V tento den roku 1975 byl uveden film „Barry Lyndon“

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Po dokon­če­ní post­pro­duk­ce fil­mu „2001: Vesmírná ody­sea“ (1968) Kubrick pokra­čo­val v plá­no­vá­ní fil­mu o Napoleonovi. Během před­pro­duk­ce byl uve­den film Sergeje Bondarčuka a Dina De Laurentiise „Waterloo“ (1970), kte­rý v poklad­nách kin pro­pa­dl. Po opě­tov­ném zvá­že­ní finanč­ní­ci stáh­li Kubrickovo finan­co­vá­ní a on se zamě­řil na adap­ta­ci romá­nu Anthonyho Burgesse „A Clockwork Orange“ z roku 1962 (film byl uve­den v roce 1971). Následně Kubrick pro­je­vil zájem o román Williama Makepeace Thackeraye „Vanity Fair“, ale od pro­jek­tu upus­til, když vznik­la seri­á­lo­vá ver­ze pro tele­vi­zi. V jed­nom roz­ho­vo­ru řekl: „V jed­nu chví­li mě „Vanity Fair“ zají­mal jako mož­ný film, ale nako­nec jsem usou­dil, že pří­běh nelze úspěš­ně vtěs­nat do rela­tiv­ně krát­ké­ho časo­vé­ho úseku celo­ve­čer­ní­ho fil­mu... jakmi­le jsem si pře­če­tl „Barryho Lyndona“, vel­mi mě to nadchlo.“

Kubrick, kte­rý si vyslou­žil nomi­na­ce na Oscara za fil­my „Dr. Divnoláska“ (1964), „2001: Vesmírná ody­sea“ a „Mechanický pome­ranč“, měl na počát­ku 70. let pověst per­fek­ci­o­nis­tic­ké­ho auto­ra, kte­rý nad svý­mi fil­my ční víc než jaký­ko­li kon­cept nebo hvězda. Jeho stu­dio Warner Bros. pro­to ochot­ně finan­co­va­lo jeho dal­ší pro­jekt, kte­rý Kubrick před tis­kem tajil, čás­teč­ně kvů­li roz­ru­chu kolem kon­tro­verz­ně násil­né­ho „A Clockwork Orange“ (zejmé­na ve Velké Británii) a čás­teč­ně kvů­li své dlou­ho­do­bé para­no­ie z bul­vár­ní­ho tis­ku.

Poté, co se Kubrick cítil nucen odlo­žit své plá­ny na film o Napoleonu Bonapartovi, zamě­řil se na Thackerayovu sati­ric­kou pika­res­ku z roku 1844 o hon­bě za bohat­stvím irské­ho tulá­ka „Barry Lyndon“, jejíž pro­stře­dí umož­ni­lo Kubrickovi vyu­žít roz­sáh­lý dobo­vý výzkum, kte­rý pro­ve­dl pro nyní pře­ru­še­né­ho „Napoleona“. V té době Kubrick pou­ze ozná­mil, že v jeho příš­tím fil­mu budou hrát Ryan O’Neal (pova­žo­va­ný za zdán­li­vě nekub­ric­kov­skou vol­bu hlav­ní role) a Marisa Berensonová, býva­lá model­ka z obá­lek časo­pi­sů Vogue a Time, a že se bude z vel­ké čás­ti natá­čet v Irsku. Tajemství kolem fil­mu bylo nato­lik zvý­še­né, že dokon­ce i Berensonové, když ji Kubrick popr­vé oslo­vil, bylo řeče­no pou­ze to, že půjde o kos­tým­ní dílo z 18. sto­le­tí [a] dosta­la pokyn, aby se v měsí­cích před natá­če­ním vyhý­ba­la slun­ci, aby dosáh­la dobo­vě spe­ci­fic­ké ble­do­s­ti, kte­rou Kubrick poža­do­val.

Ve fil­mu „Barry Lyndon“ se natá­če­lo znač­né množ­ství sek­ven­cí bez pou­ži­tí elek­tric­ké­ho osvět­le­ní. Na kame­ru dohlí­žel kame­ra­man John Alcott (kte­rý za svou prá­ci zís­kal Oscara) a je zná­mý zejmé­na díky tech­nic­kým ino­va­cím, kte­ré umož­ni­ly vznik někte­rých z nej­pů­so­bi­věj­ších zábě­rů. Dosáhnout foto­gra­fo­vá­ní bez elek­tric­ké­ho osvět­le­ní pro mno­ho hus­tě zaří­ze­ných inte­ri­é­ro­vých scén zna­me­na­lo natá­čet při svět­le sví­ček, což je, jak zná­mo, obtíž­né u sta­tic­ké foto­gra­fie, natož u pohyb­li­vých obra­zů. Ačkoli Kubrickovým výslov­ným přá­ním bylo vyhnout se elek­tric­ké­mu osvět­le­ní, kde to bylo mož­né, vět­ši­na zábě­rů byla poří­ze­na s běž­ný­mi objek­ti­vy a osvět­le­ním, ale byly nasví­ce­ny spí­še kvů­li záměr­né­mu napo­do­be­ní při­ro­ze­né­ho svět­la než z kom­po­zič­ních důvo­dů. Kromě toho, že tyto meto­dy moh­ly půso­bit rea­lis­tič­tě­ji, doda­ly fil­mu také zvlášt­ní dobo­vý vzhled, kte­rý byl čas­to při­rov­ná­ván k obra­zům z 18. sto­le­tí (kte­ré ovšem zob­ra­zo­va­ly svět bez elek­tric­ké­ho osvět­le­ní), zejmé­na díky Williamu Hogarthovi, jímž byl Thackeray vždy fas­ci­no­ván. (Wikipedie)

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře