Asfalt aneb Symfonie černého humoru, totální brutality a tun vystřílené munice

🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehod­no­ce­no)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

„Upřímně, páno­vé, víme hov­no tak výstav­ní, že bych se nesty­děl dát ho do vit­rí­ny v Louvru.“

Čím se více jak 600 strán­ko­vý sva­zek Štěpána Kopřivy odli­šu­je od ostat­ní čes­ké akč­ní fan­tas­ti­ky?

Žoldáci, démo­ni, smrt a krev…už zase?

Přesně tuto otáz­ku jsem si poklá­dal také, když jsem po Asfaltu sáhl po sviž­ném dočte­ní Perunovy krve. Nějak jsem měl tou dobou na Kulhánkovy násle­dov­ní­ky kli­ku a čekal jsem jen dal­ší vari­an­tu na par­tu mago­rů s bou­chač­ka­ma pro­ti hor­dě démo­nů.

Začínalo to doce­la nená­pad­ně. Parta býva­lých žol­dá­ků a spe­ci­a­lis­tů na boj pro­ti pře­si­le je naja­ta kým­si nezná­mým na misi osvo­bo­ze­ní hol­čič­ky z rukou kně­ží čer­né magie a Satanových kul­tů. Může jít o běž­nou ruti­nu, nebo zce­la sebe­vra­žed­nou misi…jenže kdo by se bál něko­li­ka chla­pí­ků v hábi­tech. Nota bene v tako­vém složení..a par­don, já je nepřed­sta­vil.

Kuffenbach, Ostranski, Vorošilov a dok­tor Holofaust, čtve­ři­ce býva­lých elit­ních žol­dá­ků. Jo a ješ­tě Lucas, kte­rý done­dáv­na seděl ako­rát u počí­ta­čo­vých stří­le­ček, tvr­dí, jaký je expert na bojo­vé situ­a­ce a při­tom umí napros­té hov­no. Není divu, že je poz­dě­ji čas­to­ván ter­mí­ny jako arci­ču­ra­ko­id­ní kva­zi­kre­tén a mno­ha dal­ší­mi a to od nejed­no­ho čle­na týmu.

Hodní jdou do nebe…jiní do Pekla…jako pou­hý sta­veb­ní mate­ri­ál

Naše sesta­va se dostává…někam, kde se jim vůbec nelí­bí. První, s čím se set­ka­jí, jsou všu­dypří­tom­né čepe­le, kte­ré je drá­sa­jí na zádech a sna­ží se je zpra­co­vat stej­ným způ­so­bem jako mle­té maso. Je to cel­kem přes­né, pro­to­že o to těm stro­jům taky jde.

Peklo může fun­go­vat. Peklo může budo­vat celou fun­gu­jí­cí civi­li­za­ci, pokud má dosta­tek suro­vin. A tohle Peklo má suro­vi­ny v podo­bě neu­stá­lé­ho pří­ko­nu lid­ských těl. Ano, svo­je nej­slav­něj­ší momen­ty zaži­lo během obou svě­to­vých válek a sou­vi­se­jí­cích hla­do­mo­rů, kdy se do něj dosta­ly mili­o­ny těl v pra­vi­del­ném inter­va­lu. Démoni z nich vytvo­ři­li cih­ly na domy, fun­gu­jí­cí elek­tro­ni­ku i tako­vé vychy­táv­ky jako funkč­ní Porsche. Ono lid­ské tělo jako tako­vé obsa­hu­je oprav­du hod­ně sta­veb­ních prv­ků a pokud jich máte dost, může­te si dopřát i dost che­mic­kých slou­če­nin. V tom­to ohle­du fun­gu­je Kopřivův design na výbor­nou.

