem minimalistické hudby Phila Glasse. Strhující vizuální podoba Koyaanisqatsi je dílem kameramana Rona Frickeho, který je pokládán za mistra časosběrné fotografie a velkoformátové kamery. „Tyto filmy neobsahují slova ne z nedostatku lásky k jazyku. Je to proto, že z mého pohledu je naše řeč ve stavu nesmírného ponížení. Už nepopisuje svět, v němž žijeme,” říká Reggio. Proto si také pro název tohoto i následujících snímků trilogie vybral slovo tajemného, necivilizovaného jazyka indiánského kmene Hopi, v němž nachází větší moudrost než v naší vlastní řeči. Reggio důsledně trvá na tom, že jeho filmy nenesou nějaké jednoznačné poselství či význam. Jeho záměrem je nabídnout divákům zkušenost, nabídnout jim úvahu, s tím, že interpretace je výhradně na nich. Otázky, které klade v Koyaanisqatsi, jsou zřejmé: Jsou technologie nástrojem, který – dle vlastních záměrů – používáme, nebo zneužíváme? Je technologie neutrální? Má vlastní život? Jde o technologický efekt na to či ono (například životní prostředí) anebo o to, že vše se odehrává uvnitř technologie? Stala se technologie závislostí, bez níž nedokážeme žít? Používáme technologii, nebo ji žijeme?
Světovou premiéru měl film 28. dubna 1982 na festivalu v Santa Fe, na MFF São Paulo 1984 a MFF Varšava 1988 získal Cenu diváků, Koyaanisqatsi je součástí Národního filmového registru při americké Kongresové knihovně jako „kulturně, historicky nebo esteticky významné dílo“.
Projekt 100 od roku 1995 každoročně pořádá Asociace českých filmových klubů (AČFK). V roce 2014 přinese do českých kin čtyři mimořádně kvalitní, oceňovaná díla světové a české kinematografie, restaurovaná a v digitální podobě. Po Koyaanisqatsi budou následovat 2001: Vesmírná odysea, Pulp Fiction: Historky z podsvětí a Ostře sledované vlaky.
Více informací na: www.projekt100.cz
