Agent v sukni 2 - Big Momma’s House 2

Trošku zku­še­ný divák by mohl pro­hlá­sit, že nato­čit kva­lit­ní pokra­čo­vá­ní úspěš­né kome­die je nad síly vět­ši­ny fil­ma­řů. Agent v suk­ni 2 vás o opa­ku roz­hod­ně nepře­svěd­čí. První díl byl pove­de­nou zále­ži­tos­tí, kte­rá sice těži­la z pro­va­ře­né­ho námě­tu – muž pře­vle­če­ný za ženu, ale nedo­sta­tek ori­gi­na­li­ty vyna­hra­dil něko­lik pove­de­ný­mi gagy, kte­rým vde­cho­val ener­gii pře­de­vším komik Martin Lawrence. I ten­to­krát se sna­ží, co to jen jde, ale bohu­žel nekva­lit­ní scé­nář a kli­šo­vi­té vti­py mu dost čas­to podrá­že­jí nohy.Pokračování pře­kva­pi­vě neza­čí­ná tam, kde původ­ní film skon­čil, ale pře­ná­ší nás o něko­lik let dál. Malcolm (Martin Lawrence) se na nalé­há­ní své těhot­né ženy Sherri (Nia Long) vzdá své milo­va­né prá­ce aktiv­ní­ho agen­ta FBI a sta­ne se PR agen­tem (jinak řeče­no, nosí kos­tým orla a sna­ží se roz­jí­ve­né děti pou­čit o tom, jaká nebez­pe­čí hro­zí od domá­cích spo­tře­bi­čů). S tím­to není zrov­na spo­ko­je­ný, ale všich­ni víme, že když choť poru­čí, man­žel koná. Malcolm se ale nako­nec roz­hod­ne vrá­tit se taj­ně do služ­by a nechá se při­jmout jako chů­va do domu sle­do­va­né oso­by. Jistě, že pře­vle­če­ný za dob­ře rostlou čer­noš­skou Velkou mámu.

Nejdříve se začne potý­kat s obvyk­lý­mi pro­blémy jako je vaře­ní nebo pra­ní, ale nako­nec bude muset řešit důle­ži­těj­ší věci, kte­ré sou­vi­se­jí se samým zákla­dem rodi­ny. Matka a otec pří­liš pra­cu­jí, kaž­dý z jejich potom­ků má také své sta­ros­ti. Z nej­star­ší dce­ry se sta­ne nespou­ta­ná rebel­ka, pro­střed­ní se neda­ří v týmu roz­t­les­ká­va­ček a dvou­le­tý ben­ja­mí­nek vůbec nemlu­ví. A je na Velké mámě, aby všech­no vyře­ši­la a ješ­tě sta­či­la zabrá­nit hro­zí­cí­mu zlo­či­nu. Ano, a nechy­bí ani domá­cí zví­ře, kte­ré se sna­ží vtip­ně rea­go­vat na nasta­lé situ­a­ce. Prostě klišé ved­le klišé.

Lawrence se sna­ží, jen­že vtíp­ky jsou obvykle dost laci­né a prvo­plá­no­vi­té a nefun­gu­jí tak jak by měly. Není potře­ba vysvět­lo­vat, že v kome­dii, kte­rá je vysta­vě­ná na prin­ci­pu toho, že se drob­ný chla­pík pře­vlé­ká za obéz­ní sta­řen­ku, gagy nemuse­jí být tak hlu­bo­ko­my­sl­né, aby nad nimi člo­věk hodi­nu pře­mýš­let, ale zase, vět­ši­nu lidí už nepo­ba­ví to, pokud někdo neu­stá­le padá na „kokos“. Když uvi­dí­te Martina Lawrence v akci, v někte­rých scé­nách se vám vyba­ví jeho lep­ší chvil­ky z prv­ní­ho Agenta v suk­ni, ale nedo­jde k tomu nějak čas­to.

Alespoň na mas­kách si moh­li dát tvůr­ci více prá­ce, ale ty tak­též nezvlád­li. To, že má Sherri mís­to těho­ten­ské­ho bři­cha nefo­rem­ný pol­štář, to bychom moh­li pře­kous­nout, ale nepo­ve­de­né ztvár­ně­ní Velké mámy je už chy­ba, nad kte­rou při­mhou­řit oči nelze. Její „late­xo­vost“ vyslo­ve­ně bije do očí a je napros­to jas­né, že všem, kte­ří by se k hlav­ní posta­vě při­blí­ži­li na vzdá­le­nost pěti a méně met­rů by neušlo to, že onen člo­věk má na sobě kro­mě oble­če­ní ješ­tě pár kilo­gra­mů gumy navíc.

Obvykle, když mám k fil­mu více výtek, než je u mě běž­né, tak ale­spoň pochvá­lím soun­d­track. Jenže ten­to­krát k tomu nedo­jde, abych prav­du řekl, pama­tu­ji si pou­ze jeden jedi­ný song, a to je dost málo.

Přesto nako­nec nebu­du tak drs­ný, jak by se z před­cho­zích řádek zdá­lo. Agent v suk­ni 2 není film, kte­rý by si zaslou­žil vět­ší pozor­nost, ale pokud si ho na DVD půj­čí­te a zhléd­ne­te ho v pátek odpo­led­ne, nebu­de­te zase tak roz­ča­ro­vá­ni. Prostě dal­ší mír­ně pod­prů­měr­né pokra­čo­vá­ní, kte­rých jsou k vidě­ní desít­ky a desít­ky.