Anthropoid

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Včerejšek byl hod­ně zají­ma­vým dnem. Plán na ces­tu do Varů a vetře­ní se na pro­jek­ci Anthropoidu v jeho celo­svě­to­vé pre­mi­é­ře jsem samo­zřej­mě měl, ale ješ­tě ve stře­du vypa­dal nezre­a­li­zo­va­tel­ně. Nakonec se mi však vstu­pen­ku poda­ři­lo zís­kat a po stras­tipl­né ces­tě do nejmen­ší­ho kra­je naší vlas­ti jsem ve 20:00 sku­teč­ně seděl na prv­ní pro­jek­ci. A neli­tu­ju toho, neboť film byl bez­po­chy­by vel­mi zají­ma­vý.

Všichni fanouš­ci i kri­ti­ci (včet­ně mě) měli před uve­de­ním Anthropoidu do kin oba­vu z pří­šer­né ang­lič­ti­ny hlav­ních pro­ta­go­nis­tů. Snad nebu­de extra vel­kým spo­i­le­rem, když napí­ši, že jsem se ve svém před­cho­zím člán­ku mýlil, pro­to­že to, jak posta­vy vyslo­vu­jí, se ve vět­ší míře stre­fu­je do čes­ké­ho pří­zvu­ku. Dokonce i Aňa mlu­ví fajn a logic­ky se nej­víc tre­fu­je do ang­lič­ti­ny vět­ši­ny Čechů. V tom­to film bez­po­chy­by pře­kva­pil a pokud bude svě­to­vé pub­li­kum, kte­ré se sním­ku dočká tuším někdy v srpnu rozum­né, tak ten­to tah oce­ní.

Největším tahou­nem celé­ho fil­mu byl bez­po­chy­by Cillian Murphy, kte­ré­ho jsem sice vní­mal dří­ve jako pro­to­typ ukáz­ko­vé­ho padou­cha, ale dnes na mě udě­lal dojem i jako cha­rak­ter­ní kla­ďas. Jeho výkon zce­la zastí­nil tolik vychva­lo­va­né­ho (proč?) Jamieho Dornana. Vím, že si tím­to tvr­ze­ním dělám nepřá­te­le v řadách fany­nek pří­bě­hů pana Greye :D, ale nelze jinak :-(. Ženské posta­vy pod­le mě nepro­padly, ale ani nějak zvlášť neo­hro­mi­ly. Již zmi­ňo­va­ná Aňa zahrá­la nej­lé­pe za posled­ních 10 let a Quebečanka Charlotte Le Bon poda­la sice hor­ší, ale pořád ne nějak dras­tic­ký výkon.

Příběhově fun­gu­je film oprav­du jako rekon­struk­ce aten­tá­tu, za což pat­ří Seanu Ellisovi můj vel­ký dík. Když jej navíc srov­ná­me s naší nověj­ší pro­duk­cí pojed­ná­va­jí­cí o WW2, tak obsa­hu­je tro­chu více akč­ních scén a hlav­ně, HLAVNĚ, nacis­tič­tí muči­te­lé koneč­ně vypa­da­jí a cho­va­jí se jak oprav­do­vá zví­řa­ta. Mirka Spáčilů si na tohle stě­žu­je, což jen doka­zu­je to, že by asi už měla pře­mýš­let o poří­ze­ní hou­pa­cí­ho křes­la a o odcho­du do pen­ze. Spoiler! Jo a památ­ná věta „Jsme Češi, nikdy se nevzdá­me“ ve fil­mu zazní.

Celkově vza­to je tedy Anthropoid skvě­lým poči­nem a pokud uspě­je na mezi­ná­rod­ní scé­ně, mohl by se celý svět koneč­ně dozvě­dět něco o his­to­rii naší krás­né vlas­ti.

P.S. Na csfd.cz jsem v kolon­ce pří­buz­ných fil­mů obje­vil sní­mek HHHH, kte­rý pojed­ná­vá tak­též o aten­tá­tu. Měl by být uve­den též v tom­to roce, ale moc tomu nevě­řím.

Podívejte se na hod­no­ce­ní Anthropoid na Kinoboxu.