Vynálezce: Poutavá cesta Leonarda da Vinciho v stop-motion animaci s hlubokými myšlenkami

Zdroj: Curiosity Studio

Hodnocení článku

(2 hla­sů, prů­měr: 3,00 z 5)

Loading...

Umělec Leonardo da Vinci při­chá­zí na začát­ku 16. sto­le­tí na fran­couz­ský krá­lov­ský dvůr expe­ri­men­to­vat s lid­ským tělem, sta­vět léta­jí­cí stro­je, obr­ně­ná vozi­dla a dal­ší fan­tas­tic­ké vyná­le­zy. Čeká ho nejen napí­na­vé dob­ro­druž­ství, ale také osu­do­vé setká­ní s odváž­nou prin­cez­nou Margaritou, se kte­rou hle­dá odpo­věď na tu nej­dů­le­ži­těj­ší otáz­ku. „Jaký je smy­sl živo­ta“? 

Jim Capobianco dlou­ho pra­co­val jako tvůr­ce sto­ry­bo­ar­dů u stu­dií Disney a Pixar, kdy se podí­lel na tvor­bě ani­má­ků jako je Lví král, Zvoník od mat­ky boží, Příšerky S. R. O. Hledá se Nemo a Dory, WALL-I, Vzhůru do oblak, V hla­vě, Coco nebo Ratatouille. U posled­ní­ho zmí­ně­né­ho se tak Capobianco podí­lel na scé­ná­ři, kte­rá mu vynes­la nomi­na­ci za nej­lep­ší ori­gi­nál­ní scé­nář na Oscarech. Po letech při­šel čas na to, aby Capobianco rea­li­zo­val svůj režij­ní celo­ve­čer­ní debut. Stalo se tomu tak u ani­mo­va­né­ho fil­mu Vynálezce, kdy je titul­ním vyná­lez­cem legen­dár­ní Leonado da Vinci. Tomu se Capobianco věno­val již ve svém krát­kém fil­mu Leonardo z roku 2009, po čet­ných pra­cích na 2D a 3D ani­mo­va­ných fil­mech se ovšem u Vynálezce on a jeho tvůr­čí tým vyda­li kra­pet jiným smě­rem. Poslední léta Leonarda da Vinciho jsou tak pro­zkou­ma­ná pomo­cí stop-motion ani­ma­ce.  A výsle­dek je roz­hod­ně zají­ma­vý.

Spousta ani­mo­va­ných fil­mů ve své reklam­ní kam­pa­ni láká na to, že půjde film pro celou rodi­nu, kdy je vět­ši­na z nich sice cíle­ná pře­de­vším na dět­ské pub­li­kum, rodi­če se ovšem dle sli­bů nebu­dou u fil­mu nudit. Tyto sli­by vět­ši­nou dopa­da­jí od desí­ti k pěti, v pří­pa­dě Vynálezce ovšem nut­ně nemu­sí jít o pla­né řeči. Vynálezce je na jed­nu stra­nu inter­ak­tiv­ní hodi­nou děje­pi­su, kte­rá může dět­ským divá­kům při­blí­žit význam jmé­na Leonardo da Vinci, kdy je výsle­dek zábav­ný a díky pou­ta­vé ani­ma­ci a skrom­né dél­ce 99 minut má poten­ci­ál snad­no udr­žet divác­kou pozor­nost, chví­le­mi se ovšem může vyje­vit dojem, že sami tvůr­ci vlast­ně neví, komu je ani­mák spí­še určen.

Vynálezce do vel­ké míry sto­jí na reál­ných zákla­dech. Renesanční tvůr­ce sku­teč­ně pro­žil svá posled­ní léta ve Francii po pozvá­ní krá­le Františka I. Za 10 mili­o­nů dola­rů tak vzni­kl (i dle závě­reč­ných titu­lů) pocti­vě rea­li­zo­va­ný stop-motion ani­mák, kte­rý za pocho­du sem tam vytáh­ne 2D ani­ma­ci, kte­rá do vel­ké míry pra­cu­je s nevy­zpy­ta­tel­nou mys­lí, kte­rý na sklon­ku živo­ta hle­dá úva­hy nad smys­lem živo­ta, kdy ke svým výzkumům mimo jiné pou­ží­vá těla nebož­tí­ků. Vynálezce se nebo­jí adre­so­vat úmr­tí,  hroz­by váleč­ných kon­flik­tů i filo­zo­fic­kých úva­hách. Skutečně tak vzni­ká kra­pet uvě­do­mě­lej­ší ani­mo­va­ný film, kte­rý si sice pořád zvlá­dá udr­žet pozor­nost divá­ka, záro­veň ovšem nesá­zí na prvo­plá­no­vé momen­ty, kte­ré by si divác­kou pozor­nost (a pře­de­vším hih­ňá­ní dět­ských divá­ků v kinosá­lech) zajis­ti­ly více.

Stylizace je dosta­teč­ně výrazná, kopro­duk­ci USA, Francie, Irska a Lucemburska jde roz­hod­ně ozna­čit za výraz­ný ani­mák, kte­rý navíc vzni­ká v době, kdy se upřed­nost­ňu­je pře­de­vším 3D ani­ma­ce.  Vynálezce je tak mimo jiné svě­žím větrem nejen svým obsa­hem, ale také svým zpra­co­vá­ním. Jde o kre­a­tiv­ní ani­mák, kte­rý je odliš­ný, má vzdě­lá­va­cí hod­no­tu, obsa­hu­je spous­ty zají­ma­vé­ho a může obstát jako vděč­ně při­krášle­ná hodi­na děje­pi­su. Animáku při­tom nechy­bí ani emo­ce a je tak snad­né pro­pad­nout pří­bě­hu vše­stran­né­ho uměl­ce na kon­ci živo­ta, kte­rý je nucen smě­řo­vat své umě­ní smě­rem, kte­rý on sám nevy­ža­du­je. Skrze da Vinciho přá­tel­ství s prin­cez­nou Margaritou poté dochá­zí na pří­běh o eman­ci­pa­ci, pře­hod­no­co­vá­ní pri­o­rit i zdán­li­vé rozuz­le­ní o tom pra­vém smys­lu živo­ta.

