151 DŮVODŮ PROČ NE(CESTOVAT) S TÁTOU PO SKANDINÁVII - Lucie Kutrová

large

Hodnocení článku

(1 hla­sů, prů­měr: 5,00 z 5)

Loading...

Když jsem čet­la její prv­ní kni­hu 151 dní Pacifickou hře­be­nov­kou, byla jsem napros­to nad­še­ná. Nejen obsa­hem, kte­rý byl for­mou dení­ko­vých zápis­ků popi­su­jí­cích její život na dál­ko­vém tre­ku, ale i leh­kos­tí, s jakou se vyda­la vstříc ces­to­va­tel­ským zážit­kům, bez vel­kých pří­prav nebo důklad­né zna­los­ti tre­ku, zato s vel­kým humo­rem a život­ním nad­hle­dem, hlav­ně se nehrou­tit.

A když jsem obje­vi­la její dal­ší kni­hu 151 DŮVODŮ PROČ NE(CESTOVAT) S TÁTOU PO SKANDINÁVII, muse­la jsem ji mít doma. I když se nebu­de jed­nat o dob­ro­druž­ství, kte­ré při­ná­ší ces­to­vá­ní jako sin­gle, její styl psa­ní se mi pros­tě líbí.

V kni­ze popi­su­je Lucie Kutrová ces­to­vá­ní s tatín­kem, po kte­rém zdě­di­la chuť k ces­to­vá­ní, pro­to­že už spo­lu v minu­los­ti absol­vo­va­li pár hor­ských výš­la­pů. Ale jeho přá­ní spl­nit si výstup na dal­ší vrcho­ly, kde ješ­tě nebyl a kte­ré mu chy­bí na sezna­mu Koruny Evropy ( evrop­ské vrcho­ly) ho doved­lo k myš­len­ce s Luckou pro­ces­to­vat Skandinávii. A tak po pří­pra­vě na ces­tu a pře­stav­bě Rumíka na obyt­nou dodáv­ku, pro­to­že obyt­né auto v tak odleh­lých kon­či­nách s níz­kou hus­to­tou oby­va­tel je ide­ál­ní. Tatínek ješ­tě netu­šil, že Luciin psí maz­lí­ček Marvel je při­pra­ve­ný s ním bojo­vat o mís­to v jed­né poste­li. I když to nej­těž­ší občas neby­lo zdo­lá­ní prud­ké­ho výstu­pu naho­ru či příkré­ho sra­zu dolů, špat­né poča­sí nebo úna­va, ale jejich malé roze­pře, kte­ré spo­leč­né ces­to­vá­ní při­ná­še­lo. Rozdílnost cha­rak­te­rů nebo spí­še gene­rač­ní roz­díl ovšem spo­ju­je pev­né rodin­né pou­to a tak mráč­ky zase rych­le odplu­li.

Co vyho­vu­je jed­no­mu, nemu­sí vyho­vo­vat dru­hé­mu, a tak někdy Lucie vtip­ně komen­tu­je, nesou­lad v jejich názo­ru. Ale okén­ko pro vyjá­d­ře­ní tam má ale i tatí­nek a čtyř­no­hý vnou­ček Marvel, což je také koře­ním této kni­hy, a čas­to jsem se zasmá­la.

Během měsíč­ní ces­ty spo­lu vystou­pa­li na vrchol­ky, napří­klad v Norsku na Galdhopiggen 2469m, nebo na švéd­ský vrchol Kebnekaise (2096 m), ve Finsku vystou­pa­jí na Halti (1324 m), v sou­ostro­ví Vesteráli na kopec Segla a Hesten, ale také tře­ba na horu Matmora (788 m), Blatinden (621 m), Festvagtinden (541 m) na Lofotech, aby se poko­cha­li krás­ný­mi a neza­po­me­nu­tel­ný­mi výhle­dy.

Ukázka z kni­hy:

Cestování je naší spo­leč­nou lás­kou, a tak jsme se zno­vu (nepo­u­či­tel­ně) vyda­li na pozná­ní krás naší zemič­ky: po Švýcarsku, Itálii a Rakousku vyrá­ží­me pro­zkou­mat sever Evropy. Tentokrát bez Martina (bra­tr Lucie), ale zato s Marvelem. Když Lucka sou­hla­si­la, že by mi děla­la prů­vod­ce, tlu­moč­ní­ka a par­ťá­ka, bylo to z její stra­ny pod pod­mín­kou, že vez­me­me i Marvela, a z mojí stra­ny pod pod­mín­kou, že Marvel nesmí v autě do spa­cí­ho pro­sto­ru. A na to jsme si plác­li.

Taky někdy zaží­vá­te ten pocit, kdy ráno ote­vře­te oči a před sebou vidí­te nád­her­ný výhled, a to vás na celý den nakop­ne? Tak tomu bylo dnes ráno! Výhled na moře, východ neza­pa­da­jí­cí­ho lofot­ské­ho slun­ce, nad tím vším se tyčí sko­ro až do nebe ost­ré hro­ty skal a tobě se nechce z vyhřá­té­ho spa­cá­ku. Ale mně se chtě­lo, pro­to­že jsme se domlu­vi­li, že se díky pří­z­ni­vé před­po­vě­di poča­sí pře­su­ne­me do Švédska a vyhóp­ne­me se na jeho nej­vyš­ší kopec, jupí. Věděl jsem od Lucky, že to bude hlav­ně dlou­há cho­dič­ka, ale vtip­ně mi zata­ji­la, že nepů­jde­me sami a ces­tu nám budou zpří­jem­ňo­vat naši komá­ří přá­te­lé.

Knihu jsem pře­čet­la během dvou dnů a dopo­ru­či­la bych ji jako dovo­len­ko­vé čte­ní, u kte­ré­ho se dá dob­ře vypnout, ale i těm kte­ří pře­mýš­lí o dovo­le­né v obyt­ném voze nebo se chys­ta­jí do Skandinávie. Nesmím opo­me­nout ani krás­né foto­gra­fie z vrchol­ků, kte­ré jsou nád­her­né a uka­zu­jí krá­su míst, kte­rá spo­lu navští­vi­li.

Autorka, ces­to­va­tel­ka a blo­ger­ka Lucie Kutrová se dosta­la do šir­ší­ho pově­do­mí veřej­nos­ti, nejen svým veřej­ným poví­dá­ním o tom jak zdo­la­la pěš­ky Pacifickou hře­be­nov­ku, evrop­ské dál­ko­vé tra­sy či Stezku Českem, ale i ape­ly k mla­dým lidem, aby nese­dě­li doma a zača­li cho­dit více do pří­ro­dy a také pozná­vat svět.

Kniha k objed­ná­ní zde:https://www.knizniklub.cz/knihy/696239-x151-duvodu-proc-necestovat-s-tatou-po-skandinavii.html

Vydáno: Květen 2024

počet stran 192

pev­ná vaz­ba

roz­mě­ry: 152 - 234 mm