Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Zámožný herec, a bůhvíco ještě, pocházející z ortodoxní židovské rodiny - Sacha Baron Cohen - je zpět. Tentokráte se po svých inkarnací do těl Aliho G, Borata a homosexuální hvězdy Bruna vtělil do podoby afrického diktátora Aladina (Aladeen).
Předem bych měl varovat, neboť tento snímek se zajisté nebude líbit všem a jistě se na hlavu pana Cohena nahrne několik žalob, i když asi ani zdaleka ne tolik, jako po filmu Borat.
Nasrat lidi, o to tu jde.
Ale za vším je dost silná nadsázka člověka, který ví, že díky svému bohatství a dokonalému týmu právníků si může dovolit takřka cokoliv. Urážet autoritářské režimy, hrát ve filmu hru s názvem „Olympijské hry Mnichov“ a v ní střílet izraelské sportovce, urážet černochy, feministky (studované ženy jsou jako opičky na bruslích, jim to nic nedá, ale nás to pobaví) a tepat do USA. To je jen malý výčet... Nejde však jen o prvoplánové urážky a zesměšňování všeho a všech. Cohenův humor nešetří nikoho a je v pravém slova smyslu nekorektní (mimochodem, všimli jste si toho, jak ono slovo dost často používají lidé, kteří naopak velkou korektnost k určitým věcem vyžadují?).
Chápu, některé scény mohou leckoho pohoršit, romantická scéna s porodem, romanticky pojatá samohana (opravdu!), atd...
Co říci k záplatce, Aladin je diktátorem v zemi Wadiya, kde vládne absolutně dle své libosti. Chtě nechtě však ale musí navštívit ono „klubu hadů“ ve městě New York, kde je zasedání OSN, jež jej chce donutit k přijetí demokratických reforem (a k rozprodeji ropných nalezišt).
Samotný příběh v podstatě není zase až tak důležitý, funguje „jen“ jako příprava míst pro další gagy a k vytváření leitmotivu, čímž je faktické přirovnávání USA k jakési formě diktatury (aspoň tak jsem to pochopil). Scéna, ve které Aladin vyjmenovává zastupitelům na shromáždění výhody diktatury (můžete mučit zajatce, jen 1% obyvatel v podstatě kontroluje celou zemi, ostatní mají pouze iluzi svobody, můžete vést válku kvůli vymyšleným motivům, atd....) má být samozřejmě jednoznačně kriticky zaměřena na USA.
Mně se film jednoznačně líbil, i když samozřejmě chápu, že pozitivní odezvu všude nenajde. Pokojné sledování vyžaduje skutečně velkou míru nadhledu.
P. S. Dobré je vytrvat i do závěrečných titulků, je tam několik dobrých „hlášek“ (a bude to kluk nebo....potrat?).
P.P.S. A za zmínku bezesporu stojí i skvělé titulky od Františka Fuky.
(4,91 z 5)