Věk nevinnosti

Newland Archer (Daniel Day-Lewis) je bez­ú­hon­ný advo­kát, kte­rý taj­ně tou­ží po váš­ni­věj­ším živo­tě. Jeho zasnou­be­ní s půvab­nou, ale neza­jí­ma­vou člen­kou míst­ní sme­tán­ky May Wellandovou (Winona Ryder) ho odsou­di­lo k živo­tu v tiché lhos­tej­nos­ti. Když se ale do New Yorku vra­cí výstřed­ní, spo­le­čen­sky nepři­ja­tel­ná sestře­ni­ce jeho snou­ben­ky Ellen (Michelle Pfeiffer), Newland ris­ku­je vše kvů­li nadě­ji na oprav­do­vou lás­ku...

Martin Scorsese pat­ří mezi nej­vý­znam­něj­ší reži­sé­ry posled­ní­ho půl sto­le­tí, kte­rý má za sebou spous­ty iko­nic­kých a zásad­ních fil­mů jako Taxikář, Zuřící býk, Mafiáni nebo Casino. Mezi těmi­to slav­ný­mi fil­my tak tro­chu zapa­dá jeho Věk nevin­nos­ti, adap­ta­ce romá­nu Edith Warthonové. Do jis­té míry to dává smy­sl i pro­to, že šlo v roce 1993 o tak tro­chu nety­pic­ké­ho Scorseseho, kte­rý uká­zal, že Scorsese nemá pro­blém tak tro­chu změ­nit pří­stup i žánr a záro­veň pořád zůstat tím pra­vým Martinem Scorsesem.

Věk nevin­nos­ti je jako mno­ho dal­ších fil­mů Martina Scorseseho* *napros­to skvě­lou podí­va­nou. Jde o his­to­ric­ké roman­tic­ké dra­ma, kte­ré je zce­la urči­tě mis­trov­ským dílem. Tragická roman­ce, kte­rá má v sobě ovšem o pozná­ní více a dohro­ma­dy tvo­ří per­fekt­ně posta­ve­nou sklá­dač­ku. Scorsese sice ten­to­krát neto­čil film o mafi­á­nech nebo tem­ném pod­svě­tí, přes­to nato­čil dal­ší film o drs­ném svě­tě, kte­rý ovšem ten­to­krát není mafi­án­ským. Pojednává mís­to toho o pokry­tec­tví vyš­ší seznam­ky a lás­ce, kte­ré nikdo tak úpl­ně nepře­je.

Scorsese nemohl mít vět­ší štěs­tí na obsa­ze­ní hlav­ní­ho milost­né­ho troj­ú­hel­ní­ku. Daniel Day-Lewis měl teh­dy za sebou pou­ze Posledního Mohykána a vlna jeho dal­ších slav­ných výko­nů ho tepr­ve čeka­la (v roce 1993 mimo jiné svět­lo svět­la spat­ři­lo i vyni­ka­jí­cí Ve jmé­nu otce) , přes­to už ve Věku nevin­nos­ti doká­zal, že se mu sku­teč­ně daří do role až nesku­teč­ně pono­řit. Stejně tak Winona Ryder na počát­ku své kari­é­ry ze své role vydo­lo­va­la maxi­mum a doda­la její posta­vě nut­nou milost. Pravděpodobně nej­lep­ší výkon ve své kari­é­ře zde ztvár­ni­la Michelle Pfeiffer. Její role se dá ozna­čit za vel­mi slo­ži­tou. Jenomže ať už jde o emo­ci­o­nál­ní vcí­tě­ní nebo ele­gant­ní herec­ký pro­jev, Pfeiffer je v té roli jed­no­du­še feno­me­nál­ní a Věk nevin­nos­ti bude při rekon­struk­ci její kari­é­ry mini­mál­ně mezi nej­lep­ší­mi.

Právě Scorseseho dyna­mic­ké ucho­pe­ní dává téhle pře­de­vším kon­ver­zač­ní podí­va­né troš­ku vět­ší dra­vost. Vyloženě ze řetězů se sice Scorsese pořád neu­trh­ne a pořád točí pře­de­vším his­to­ric­kou roman­ci, přes­to ovšem roz­hod­ně nena­to­čil rutin­ní kon­ver­zač­ku. Ten Scorsese tam v jed­not­li­vos­tech pořád poznat je, přes­to se ten­to­krát v rám­ci růz­ných nápa­dů nepro­je­vil o pozná­ní výraz­ně­ji. Přesto je tam ovšem cítit pev­ná ruka nesku­teč­ně sil­né­ho fil­ma­ře, kte­rý o lát­ku oči­vid­ně peču­je a sna­ží se jí dodat potřeb­ný říz. Navíc se Scorsese kro­mě pří­bě­hu o zami­lo­va­ném troj­ú­hel­ní­ku nebo­jí si rýp­nout si do teh­dej­ší sme­tán­ky, při­čemž jde ona různá rýpnu­tí klid­ně pře­tlu­mo­čit nejen do kon­ce 20. sto­le­tí (tedy doby vzni­ku fil­mu), ale dost mož­ná i až k nám do sou­čas­nos­ti. I díky tomu­to fak­tu je Věk nevin­nos­ti roz­hod­ně více než zamě­ni­tel­ná roman­ce.

Kostýmy jsou doko­na­lé, což se od his­to­ric­ké­ho dra­ma­tu tak auto­ma­tic­ky oče­ká­vá, bohu­žel to ovšem čas­tě­ji není sáz­ka na jis­to­tu. Věk nevin­nos­ti ovšem vznik­lo sku­teč­ně ve zla­té době, kdy se dalo kos­tým­ním návr­há­řům téměř věřit a ze 70. let 19. sto­le­tí auto­ři kos­tý­mů vytřís­ka­li roz­hod­ně maxi­mum. To samé se dá říct i o dobo­vé výpra­vě.

Už pošes­té spo­leč­ně spo­lu­pra­co­va­li Scorsese a kame­ra­man Michael Ballhaus. Právě jemu se dá též vdě­čit za per­fekt­ní vizu­ál­ní strán­ku a i když je z dneš­ní­ho pohle­du Ballhaus zastí­něn poz­děj­ší­mi Scorseseho spo­lu­pra­cov­ní­ky jako Robert Richardson nebo Rodrigo Prieto, na Ballhause by se roz­hod­ně zapo­me­nout v rám­ci Scorseseho kari­é­ry nemě­lo. Filmu navíc dopo­má­há též výteč­ný soun­d­track Elmara Bernsteina, výraz­né audi­o­vi­zu­ál­ní podá­ní a pře­de­vším fakt, že Scorsese tohle nepro­bá­da­né pole sku­teč­ně zoral výko­nem hod­ným mis­tra. Což se od mis­tra v pod­sta­tě dale­ko čekat.

Věk nevin­nos­ti mož­ná není zase tak vděč­ný Scorsese na roz­díl prá­vě od Mafiánů, Casina nebo Vlka z Wall Street, přes­to si ovšem šan­ci zaslou­ží. Ten zná­mý Scorsese se sice ten­to­krát tak tro­chu drží v kou­tě a na jeho vylo­že­né hrát­ky ten­to­krát nedo­jde, přes­to dává do téhle lát­ky nesku­teč­nou ener­gii a zpra­co­vá­vá jí nesku­teč­ně živým způ­so­bem. Skvělé obsa­ze­ní, vyni­ka­jí­cí vizu­ál a pře­de­vším vyni­ka­jí­cí scé­nář s bri­lant­ně pro­da­ný­mi emo­ce­mi..... „ She never asked me. „

Trailer:

Verdikt: 5 z 5

---

Photo © Columbia Pictures

---

---