O francouzských vojenských ne/schopnostech koluje řada vtipů. O kvalitě jejich filmové školy by však polemizoval málokdo. Povedlo se tedy Francouzům v mém oblíbeném ponorkovém subžánru nahlodat zažité představy o kvalitách armády země galského kohouta? Vlčí volání dává jasnou odpověď.
PŘEPÁLENÝ ZAČÁTEK Úvodní scéna přináší naději, že Francouzi by si v mořských hlubinách mohli alespoň částečně napravit pověst. Atraktivní a hlavně neokoukané prostředí syrského pobřeží nabízí hned na úvod solidní akci, která Filmfanatica navnadila. Bohužel nic lepšího už film nenabízí. Pokud tedy nepatříte mezi sběratele WTF momentů.
KDYŽ NEMÁTE RÁDI KHAKI, TAK SE DEJTE K NÁMOŘNICTVU Hlavní hrdina je operátorem sonaru, kde uplatní svůj absolutní sluch. Coby šéfkuchař by možná neobstál, ale dejte mu na uši sluchátka a on vám poví, kolik vajíček je na plotně v kuchyni pronásledované ponorky. Ale jak už to bývá, když vám Pánbůh někde nadělí, jinde musí ubrat. Tady se vzhledem k absolutnímu sluchu ubíralo hodně. A snad všude.
BORDEL POD HLADINOU Jeden by řekl, že ponorkové loďstvo francouzského námořnictva je elitní složkou ozbrojených sil atomové velmoci. Ve filmu to bohužel vypadá, že jde spíše o bordel na kolečkách pod hladinou. Nemám ve zvyku spoilerovat, takže prozradím jen tolik, že dostat se do kanceláře francouzského admirála je stejně snadné, jako prolomit jeho heslo na počítači, který obsahuje supertajné informace a jako bonus také databázi nepřátelských plavidel.
TRPÍTE RÁDI? Hodně mě překvapilo, že ve filmu s rozpočtem 23 miliónů dolarů nesedí ani základní časové předpoklady. I amatérský tvůrce jako já si ve svém autorském komiksu U283 pohlídal právě to, aby hodiny tikaly alespoň rámcově podle pravidel reálného světa. Jenže ve Vlčím volání se tvůrci nestydí vytasit na diváka ani takovou blbost, jakože do 60 minut se dá opustit základna, nasednout do vrtulníku, dolétnout s ním na ponorku, která už je dávno na širém moři, nalodit se na ní, dohnat druhou ponorku a snažit se zabránit atomové apokalypse. Vážne!
Přesto všechno jsem se od filmu nedokázal odtrhnout. Styl totiž zase jednou zvítězil nad osbahem a Francouzi zkrátka umí točit efektně. Navíc mě zajímalo, s jakým dalším WTF momentem se tvůrci vytasí. Bylo jich požehnaně, takže pokud vás moje recenze neodradila, zkuste dát Vlčímu volání šanci. Nudit se nebudete.
14. května 2022 Zase nepoužitelní - 60 % Skoro každou chvilku je na Netflixu nějaká novinka. Jedním z nejnovějších filmů, co najdete v nabídce, je francouzská komedie od hvězdného režiséra s hvězdným obsazením. Tou hvězdou za […] Posted in Filmové recenze
19. dubna 2022 Amélie z Montmartru Asi není třeba nějak zvlášť představovat dílo, které pobralo spoustu různých ocenění a bylo vyhlášeno nejlepším filmem za rok 2001. Pro mě se rozhodně jedná o neopakovatelný […] Posted in Retro filmové recenze
31. března 2022 Pátý element Sci-fi a romantická komedie zároveň o velkém koncentrovaném zlu, které se jednou za 5000 let přiblíží k Zemi. Jediná mimozemská civilizace se tomuto zlu umí bránit pomocí pěti elementů, […] Posted in Retro filmové recenze
23. prosince 2024 Sám doma: Jak pro nás Kevin objevil Ameriku Vedle českých pohádek patří k vánočnímu televiznímu programu neodmyslitelně už tři dekády i nejslavnější americká rodinná komedie všech dob Sám doma (režie Chris Columbus, scénář John […] Posted in Filmová klasika
22. prosince 2024 Snowboarďáci - sympatická komedie na sněhu Dva šestnáctiletí kluci, Rendy (Vojta Kotek) a Jáchym (Jirka Mádl), odjíždí na hory, aby nasbírali zkušenosti jak ve snowboardingu, tak balení holek. Už na začátku se jim však jejich […] Posted in Retro filmové recenze
22. prosince 2024 Santa je úchyl - Denně vožralej, denně vožralej... Řeknu vám upřímně (či spíše napíšu), že už jsem měl plné zuby všech těch přecukrovaných vánočních filmů, kde má Santa Claus břicho až na zem a na tváři nechutně roztáhlý úsměv. Konečně se […] Posted in Retro filmové recenze
Nejnovější komentáře