Jde vlast­ně o zvlášt­ní mix něče­ho, co se pořád sna­ží být pře­de­vším dět­ské­mu divá­ko­vi vděč­né a neod­pus­tí si to tedy něko­lik vti­pů, kte­ré ovšem ale­spoň nepů­so­bí infan­til­ně, někte­ré vti­py navíc mohou doce­nit pou­ze dospě­lí (papež Lev X. a jeho vztah s Michelangelem Buonarrotim v době vytvá­ře­ní jeho výzdo­by Sixtinské kap­le). Zároveň se ovšem oprav­du pra­cu­je s momen­ty, kte­ré snad­ně­ji tíh­nou k dospě­lé­mu divá­ko­vi. Film se sku­teč­ně nebo­jí moti­vů o smr­ti, závěr fil­mu je poté nej­spí­še zdán­li­vě nedo­slov­ný a sva­dí k vol­né, i pořád více­mé­ně čitel­né inter­pre­ta­ci.  Působí to dojmem, že se Capobianco v obdo­bí, kdy ve Walt Disney Animation vládlo obdo­bí tak­zva­né Disney rene­san­ce a záro­veň při prá­ci na vár­ce jed­něch z nej­lep­ších pixa­ro­vek, nau­čil to nej­lep­ší, co mohl. Scénář Vynálezce vlast­ně chví­le­mi půso­bí ambi­ci­óz­ně jako ty nejam­bi­ci­óz­něj­ší scé­ná­ře z díl­ny Pixaru.

Biografický stop-motion ani­mák je mož­ná chví­le­mi sice ambi­ci­óz­ní až pří­liš a navzdo­ry úsi­lí nikdy nedo­ká­že dojet vylo­že­ně do fini­še, mini­mál­ně vyvr­cho­le­ní celé­ho pří­bě­hu ovšem zvlád­ne vydo­lo­vat uspo­ko­ji­vé emo­ce.  Vynálezce vlast­ně nemu­sí extra sázet na něja­ké fan­ta­sy prv­ky, kdy je vět­ši­na z nich dílem čis­té fan­ta­zie samot­né­ho da Vinciho, stop-motion ani­ma­ce s občas­ným zásko­kem v podo­bě 2D ani­ma­ce totiž zvlá­da­jí být po celou dobu sku­teč­ně půso­bi­vé, různá pro­stře­dí půso­bí pro­maka­ným způ­so­bem a v obdo­bí nad­vlá­dy 3D ani­má­ků vyš­ších či niž­ších kva­lit je stop-motion ani­mo­va­ný film v posled­ních letech vel­mi sym­pa­tic­kou obmě­nou.

Film samot­ný se sna­ží jas­ně říci, že dob­ře strá­ve­ný život je dlou­hý život. Můžeme se obá­vat kon­fron­ta­ce se samot­nou Smrtí, dumat nad pova­hou duší, stej­ně tak  vlast­ně o samot­ném smys­lu živo­ta, stě­žej­ní je ovšem nej­spíš ze svě­ta ode­jít z poci­tem, že jsme náš život neži­li nadar­mo. Pro dět­ské divá­ky mož­ná až pří­liš ambi­ci­óz­ní, dost mož­ná  i pro někte­ré dospě­lé. Minimálně ovšem ambi­ce ani­má­ku nevy­chá­ze­jí více­mé­ně vni­več,  výsled­kem je tak vlast­ně nejen pocti­vě vytvo­ře­ný ani­mák, ale pře­de­vším ani­mák s hlu­bo­ký­mi myš­len­ka­mi. Start sice může mož­ná naml­sat až pří­liš a celé to dile­ma ohled­ně toho, zda vybu­do­vat ide­ál­ní měs­to nebo ide­ál­ní zámek, vlast­ně není tak zábav­né jako prá­vě pát­rá­ní da Vinciho po otáz­kách živo­ta a smr­ti, uspo­ko­ji­vé finá­le ovšem ani­mák vra­cí na ty správ­né kole­je. A utvr­dí, že nevzni­kl ani­mák, jehož jde nej­ví­ce pochvá­lit neut­rál­ním „bylo to zají­ma­vé.“

Tak dlou­ho Jim Capobianco pra­co­val u Walt Disney Animation a Pixaru, až se nako­nec nau­čil jejich nej­vět­ší trum­fy. Držitel Oscara za scé­nář k fil­mu Ratatouille se pozná, pro­to­že ani tady nechy­bí krom pou­ta­vé stop-motion ani­ma­ce pře­de­vším pří­běh s výraz­ným pře­sa­hem. Výsledek poté mož­ná dohro­ma­dy není nej­sil­něj­ší a film svým ambi­cím nikdy nedo­ká­že vylo­že­ně dostát, sna­ha se přes­to cení. Především i pro­to, že Vynálezce své kouz­lo a záro­veň hloub­ku má, napl­no poté doká­že dostát titu­lu ani­mo­va­né­ho fil­mu pro celou rodi­nu....

Verdikt: 70 %