#1932: Persepolis 1 - 80 %

"Persepolis" mi v první řadě učaroval jako animovaný film, který jsem viděl dříve, než jsem si přečetl komiks. Ten mám v prvním, dvoudílném vydání, které česky vyšlo v letech 2006 a 2007. Nakonec došlo ale i k soubornému vydání, a to v roce 2013. "Persepolis" se podle toho jeví jako poměrně oblíbený komiks. A není se moc čemu divit, i když by se na první pohled zdálo, že to jsou vlastně jen vzpomínky jedné malé holky, která vyrostla v ženu, jež je byla schopna zaznamenat v komiksové podobě. Jenže právě ta komiksová podoba a styl, kterým Marjane Satrapi kreslí, dodávají jejím vzpomínkám specifickou podobu.

Ale Marjane Satrapi není dobrá jen proto, jaký má kresebný styl, ale proto, jaká je vypravěčka. Skoro až banální příběhy ze svého dětství dokáže propojit s politickými událostmi, denní život narušuje válka a nejistota, ale stále zde máme íránskou rodinu, která se miluje, rodinu, v které se celkem snadno můžete vidět i vy, jen se její členové narodily do doby, která není právě klidná. Také o tom něco víme, ale to, co se dělo v Íránů, se přece jen jeví jako zvěrstva, když to máme navíc servírované od očitého svědka, který všechny události vnímal dětskýma očima, tedy jiným pohledem, než dospělý člověk.

Právě ten dětský pohled, který Marjane Satrapi dokáže skvěle zachytit, dělá z jejího vyprávění zajímavý pohled na historii jedné rodiny, stejně jako jedné země. Emotivní scény jsou mnohdy podávány s nadhledem, případně skoro suše, ale to jen proto, že je malá holka nedokáže pořádně pochopit. Marjane zde sledujeme zhruba v době, kdy je jí deset až čtrnáct let. Díváme se na to, jak žila, jak dospívala, jak se měnila a jak se měnila situace kolem ní, a to natolik, že se její rodiče nakonec rozhodli, že bude nejlepší, pokud bude studovat jinde. A jestli jste si nebyli jistí, jestli Marjane zvládá skutečně emotivní scény, poslední stránky vás o tom musí naplno přesvědčit. Jediný panel vás dokáže zasáhnout více než tisíc slov.

Životopisný komiks Marjane Satrapi "Persepolis", tedy alespoň jeho první část, je krásnou ukázkou toho, jak se vyrovnat se svou minulostí, jak ji podat zajímavě, jak vyprávět příběh, který vás zaujme, a to i tak, že je rozdělen do jednotlivých epizod, kdy na sebe jednotlivé nemusejí přímo navazovat, ale sledujete stále stejné postavy, které se nějakým způsobem vyvíjejí. A to provázání je nakonec silné, protože jste ty postavy za jednotlivé epizody poznaly skutečně zevrubně. Kresbou na první pohled nenápadný komiks, který v sobě skrývá skutečně hodně z hlediska lidského. "Persepolis" si zamilujete a nejspíš se k němu v budoucnu ještě několikrát vrátíte. Překvapí vás pokaždé, kdy ho budete číst.