#1965: Ve službách Nuly 4 - 55 %

Kresba: Nana Močizuki

Po třetím dílu jsem si říkal, že Nana Močizuki asi zvládá jen ty vtípky a nebude se snažit nějak moc rozvíjet příběh, ale nakonec se ukázalo, že přece jen nějaký ten příběh v sérii "Ve službách Nuly" existuje a že se něco dít bude. I když je pravdou, že to nemusí být směr, který je vám milý, protože "Ve službách Nuly"" nakonec nebude nic jiného než romance. A asi je celkem jasné, jak tahle romance skončí. Ona je z jiné společnosti, on je chuďas. Ona je zasnoubená, a tak má on svého soka v lásce. A aby dokázal svou princeznu okouzlit, bude se muset zlepšit... no ve všem. Ten pohádkový námět je celkem zřejmý, i když už u předchozího dílu jsem psal, že je patrné, jak se autorka inspirovala u Dumase.

Nana má očividně ráda šlechtické rodiny, princezny a prince a všechno, co je se šlechtou nějak spojeno. Pak se není čemu divit, že se jedna z postav, které zde konečně dostávají více prostoru, jmenuje Wales Tudor. Anebo nepřekvapí, že se místo, kam se děj přesouvá, jmenuje Albion. Z Velké Británie to jinak nic moc nemá, ale britská šlechta byla pro Nanu inspirací, i když spíše jen v tom, aby mohla prezentovat snobské chování. Architektura a kostýmy jsou pak spíše už takové, aby to připomínalo různá města, respektive různá období. Ale funguje to, protože tohle má být manga, která je hodně na efekt.

Když jsem ale mluvil o příběhu, který zde skutečně nějaký je, bude vhodné si k němu něco krátce říct. V předchozím dílu jsme se dověděli, že Luisa a Saito a jejich další společníci mají speciální úkol - mají získat dopis, který princezna Henrietta darovala muži, který je podle všeho jejímu srdci blízký. Kniha "Ve službách Nuly 4" je pak o tom, že toho muže skutečně naleznou. Tady ale musím říct, že se autorce to shledání moc nepovedlo a je to hodně na náhodu. Ale budiž, něco se děje a my se více dovídáme o světě, kde se příběh odehrává. Albion je před zkázou, čímž se vytváří nová dramatická zápletka. Do toho ještě všechny otravuje Fouquet a tajemný muž v plášti. Vidíte, že nelžu. Opravdu se toho ve čtvrté knize dost.

I když je v knize relativně dost děje - relativně na sérii - tak je patrné, že se Nana Močizuki nadále vyžívá především v tom, že se může babrat ve vztahu Luisy a Saita a případně dalších postav, které do jejich škorpení zasahují. Tentokrát je to i trochu dramatičtější, ale je jasné, že to je jen proto, aby se to mohlo dál nějak vyvíjet a abychom možná byli překvapeni, že to nakonec dobře dopadne. Anebo Nana překvapí a bude v závěru trochu originálnější. Přiznám se, že tohle je hlavní impuls, který mě vede k tomu, abych v sérii pokračoval a dočetl ji do konce. Ale zase tolik nadějí si nedělám. Na druhou stranu, i tak je "Ve službách Nuly" celkem fajn zábava, která na jedno přečtení neurazí.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Ve službách Nuly 1"
"Ve službách Nuly 2"
"Ve službách Nuly 3"