Zahradníkův rok - adaptace Čapka nebo Kafky...?

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Na kar­lo­var­ském fes­ti­va­lu měl mimo jiné pre­mi­é­ru i nový čes­ký sní­mek z díl­ny reži­sé­ra Jiřího Havelky. Nese název Zahradníkův rok a těm bys­třej­ším již jis­tě došlo, že se jed­ná o odkaz na slav­nou kníž­ku Karla Čapka. To je sbír­ka feje­to­nů, ve kte­ré její autor ličí s nad­hle­dem sobě vlast­ním slas­ti i stras­ti zahrád­ká­řo­va živo­ta. A otáz­kou samo­zřej­mě je, proč by to vůbec chtěl někdo pře­vá­dět na plát­no.

Jiří Havelka je již v čes­kém fil­mu zave­de­né jmé­no. Jako herec i reži­sér se pohy­bu­je kolem vel­ké spous­ty slo­vut­ných kul­tur­ních insti­tu­cí jako jsou diva­dla Ypsilonka, VOSTO5, Dejvické diva­dlo ane­bo fes­ti­va­lů jako tře­ba Ji.hlava. Zejména za své diva­del­ní půso­be­ní dostal cenu Alfréda Radoka jako talent roku. Před pár lety se pak roz­ho­dl, že debu­tu­je i ve fil­mo­vém svě­tě jako reži­sér a při­šel s fil­mo­vou adap­ta­cí své vlast­ní diva­del­ní hry Vlastníci. Ta byla pozi­tiv­ně hod­no­ce­na již na diva­del­ních prk­nech, a tak se nelze divit, že byla divác­ky úspěš­ná i v kinech a svým auto­rům vynes­la i něja­ká ta oce­ně­ní (Český lev za scé­nář a nej­lep­ší hereč­ku v hlav­ní i ved­lej­ší roli). Jenže díky tomu pan Havelka prav­dě­po­dob­ně nabyl dojmu, že je talen­to­va­ný fil­mař a začal nám před­klá­dat svá dal­ší díla. O pár let poz­dě­ji jsme se tak dočka­li pra­po­div­né kome­die Mimořádná udá­lost. Ta sice pra­co­va­la s podob­ným for­má­tem jako Vlastníci, avšak kvů­li scé­ná­ři, jenž tvo­řil humor z bul­vár­ních kau­zi­ček, kte­ré plní v okur­ko­vé sezó­ně čes­ká média, to z mého pohle­du spadlo do pod­prů­mě­ru. A nyní se pan reži­sér roz­ho­dl, že nám před­ve­de, že je šikov­ný i na poli dra­ma­tu.

Nebudu lhát, na ten­to kou­sek jsem byl vel­mi zvě­dav. Přemýšlel jsem, zda autor tro­chu napra­ví tu Mimořádnou udá­lost a před­ve­de nám svůj dal­ší kva­lit­ní kou­sek. Bohužel se z mého pohle­du tak nesta­lo. O čem totiž vyprá­ví záplet­ka fil­mu, lze vyčíst již trai­le­ru. Starý pan zahrad­ník boju­je pro­ti vrch­nos­ti, kte­rá chce odkou­pit jeho dome­ček i se zahrád­kou. Tedy par­don, já jsem napsal boju­je? Omlouvám se, ale to je hod­ně nad­ne­se­ný výraz. Oldřich Kaiser v titul­ní roli sice podá­vá fan­tas­tic­ký výkon, jen­že ta posta­va je tak zvlášt­ně napsa­ná, že i kdy­by se sna­žil sebe­víc, dobrou ji neu­dě­lá. Ta posta­va zahrad­ní­ka je totiž zou­fa­le nečin­ná, neko­na­jí­cí, nebo­ju­jí­cí. Jeho boj s deve­lo­pe­rem totiž vypa­dá tak, že jed­nou za čas doje­de na měst­ský úřad a tam si vyslech­ne, co všech­no úřad v boji s deve­lo­pe­rem zatím neu­dě­lal. A zby­tek fil­mu jej pak vidí­me, jak se s kamen­nou tvá­ří poke­ro­vé­ho hrá­če, jako něja­ký Buster Keaton, hra­be v hlí­ně. Nechává kolem sebe ply­nout udá­los­ti i posta­vy a jen si tiše ryje v záhon­ku. Jenže Buster Keaton byl komik. Nutno ješ­tě při­po­me­nout, že Kaiser za celý film nepro­mlu­ví ani slo­vo a sly­ší­me jej jen v pasá­žích, kde mimo obraz citu­je úryv­ky prá­vě z Čapkových feje­to­nů. Což je asi jedi­né pro­po­je­ní, kte­ré ten­to film s lite­rár­ním kla­si­kem má. V někte­rých čás­tech jsem si říkal, jest­li se Havelka tro­chu nesna­ží adap­to­vat Kafku, pro­to­že boj nemluv­né­ho Kaisera s úřa­dy mi tro­chu při­po­mí­nal prá­vě někte­rá Kafkova díla. Jenže i ty Kafkovy posta­vy něco děla­jí. Reagují na situ­a­ce, rea­gu­jí na posta­vy apod. Zahradník ale celou dobu jenom kolem všech cho­dí, nic neří­ká a co si zrov­na mys­lí může­me jen odha­do­vat. Resp. nemů­že­me. Protože Kaiser ani mimi­kou nepro­je­vu­je sko­ro žád­né emo­ce. A otáz­kou je, jak se s ním má něja­ký divák zto­tož­ňo­vat, pro­to­že nevím, kolik nemluv­ných zahrad­ní­ků cho­dí do kina. Nejhorší na tom všem pak asi je, že film se na kon­ci vrá­tí tam, kde začal. Zahradník dosáh­ne své­ho, deve­lo­per se stáh­ne a Kaiser si zase začne obdě­lá­vat políč­ko. Takže pokud bys­te vystřih­li z fil­mu pro­stře­dek, kde zahrad­ník boju­je s úřa­dy a deve­lo­pe­rem, vlast­ně by se vůbec nic nesta­lo. A jenom bys­te sra­zi­li tu neú­měr­ně dlou­hou 100 minu­to­vou sto­páž. Ono obec­ně by se z toho fil­mu dalo spous­tu věcí vypus­tit a pak by to tře­ba zača­lo dávat smy­sl.

Já jsem tak moc dou­fal, že nám Jiří Havelka před­ve­de výbor­ný film, jako byli Vlastníci. Jenže mís­to toho jsem dostal pra­zvlášt­ní sle­pe­nec kome­die, dra­ma­tu a arto­vé­ho fil­mu, kte­rý chtěl být vším a vlast­ně nebyl ničím. V tom fil­mu se pros­tě tříští spous­ta autor­ský zámě­rů a ve výsled­ku tam není žád­ná stě­žej­ní myš­len­ka... Takže, jest­li chce­te vidět výbor­ný výkon Oldřicha Kaisera, vydej­te se do kina. Bohužel toto je ale asi jedi­ná cílo­vá sku­pi­na, kte­ré lze ten­to sní­mek dopo­ru­čit.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře