Děkujeme, že kouříte

Photo © Fox Searchlight

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Hrdina téhle vskut­ku netra­dič­ní a ori­gi­nál­ně cynic­ké ame­ric­ké kome­die pra­cu­je jako mluv­čí fir­my Big Tobacco a jeho rolí je brá­nit kuřá­ky a jejich prá­va, aby nedo­šlo k jejich dis­kri­mi­na­ci a aby měli nadá­le prá­vo ničit si zdra­ví.

Na začá­tek musím pře­destřít, že Děkujeme, že kou­ří­te chá­pu i přes množ­ství kuřác­kých argu­men­tů jako pro­ti­ku­řác­kou sati­ru (jsem ale neku­řák, tak­že před­po­klá­dám, že si to kaž­dý může pře­brat po svém), stej­ně jako Takoví nor­mál­ní zabi­já­ci jsou pro mě i přes hro­ma­dy mrt­vol jed­no­znač­ně film pro­ti nási­lí.

Už od úvod­ní scé­ny, ve kte­ré to Nick Naylor natře svým pro­tiv­ní­kům v tele­viz­ní dis­ku­si o nebez­pe­čí rako­vi­ny v důsled­ku kou­ře­ní („Vy chce­te, aby ten­to nemoc­ný chla­pec zemřel, kdež­to my bychom rádi, aby se uzdra­vil a mohl dál kou­řit a tím jsme na něm vydě­lá­va­li pení­ze.“), nabí­rá film vel­mi vyso­ké tem­po, kte­ré ztrá­cí snad až na jen něko­lik krát­kých oka­mži­ků ve dru­hé polo­vi­ně fil­mu. Během hodi­ny a půl bude­te svěd­ky mno­ha výbor­ných absurd­ních a s nad­sáz­ko­vou vede­ných dia­lo­gů na téma proč kou­řit (a skry­tě i proč nekou­řit) a svá­dí sou­boj s pro­ti­ku­řác­ky zamě­ře­ným sená­to­rem Finistirrem, kte­rý usi­lu­je o umís­tě­ní vel­kých varo­vá­ní o škod­li­vos­ti tabá­ku na kra­bič­ky.

Film je zkrát­ka jed­nou dlou­hou Nickovou pře­svěd­či­vou exhi­bi­cí, tak­že by se moh­lo zdát, že tako­vý člo­věk bude moti­vo­ván dělat tuhle prá­ci „nadosmr­ti“. Přijdou ale chví­le, kdy Nick začne pod vli­vem okol­nos­tí (úto­ky ze stra­ny oko­lí + jak se na to dívá jeho syn Joey) zva­žo­vat změ­nu pro­fe­se. Jak to tedy dopad­ne, jak se roz­hod­ne? Kapituluje před sená­to­rem Finistirrem, ane­bo se s ním pus­tí do dal­ší­ho kříž­ku?

Skvěle napsa­ný scé­nář posky­tl výbor­nou pří­le­ži­tost nejen dosud vel­mi málo zná­mé­mu pře­svěd­či­vé­mu hezou­no­vi Aaronu Eckhardtovi (doslo­va si nás zís­ká již od prv­ní­ho vstu­pu na scé­nu tím, že je oprav­du bez před­sud­ků), ale také dal­ší řád­ce méně i více pro­tře­lým her­cům jako Williamovi H. Macymu nebo Marii Bello a Robertu Duvallovi v neza­po­me­nu­tel­ných scé­nách, ve kte­rých se Nick schá­zí s mluv­čí­mi zbroj­ní fir­my a spo­leč­nos­ti vyrá­bě­jí­cí alko­hol (koman­do smr­ti) a dis­ku­tu­jí o svých závis­lých zákaz­ní­cích. Rozhovory na téma „jak pro­pra­go­vat ciga­re­ty pomo­cí Hollywoodu“ jsou také veli­ce „pouč­né“.

Vše je dota­že­no do sebe­men­ších drob­nos­tí: jedi­neč­nost a vkus­nost sním­ku pod­po­ru­jí také titul­ky, udě­la­né zce­la ve sty­lu tabá­ko­vé­ho prů­mys­lu jako eti­ke­ty na kra­bič­kách. Takže vám ani neva­dí, že film nemá žád­ný dra­ma­tic­ký děj (záplet­ka je pří­tom­na jen tak na oko) a je spí­še naku­pe­ním vtip­ných scén než fil­mem plným dra­ma­tic­kých zvra­tů.

A jeli­kož cel­ko­vý dojem z fil­mu vám nezka­zí ani nemo­rál­ní závěr (v někte­rých pasá­žích se bojí­te, že se snad Nick pro­bo­ha pou­čí!), nezbý­vá než vyhlá­sit Děkujeme, že nekou­ří­te za vyni­ka­jí­cí a inte­li­gent­ní kome­dii (a vzhle­dem ke zvý­še­ní spo­třeb­ní daně kome­dii nanej­výš aktu­ál­ní), kte­rá snad nemů­že niko­ho ura­zit, ani kuřá­ky ani neku­řá­ky, pokud doká­ží brát svět kolem sebe jen tro­chu s nad­hle­dem. A to je snad cílem: svět, ve kte­rém spo­lu tyhle dvě sku­pi­ny lidí žijí v napros­tém sou­la­du a v míru a nepod­ku­řu­jí si 🙂