Tak tohle marné přání vyslovuje Michel Leproux, když už ho všichni kolem dohání k šílenství. Tento vášnivý milovník hudby a sběratel starých gramodesek totiž našel na bleším trhu gramodesku Neila Youarta se skladbou „Me, myself and I“. Stačila by chvíle klidného poslechu a Michael by byl spokojený. Ale toto nenáročné přání se nedaří splnit. Manželka, milenka, syn, hospodyně, ale také vlezlý a superaktivní soused potřebují právě teď a tady stále něco řešit. A když už se zdá, že má Michael situaci pod kontrolou, ozve se zaručeně nějaký zvuk a další problém je na světě. Takové běžné životní patálie v jednom dni a ty umí s člověkem pěkně zamávat.
Film Dejte mi pokoj je filmovou adaptací divadelní hry stejného jména, která měla v divadle Théâtre Antoine v Paříži premiéru v roce 2013. Divácky úspěšnou hru převedl její autor Florian Zeller do filmového scénáře. Pro filmové plátno upravil divadelní scénář, ale ponechal základní zápletku, výrazného hlavního hrdinu a gradaci komických situací. V divadle se děj odehrává v jednom pokoji a ve filmu se většina scén odehraje v celém bytě. Zeller sice změnil charaktery některých postav, ale příběhu ponechal lehkost v textu i myšlenkách. Sled komických situací se střídá svižně se slovními hříčkami a vypointovanými dialogy. Přes všechny úpravy je ale na filmu patrné, že vychází z divadelní hry.
Režisér Patrice Leconte potřeboval pro hlavního hrdinu Michela najít výraznou komickou postavu. V divadelní verzi tuto roli hraje úspěšně Fabrice Luchini, protože kritika i diváci jeho výkon chválí. Přesto pro film padla volba na Christiana Claviera, jehož mezinárodní popularita vzrostla díky výrazným komickým postavám. Jeho Asterix ve filmu Asterix a Obelix dokázal každou zapeklitou situaci chytře vyřešit a podobně šikovný byl i jeho sluha Jacquouille ve filmech o Návštěvnících. Clavier ve filmech využíval kombinaci situační komiky a slovního humoru. Dokázal strhnout na sebe pozornost a často přehrál i své partnery. Přesně vypointované scény umí výborně prodat, a právě to se hodí pro postavu Michaela. Ale už to není jen bláznivý a ztřeštěný chlapík. Tentokrát herec zvolnil tempo a stylizuje se do role důstojného doktora a manžela, který se úpěnlivě snaží každý problém v klidu a rozvážně vyřešit. Snaha je jedna věc a realita věc druhá. I zdánlivě klidnému muži se podaří zasáhnout s divokou razancí nos protivného souseda. Přesto se Clavier snaží tlumit svou energii a ubírá přehrávání a rozmáchlá gesta. Kdo čeká bláznivou divočinu jako v Návštěvnících, ten bude zklamán.
V každé zemi se v průběhu let snaží divadelní i filmoví tvůrci navazovat na úspěšné a osvědčené náměty. I obsazení populárních herců není nic nového, protože do divadel i kin přilákají diváky třeba na průměrný či velmi slabý příběh. Ve Francii se tak proslavili Lui de Funes nebo Pierre Richard. Christian Clavier už své komediální schopnosti ve filmech předvedl a tentokrát začíná ukazovat i civilnější projev. Uvidíme! Třeba nás časem ještě překvapí.
Film Dejte mi pokoj nemá žádné vážné cíle a bylo by zavádějící je v některých narážkách hledat. Komedie je natočená svižně ruční kamerou, střih se podřizuje tempu a hudební doprovod odlehčuje napětí. Celkem 79 minut filmového času uběhne rychle a v pohodě. Kdo se chce bavit a dokáže vnímat drobné herecké etudy Christiana Claviera i jeho hereckých kolegyň a kolegů, pak nebude zklamán. Mnoho situací je skutečně ze života a někdy je dobré podívat se na ně s nadhledem a s humorem. Škoda, že se nepodařilo tvůrcům oprostit se víc od původní divadelní předlohy.
Nejnovější komentáře