Kuffenbach a jeho kum­pá­ni se samo­zřej­mě s tím­to osu­dem nesmí­ří. Jsou nako­nec spe­ci­a­lis­té v boji pro­ti pře­si­lám. A tady neskon­či­li ve smr­tel­né pas­ti, ale v pro­stře­dí vel­mi, vel­mi boha­tém na ter­če. A pro­to­že i tohle Peklo dis­po­nu­je vel­kou, oprav­du vel­kou záso­bou zbra­ní, chce to jen někde začít a neza­po­me­nout na dok­to­ro­vu vel­mi ostrou pol­ní lopat­ku.

Po jejich sto­pách se vydá­va­jí tan­ko­vé divi­ze, nasra­ní démo­ni i elit­ní vyšet­řo­va­te­lé samot­né­ho Ba´al Zebula, šes­ti­me­t­ro­vé masař­ky s vybra­ným vku­sem na potra­vi­ny i jazyk.

Naši žol­dá­ci toho sice vydr­ží hod­ně, ale jen něja­ký čas, než se jejich duše roz­pad­nou. Sice dosta­nou nabíd­ku, jak se mohou z Pekla dostat, ale kdo­ví, jest­li to není dal­ší mocen­ská hra ve slo­ži­té vzta­ho­vé struk­tu­ře této tem­né industri­ál­ní dimen­ze, kde si spo­lu vyři­zu­jí účty i monar­cho­vé a mar­ký­zo­vé jed­not­li­vých úse­ků. A není od věci vyu­žít nepřed­ví­da­tel­né koman­do tro­chu ve svůj pro­spěch, když navíc tahle pěti­ce nemá zrov­na na výběr, pokud chce pře­žít.

Kdyby Shakespaera psal epo­sy o zma­ru a smr­ti

Hlavní, co u Kopřivy praští ve srov­ná­ní s jiný­mi tuzem­ský­mi auto­ry podob­né­ho žán­ru, je napros­to vybrou­še­ný umě­lec­ký jazyk. Některé komen­tá­ře tvr­dí, že jeho jazy­ka je pro ten­to žánr ško­da. Nesouhlasím, pro­to­že bychom při­šli o jed­nu z nej­lé­pe napsa­ných knih na čes­ké SF scé­ně.

Další zají­ma­vos­tí je psa­ní v pří­tom­ném čase, kte­ré vtáh­ne a nepus­tí. Už jsem v této for­mě něko­lik věcí četl a vždyc­ky jsem se do čte­ní musel nutit, respek­ti­ve vní­mal jsem ji jako ruši­vý prvek. Ne tak u Asfaltu.

Nejen co…ale jak

Vzato kol a kolem, ono se v té kni­ze zase dějo­vě tolik nesta­ne a jed­ná se de fac­to o kla­sic­kou šab­lo­nu pře­ží­va­jí­cí­ho koman­da, něja­ká ta spik­nu­tí, pár roman­cí a vývoj postav. Kopřiva tím­to ovšem pro­plé­tá svou neu­ko­ji­tel­nou a nespou­ta­tel­nou fan­ta­zii, jejíž výsle­dek v mno­ha přía­p­dech vypa­dá, jako kdy­by tvůr­ci Červeného trpas­lí­ka nato­či­li sérii Saw nebo pár dílů Dextera.

Navíc jsou i jinak nechut­né a oprav­du mor­bid­ní čás­ti poda­né tak, že buď neva­dí ani slab­ším žalud­kům, pří­pad­ně jsou posta­ve­né ad absur­dum do té míry, že čte­nář vybuchu­je sal­va­mi smí­chu u ustří­le­ných hlav a roz­ře­za­ných kon­če­tin.

