Zatímco většina filmů si pečlivě onen vzácný kus pořádného zvratu v ději schovává ke konci, děj ve snímku Ransom se kroutí, až člověka napadá, kdy všechny ty zvraty dosáhnou absurdnosti. Leč namísto toho sedíme na kraji sedadla a sledujeme, jak se z akčního napětí dostáváme k hluboké lidskosti a posléze skrze ni k ještě většímu napětí. Bez ohledu na zvláštní efekty a úchvatnou kameru a střih, v centru pozornosti jsou postavy příběhu.




A detektiv Hawkins telefonuje své ženě: „Já sem ti tak rád, že sme chudý...“
Jak vidíte, film se mi neobyčejně líbil, protože měl právě tu správnou směs napětí a hloubky myšlenek. Únos, vydírání, výkupné, to všechno jsou zločiny a násilí zde je opět jedna z hlavních rolí. Uvidíme zblízka střelná zranění a nějaké ty mrtvé v strohé grafické výpovědi. Ani osmiletý Sean (ve skutečném životě syn Nicka Nolteho) po několikadenním připoutání k posteli nevypadá moc pěkně.
To jen varuji nyvé citlivky; ostatní na to určitě běžte. Hluboké a poutavé od začátku do konce.
Hodnocení: VELICE DOBRÉ

POZOR - AKUTNÍ NEBEZPEČÍ ZNECHUCENÍ
Ransom se pohybuje na samém okraji extremity situací, nicméně je perfektně uvěřitelný. Můžeme jenom spekulovat, co všechno by se asi odehrávalo v reálném životě jinak:
- Jakmile by jednou Katy začala tvrdě nesouhlasit s Tomem, užila by všech možných prostředků (milionářské manželky nejsou tak bezmocné a oddané), aby mu zabránila v dalších skopičinách.
- Kdyby únosci začali vyhrožovat týráním dítěte, úplně by to změnilo situaci, protože pak by si Tom nejspíš bál i uprdnout. Že by je to, zoufalé z hroutících se plánů, nenapadlo?
- Kathy se vydá na tajné setkání s únosci. To ji FBI nebyla schopná sledovat?
Photo © 1996 Touchstone Pictures






















(4,91 z 5)