Vzpomínka na roli detektiva Hercuile Poirota ve knize Davida Sucheta: Poirot a já

Poirot

Známý herec David Suchet, kte­rý si zís­kal obli­bu tele­viz­ních divá­ků jako pun­tič­kář­ský detek­tiv Hercuile Poirot napsal ve spo­lu­prá­ci s novi­ná­řem Goeffreym Wansellem kni­hu Poirot a já.

Seriál Hercuile Poirot o oblí­be­ném detek­ti­vo­vi, kte­rý původ­ně vytvo­ři­la spi­so­va­tel­ka Agatha Christie, po 24 letech na tele­viz­ních obra­zov­kách skon­čil.

Seriál se ode­hrá­val v Anglii v obdo­bí 30 let a malý, pun­tič­kář­ský detek­tiv Poirot  zapí­nal své “malé šedé buň­ky,“ aby mu neu­ni­kl ani ten sebe­men­ší detail vedou­cí k vyšet­ře­ní záhad­né vraž­dy. Při vyšet­řo­vá­ní se peč­li­vě sezna­mo­val s oko­lím zavraž­dě­né­ho, aby poté s pova­hou gentle­ma­na odkrý­val lid­ské cha­rak­te­ry vedou­cí k dopa­de­ní zlo­čin­ce.

Kniha začí­ná Prologem, kdy popi­su­je svo­jí posled­ní scén­ku ve kte­ré umí­rá a lou­čí se s Kapitánem Hastingsem. Je to ukáz­ka z posled­ní­ho dílu s názvem Opona- Poiretův posled­ní pří­pad, kte­rý se natá­čel v roce 2013 a posled­ní sérii detek­tiv­ních pří­pa­dů tím uza­vřel.

Artur Hastings u smr­tel­né poste­le uklid­ňu­je Porota a na otáz­ku: „Myslíte, že mi Bůh odpus­tí,“ Hastings odpo­ví­dá :„Jsem si jis­tý, že Vám odpus­tí. Jste dob­rý člo­věk, nej­lep­ší chla­pík, jaké­ho jsem kdy potkal.“ Tahle věta vysti­hu­je jejich dlou­hé přá­tel­ství, na kte­rou během honě­ní za zlo­čin­ci nebyl čas.

Proč píšu o kon­ci? Protože jak se říká vše má konec i začá­tek a David Suchet se o prů­bě­hu natá­če­ní, kte­ré­mu věno­val vel­kou část své herec­ké kari­é­ry, roz­ho­dl napsat kni­hu. Popisuje v ní své poci­ty z hlav­ní posta­vy krá­lov­ny detek­ti­vek, ale také své začát­ky, kdy se sna­žil na jeho posta­vu kou­kat oči­ma Agathy Christie. Jaký byl asi v její mys­li? Bude se jeho ztvár­ně­ní líbit oblí­ben­cům detek­ti­vek této svě­tozná­mé spi­so­va­tel­ky, kte­rá pro­da­la dvě mili­ar­dy výtis­ků? Herec četl její kni­hy a povíd­ky o Poirotovi a zapi­so­val si jeho cha­rak­te­ris­tic­ké rysy a lite­rár­ní vyob­ra­ze­ní.  Stejně tak jako detek­tiv Hercuile Poirot byl důklad­ný a peč­li­vý, tak také herec se touhle rolí zabý­val do samé­ho detai­lu. Od hle­dá­ní správ­né­ho pří­zvu­ku, stu­do­vá­ní teh­dej­ší spo­le­čen­ské eti­ky, aby věděl napří­klad kdy a jak sun­dat klo­bouk, až po chůzi a cel­ko­vou image.

„Pro začá­tek jsem si obsta­ral všech­ny romá­ny a povíd­ky o něm a vysklá­dal si je u poste­le na hro­mád­ku. Chtěl jsem pro­nik­nout k samé pod­sta­tě toho, co si o něm dáma Agatha mys­le­la a jaký sku­teč­ně byl. A to nešlo jinak, než že člo­věk do posled­ní­ho slo­va pře­če­tl vše, co o něm jeho tvůr­ky­ně napsa­la. Nechtěl jsem, aby byl můj Poirot kari­ka­tu­rou, někým vymyš­le­ným ve fil­mo­vém stu­diu. Chtěl jsem, aby byl stej­ně oprav­do­vý jako v kni­hách, tak oprav­do­vý jak jen ho budu scho­pen zahrát.“

Bod jede­náct : „ Geniální ve svých úva­hách, sám o sobě říká, že má roz­hod­ně nej­lep­ší mozek v Evropě.“

Bod tři­náct : „Ješitný co se týče prá­ce, ale ne v osob­ním živo­tě.“

Bod čtr­náct : Svojí prá­ci milu­je, upřím­ně věří, že je nej­lep­ší na svě­tě, a před­po­klá­dá, že to všich­ni vědí.“

Důkladná pří­pra­va se mu odmě­ni­la a pro vel­ký úspěch natá­čel dal­ší a dal­ší díly. Na svém kon­tě jich má 71 a z původ­ně 30 minu­to­vé­ho seri­á­lu se pro­dlou­žil na 90 minut, kte­ré­mu věno­val vel­kou část své herec­ké kari­é­ry.

Ukončené natá­če­ní se nedo­tklo jen tele­viz­ních divá­ků, ale i samot­né­ho Davida Sucheta, kte­rý se se svo­jí seri­á­lo­vou podo­bou a svý­mi herec­ký­mi kole­gy, jakou byla napří­klad odda­ná sekre­tář­ka sleč­na Lemonová, kole­ga Hestings či inspek­tor Japp lou­čil vel­mi nerad. Dokonce si při­zval k posled­ní­mu natá­če­ní svo­jí ženu, hereč­ku Sheilu Ferrisovou, aby mu byla opo­rou při odcho­du z natá­če­ní, když se bude se svo­jí rolí a fil­mo­vým štá­bem, kte­rý mu při­ros­tl k srd­ci, lou­čit. „Byl to nej­těž­ší den celé mé kari­é­ry,“ řekl David Suchet o posled­ním natá­če­cím dnu.

Jeho vcí­tě­ní se do role, jako by posta­vou sám žil se mu odmě­ni­la nejen vel­kou tele­viz­ní sle­do­va­nos­tí ale navíc Královna Alžběta II her­ci udě­li­la v roce 2011 cenu nej­vyš­ší, Řád brit­ské­ho impé­ria za výbor­né herec­ké nadá­ní.

Kniha se mi líbi­la svým zpra­co­vá­ním i sty­lem vyprá­vě­ní, ve kte­ré popi­so­val záku­li­sí natá­če­ní někte­rých dílů, napří­klad Vražda v Orient Expresu, Dobrodružství na moři nebo Rhodský troj­ú­hel­ník, kte­ré jsem si zpět kníž­kou při­po­mně­la. Zajímavé pro mě byl popis fil­mo­vých loka­lit včet­ně zapůj­če­ných sídel a shá­ně­ní dobo­vých kulis. Natáčení seri­á­lu sice skon­či­lo, ale kni­ha je pomy­sl­nou třeš­nič­kou za detek­tiv­kou z pro­stře­dí ang­lic­ké sme­tán­ky.

Hodnocení : 90%

Nakladatel : Knižní klub

Datum vydá­ní : 11/2015

Počet stran : 312

Vazba : pev­ná

Formát : 152 × 235 mm, 602 g

EAN : 9788024250090

ISBN: 978-80-242-5009-0