Ano, je to mor­bid­ní, je to krva­vé, je to nechut­né, ale je to tak geni­ál­ně napsa­né, že to vůbec neva­dí. Škoda jen tro­chu víc abs­trakt­ní­ho kon­ce. On neva­dí, ale kni­ha volá po něko­li­ka strán­kách navíc, kte­ré by ji zce­la uza­vře­ly. I tak se ale jed­ná o jeden z nej­lep­ších svaz­ků, kte­rý jsem v rám­ci žán­ru kdy držel v ruce…

Putinovi agenti – jak ruští špioni kradou naše tajemství
9. března 2026Putinovi agenti – jak ruští špioni kradou naše tajemství„Hledaný byl popsán jako jednačtyřicetiletý muž, jenž měl šest dní před tím opustit svou manželku na kraji lesa u Lipníka na pomezí Nymburska a Boleslavska. Ženě se svěřil, že má problémy, a od té doby ho…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Největší zlo světa – rozhovory se sériovými vrahy
6. března 2026Největší zlo světa – rozhovory se sériovými vrahy„Je menší, než jsem si ho představoval. Vpadne do výslechové místnosti v okovech čistý jako slovo boží. Je cítit lacinou dezinfekcí; vězeňským zápachem až příliš podobným tomu, co cítíte v márnici. Lehce, téměř zženštile šišlá. Neforemná hlava, kulatá…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Závěť – temně ironické balady „prokletého básníka“
4. března 2026Závěť – temně ironické balady „prokletého básníka“„Vem arzenik a olovo tam vlej, posypej sírou, co se svařilo tu, nehašeným to vápnem zamíchej, pak rozkrájej tam propocenou botu a z židovky tam vetři nečistotu; z malomocného opatři si hlen, žluč z vlků, lišek,…Vydáno v rubrice: Knihy k maturitě
ZAPOMENUTÉ POVĚSTI PRAŽSKÉ PRO DĚTI
4. března 2026ZAPOMENUTÉ POVĚSTI PRAŽSKÉ PRO DĚTIChcete-li se svými ratolestmi tak trochu netradičně objevovat kouzelná zákoutí naší stověžaté Prahy, určitě si k ruce vezměte knihu "ZAPOMENUTÉ POVĚSTI PRAŽSKÉ PRO DĚTI" od autora Michala Vaněčka, jež vydala Grada Publishing, a.s. pod značkou BAMBOOK.…Vydáno v rubrice: Recenze knih
HRDINKY Z HARPERS
4. března 2026HRDINKY Z HARPERSS knihou "Hrdinky z HARPERS" od Rosie Chlarke, "Vítejte zpět v obchodním domě Harpers! Vstupte a nechte se hýčkat!" Celý příběh se začíná odehrávat začátkem první světové války, kdy do života těchto mladých mužů a žen…Vydáno v rubrice: Recenze knih
MONINY OČI
1. března 2026MONINY OČIKniha "Moniny oči" od autora  Thomase Schlessera, kterou vydala GRADA Publishing, a.s., pod značkou METAFORA, mě na první pohled zaujala nejen svojí poutavou obálkou, ale hlavně pro působivou anotaci, která lákala na monumentální náhled a podrobný rozbor celkem…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Hovno hoří – když humor chutná po nostalgii
28. února 2026Hovno hoří – když humor chutná po nostalgii„Říkali v televizi, že medvěd kodiak měří tři metry padesát.“ „Tři metry padesát nemá ani slon, ty vole! Co? No!“ zapochyboval druhý. „Když se postaví na zadní tlapy a přední dá nad hlavu, medvěd kodiak má…Vydáno v rubrice: Knihy k maturitě
Začarovaná řeka
27. února 2026Začarovaná řekaDěj čtenáře přenese na ostrov Cadence, který je rozdělen na dvě poloviny, kde žijí dva znesvářené klany. Jack Temerlain z východní části byl vyslán jako mladý na pevninskou univerzitu, aby se stal bardem. Když však na…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Kytice – poučení skrze temné balady
23. února 2026Kytice – poučení skrze temné balady„Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly; i přicházely každičkého rána a matičku svou hledaly. I zželelo se matce milých dítek; duše její se vrátila a vtělila se v drobnolistí kvítek, jím mohylu…Vydáno v rubrice: Knihy k maturitě
Proměna – obraz lidského odcizení
20. února 2026Proměna – obraz lidského odcizeníKdyž se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho…Vydáno v rubrice: Knihy k maturitě
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře