Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Jazzový zpěvák, malíř, fotograf, literát, ale především jeden z nejznámějších herců současnosti.Viggo Mortensen se narodil 20. října 1958 v newyorské nemocnici na Manhattanu. Podobně jako Keanu Reeves, i sympatický představitel Aragorna z trilogie Pán prstenů představuje jakéhosi „míšence“ národností. Jeho matka je rodilou Američankou, kdežto otcovy kořeny sahají až na okraj Evropy, konkrétně do Dánska. Jeho dětství do značné míry poznamenalo „stěhovavé“ povolání obou rodičů. Skutečnost, že plynule zvládá hned tři jazyky (angličtinu, španělštinu a dánštinu), není v případě Vigga nikterak překvapující, neboť je důsledkem jeho dlouholetých pobytů ve Venezuele, Argentině a Dánsku.
Mortensen tíhl k herectví již od raného mládí. Nutno podotknout - než se prokličkoval k rolím v hodnotnějších projektech, musel dlouhá léta trpělivě vyčkávat a přijímat desítky zdánlivě neperspektivních nabídek. V jedenácti se společně s rodiči navrátil do Spojených států a po vystudování základní školy se s vidinou splnění svého dětského snu přihlásil na hereckou školu Warrena Robertsona Theatre Workshop. Po jejím úspěšném dokončení pak neváhal a coby umělecky zdatná osobnost vyrazil do míst, kde se „malí“ stávají „velkými“ a naopak. V Los Angeles nejenže získal svou první filmovou roli, ale také zde poznal svou pozdější manželku, zpěvačku punkové skupiny X Exene Cervenkovou (desetileté manželství vzalo za své roku 1997).
Premiéru na filmovém plátně se odbyl mini-rolí po boku Harrisona Forda ve snímku Svědek. To se psal rok 1985 a místo toho, aby jej účast ve filmu režiséra Petera Weira nasměrovala vstříc stoupající kariéře, následujících šest let se neslo v duchu menších, jindy podřadných rolí v titulech pochybné kvality (výjimkou nebylo ani pokračování Mladých pušek z roku 1990). Větší prostor, přihlédneme-li k předchozím Viggovým „počinům“, mu přisoudil až herec Sean Peann, který jej obsadil do svého režijního debutu Indiánský běžec (1991). Role vietnamského veterána mu sice nezajistila nekonečný příval rozmanitých nabídek, nicméně jejím prostřednictvím získal alespoň pomyslný klíč, díky něhož se nadobro odpoutal od béčkové tvorby (pomineme-li ovšem Americkou Yakuzu z roku 1994).
Spolupráci s Peannem si zopakoval i o dva roky později v Carlitově cestě, při jejímž natáčení se setkal s hereckou legendou Al Pacinem. Další menší roli si připsal do filmografie „ponorkovým“ thrillerem Krvavý příliv, natočeném v roce 1995. Ve snímku uznávaného režiséra Tonyho Scotta se ocitl na téže palubě společně s Genem Hackmanem a Denzelem Washingtonem, načež ještě v téže sezóně stihl zužitkovat své herecké schopnosti jakožto Lucifer ve filmu Boží armáda.
Rok 1995 byl ve Viggově kariéře bezesporu zlomový. Po něm jako by se začalo blýskat na lepší časy. S velkým zpožděním se dostavily první větší role. V Portrétu dámy (1996) ztvárnil nápadníka Nicole Kidmanové, v katastrofickém Denním světle (1996) Roba Cohena stanul po boku Sylvestera Stalloneho a o rok později se zaskvěl v hlavní mužské roli ve filmu z vojenského prostředí G.I. Jane (na přání režiséra Scotta zde vdechl život postavě velitele výcviku). A právě titul, který zatloukl „poslední“ hřebíček do rakve Demi Moorové, odstartoval Mortensenovu kariéru. Paradoxně se tak stalo v době, kdy mu bylo už devětatřicet let.
Rok na to, kdy byl do kin uveden snímek Ridleyho Scotta, vklouzl Mortensen do hvězdně nabitého titulu, jímž definitivně složil zkoušky potřebné pro začlenění mezi hollywoodskou elitu. Tohoto zadostiučinění za „černou práci“ vykonanou v minulých letech se dočkal v rámci thrilleru Dokonalá vražda (1998), kde se zhostil role bohémsky žijícího umělce (pro zajímavost – obrazy vyskytující se ve filmu zplodil skutečně on sám), který je Michaelem Douglasem vydírán, aby zabil jeho manželku (a svou milenku) v podání Gwyneth Paltrowové. Na nedostatek prostoru si Mortensen nemohl stěžovat ani v dalších snímcích. Následovalo (nepovedené) remake Hitchcockova Psycha v režii Guse Van Santa (1998), romantické drama Procházka po Měsíci (1999), v němž si zahrál společně s Diane Laneovou a Annou Paquinovou, a v neposlední řadě snímek z alkoholické léčebny 28 dní (2000), kde zdatně sekundoval Sandře Bullockové.
Tak jako si Wesleyho Snipese dokážeme představit jedině v roli vymítače upírů, Arnolda Schwarzeneggera jako kyborga, přicházejícího z blízké budoucnosti, či Keanu Reevese coby Vyvoleného, stejně tak si dnes těžko můžeme odmyslit Mortensena v pozici jedné z nejvýraznějších postav filmové trilogie Pán prstenů. Co je však paradoxní, samotný Viggo doklopýtal k životní roli Aragorna čistě náhodou. Původně měl totiž Hraničáře ztvárnit Stuart Downsend. Ten byl však z projektu kvůli mladistvého vzhledu odvolán a potažmo nahrazen čtyřicetiletým Mortensenem. A přestože realizaci Tolkienova díla zasvětil téměř dva roky svého života, muž, z něhož vyzařuje nesmírné charisma, ničeho nelituje a je si vědom štěstí, které jej potkalo. V době, kdy se pomalu schyluje k rozhodující bitvě v Návratu krále, je totiž zřejmé, že se Mortensen stane hercem, který může už do konce života natáčet ty největší slátaniny, a přesto bude uznáván miliony lidí po celém světě. Už jenom proto, že je to Aragorn, jak má být:).
(4,91 z 5)