Vřískot

Když bylo po všem a zve­dal jsem se z křes­la, napadlo mne, že ve fil­mu vlast­ně ani nikdo moc nevřís­kal. Všechno ječe­ní obsta­ra­lo pub­li­kum. Pokud jste se do kina nepři­šli vyspat, Vřískot je sní­mek, kte­rý vás při­mě­je k hla­si­tým reak­cím, ať už to je vyje­ká­vá­ní z úle­ku nebo hys­te­ric­ký smích, uvol­ňu­jí­cí napě­tí. Wes Craven pro­mě­nil (ale­spoň v mém pří­pa­dě) kinosál v pře­to­pe­ný kotel - už dlou­ho jsem lidi nesly­šel hla­si­tě radit posta­vám na plát­ně.

Už asi tuší­te, líbi­lo se mi to. Hned ale musím taky dodat, že vměst­ná­ní horro­ro­vých scén do 120 minut padla za oběť pod­stat­ná část neřez­nic­ké­ho děje, což se mi až zas tak nelí­bi­lo (podrob­nos­ti v rejpá­ní). Film je tak bez­pre­ce­dent­ně našla­pán krve­lač­ný­mi spá­dy tem­né­ho mas­ko­va­né­ho vra­ha, až se nedo­stá­vá na zábě­ry inze­ro­va­né v ukáz­kách.

O čem to tedy je: malé seve­ro­ka­li­forn­ské měs­to Woodsboro si záhy při­po­me­ne rok od zná­sil­ně­ní a zavraž­dě­ní mat­ky hlav­ní hrdin­ky Sidney (Neve Campbell). Kolotoč stra­chu, ve kte­rém je kaž­dý pode­zře­lý, je zno­vu roz­ví­řen bru­tál­ním zma­sa­kro­vá­ním její spo­lu­žač­ky Casey (Drew Barrymore) a dal­ší noci pak úto­kem na Sidney, ke kte­ré­mu se (náhod­ně? šťast­ně? nešťast­ně?) při­ple­te i její kluk Billy (Skeet Ulrich). Bezradná poli­cie, včet­ně siru­po­vi­té­ho pod­še­ri­fa Dewey Rileye (David Arquette) vyhlá­sí zákaz noč­ní­ho vychá­ze­ní, ředi­tel gym­ná­zia (Henry Winkler) zru­ší vyu­čo­vá­ní, a to je naši zla­tou mlá­dež pocho­pi­tel­ně důvod k ryč­né­mu večír­ku u Stuarta (Matthew Lillard), kte­rý cho­dí s Tatum (Rose McGowan), Sidneyinou nej­lep­ší kama­rád­kou. Party se sou­stře­dí kolem piva a sle­do­vá­ní horo­ro­vých video­ka­zet za odbor­né­ho komen­tá­ře Randyho (Jamie Kennedy), kte­rý si při­vy­dě­lá­vá ve video­půj­čov­ně. Ve měs­tě je na lovu ovšem i sen­zač­ní repor­tér­ka Gale Weathers (Courteney Cox), jež se na výslu­ní popu­la­ri­ty dosta­la pub­li­ko­vá­ním podrob­ných detai­lů okol­nos­tí smr­ti Sidneyiny mat­ky...
A mas­ko­va­ný zabi­ják se dále plí­ží tmou. Podezřelým může být kdo­ko­liv, zrov­na tak příští obě­tí.

Scream má v sobě mno­ho osvě­žu­jí­cích prv­ků. Klišé kla­sic­kých horro­ro­vých honi­ček jsou zde nejen váž­nou sou­čás­tí děje, ale i úmy­sl­ně (auto­ry i vra­hem) zvo­le­ný­mi umě­lý­mi záplet­ka­mi. Nenajdeme tu obvyklou situ­a­ci, kdy divák zabi­já­ka dob­ře vidí a zná, jenom obě­ti tápou ve tmě -- nene, až do posled­ní chví­le bude­te zmí­tá­ní pochyb­nost­mi!

Jediné, co vám ješ­tě můžu pro­zra­dit, jsou pra­vi­dla pře­ži­tí v horro­ro­vém fil­mu, jak je vyhla­šu­je video­po­sed­lík Randy: nesmí­te sou­lo­žit / nesmí­te dro­go­vat nebo chlastat / nesmí­te říkat „hned jsem zpát­ky“. Nikdo ho samo­zřej­mě nebe­re váž­ně...

Podle evrop­ských měří­tek ve fil­mu vlast­ně žád­ný sex není, prudér­ní Američani mu dali sta­tut R (=mlá­de­ži nepří­stup­ný) i pro jed­nu vesměs oble­če­nou scé­nu. Zato krve tu uvi­dí­me jako z celé­ho stá­da pra­sat - vra­houn své obě­ti nejen pod­ře­zá­vá, ale i kuchá, navíc má vel­mi půso­bi­vou děsi­vou mas­ku. Pro milov­ní­ky horro­rů je ten­to film povin­ným před­sta­ve­ním - ti ostat­ní nechť zvá­ží, zda­li se nechtě­jí zku­sit zase jed­nou v kině bát. Stojí to za to.

Hodnocení: VÝBORNÉ
  HNIDOPICHOVO REJPÁNÍ
POZOR - AKUTNÍ NEBEZPEČÍ ZNECHUCENÍ

Dnes bych si dovo­lil rejpat na dvou růz­ných úrov­ních. První je sestřih, dru­há se týká přímých tech­nic­kých kixů, se kte­rý­mi to neby­lo až tak zlé.

• V ukáz­kách a na Internetu se kla­de vel­ký důraz na přes­ná pra­vi­dla hry, kte­rou vrah se svý­mi oběť­mi hra­je. Je to hra na správ­né zna­los­ti a počí­ná­ní si v horro­ro­vých situ­a­cích. Skutečně roze­hra­né psy­cho­lo­gic­ké peklo však uvi­dí­me jen u prv­ní obě­ti - Casey. V ostat­ních pří­pa­dech už zabi­ják není tak důsled­ný -- nebo nao­pak nůž­ky stři­ha­čo­vy byly důsled­né až moc.
• Opět v ukáz­kách uvi­dí­me, jak Sidney, nemo­houc se dovo­lat o pomoc na poli­cii, uží­vá počí­ta­če (modem? jiná lin­ka? soft­ware pro hlu­cho­němé?), aby zavo­la­la na nou­zo­vý dis­ple­čink 911. V ukáz­kách vede pomo­cí klá­ves­ni­ce dia­log, ve fil­mu uvi­dí­me jen navá­zá­ní spo­je­ní. V sou­bo­ji o pro­mí­ta­cí minu­ty zase jed­nou krev zví­tě­zi­la nad napě­tím.
• Proč by Sidney nikdo nesly­šel, když pro­mlu­ví do poli­cej­ní­ho inter­ko­mu? Jasně žádá o pomoc, uvá­dí, kde je, atd.
• Garážová vra­ta jsou obvykle vyba­ve­na obvo­dy, kte­ré motor zasta­ví, zvýší-li se odpor v tahu nad urči­tou mez - otví­rač nesho­ří v kotou­či jis­ker, jak vidí­me ve fil­mu. I pak by tedy nej­spíš ochab­nul a vra­ta skles­la. Nehledě na to, že by asi neu­tá­hl vra­ta + dal­ší nejmé­ně 70 kg zátěž.
• Proč by měla mít špe­ho­va­cí kame­ra půl­mi­nu­to­vou pro­dle­vu v sig­ná­lu? Odrazem od Měsíce?! K čemu by byl v repor­tér­ském voze zpož­ďo­vač? No k čemu -- aby vra­houn měl víc času, až jej kame­ra zachy­tí...
• Sidney odkop­ne pis­to­li kde­si v domě. Gale ji pak (tu pis­to­li) na veran­dě sebe­re. Jakpak to?

---

Recenze z 5. led­na 1997

Fotky:  © Dimension Films

---

---