Kritiky.cz > Recenze knih > Recenze komiksů > #DP109: Nejmocnější hrdinové Marvelu 92: Deathlok

#DP109: Nejmocnější hrdinové Marvelu 92: Deathlok

deathlok 1
deathlok 1
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Autorem článku je Daniel Palička.



Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako Astonishing Tales #25 a jako čísla 1 až 4 minisérie Deathlok v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. 


Scénář: Dwayne McDuffie, Gregory Wright, Rich Buckler, Doug Moench 

Kresba: Denys Cowan, Rich Buckler  


Deathlok není postava, jež by v našich luzích a hájích byla moc známá. Sice to není poprvé, co zuřivému běsnícímu kyborgovi vychází komiks v češtině, neboť díky Ultimátnímu komiksovému kompletu jsme si již mohli přečíst první příběhy z řady Astonishing Tales, nicméně i přesto nejde o hrdinu, jehož by velké množství fanoušků u nás znalo. A co víc, v česky vydávaných komiksech se neobjevuje skoro vůbec, pokud tedy nepočítám několik drobných výjimek. Někteří z vás, kteří se zajímají o marvelovské hrané seriály, jej možná znají ze seriálu "Agents of S.H.I.E.L.D." v podání J. Augusta Richardse, kde se objevil  hned v několika vybraných epizodách, ovšem předpokládám, že jde jen o hrstku z vás, čtenářů. A abych se sám přiznal, až na pár kousků jsem s ním moc sérií nečetl. Nikdy mě zkrátka nezaujal natolik, abych jeho samostatné, pravidelně vycházející komiksy okusil. Ovšem díky kompletům jsem se aspoň k něčemu dostal, takže to beru vcelku pozitivně. 



O svazku "Nejmocnější hrdinové Marvelu 92: Deathlok" mohu ještě před samotným zhodnocením zmínit docela pěknou perličku. Jedná se o jeden ze tří mezinárodních svazků, který byl určený pouze pro vybranou část světa. Pokud bych nepočítal nás, tedy Českou republiku, vyšla následující knížka exkluzivně v Brazílii, Argentině, Francii a Polsku. V rámci kompletů sice není žádnou žhavou novinkou, že se v různých zemí najdou exkluzivní svazky, popřípadě i takové, jejichž obsah je oproti původnímu vydání výrazně pozměněný, ale právě tento patří do speciální samostatné skupiny spolu se svazky "Killraven", který na Comics Blogu recenzoval Martin, a "Secret Avengers", které si podrobně zrecenzujeme již příště. Tyto tři byly určené pouze pro všechny výše jmenované země, a právě proto je nikde jinde neseženete. Z jednoho úhlu pohledu to je docela škoda, na druhou stranu se aspoň máme čím pyšnit. 



Nyní můžeme přejít k hodnocení samotné knihy. Podobně jako jiné svazky ze série "Nejmocnější hrdinové Marvelu" obsahuje i tento dva příběhy. První z nich, "Zuřivost chladného rytíře", byl původně odvyprávěn v sešitě "Astonishing Tales #25", jenž vyšel někdy během sedmdesátých let, a který mají mimo jiné na svědomí tvůrci Doug Moench a Rich Buckler. Druhý jmenovaný se dokonce podílel nejen na scénáři, ale také na výtvarné stránce, k níž se chci v průběhu recenzování dostat. Důležité ovšem je, abych zdůraznil jednu zásadní informaci. Sešit se vymyká klasickým superhrdinským mantinelům, a to hned v několika ohledech. Zatímco jiné marvelovské řady, ať už šlo o Spider-Mana, Avengers, Hulka, X-meny či jiné, si zakládaly (a stále si zakládají) na jednom obřím světě, jenž byl vzájemně propojený, a v němž se zároveň mohlo odkazovat na starší události, které se udály za zcela odlišných okolností v jiných komiksových sériích, scénáristé Deathloka na to jdou úplně jinak. Nesnaží se jej totiž zapojit do hlavní kontinuity Marvelu. Naopak se snaží mu vytvořit vlastní separátní vesmír, který je přizpůsobený čistě jemu. A co víc, svět, který je postapokalyptický a plný mechanoidů, zabijáků, šílených vědátorů a šílenců, vás nepřestane při čtení překvapovat.



U "Zuřivosti chladného rytíře" rozhodně nesmím jen tak opomenout děj, neboť i v tomto směru nejde o klasický superhrdinský kousek tehdejší doby. Hlavní hrdina, jímž je původní Deathlok, tedy Luther Manning, by se dal z dnešního pohledu připodobnit k zárodku populárnějšího Terminátora (ten mimochodem vznikl až několik let po Deathlokovi). Je to drsný hrdina, jenž se nebojí své cíle zabíjet. Aby toho nebylo málo, v hlavě má zabudovaný rozšířený počítačový mozek, díky němuž může lépe analyzovat prostředí a všímat si detailů v terénu. V některých chvílích mu však počítačová mysl leze na nervy, a to doslova. Není tedy divu, že Deathlok občas ke své mysli promlouvá. Říká jí, ať mu poradí v obtížné situaci, někdy naopak povídá, ať raději mlčí. Jestli bych k tomuto prvku měl něco říct, tak asi následující: bylo to slušné osvěžení. Interakce mezi pololidským člověkem a jeho vlastní naprogramovanou myslí na mě fungovala, byť objektivně uznávám, že na některých místech rozhodně mohlo být méně hranatých oken s myšlenkami, jež někdy zbytečně překážely. V každém případě musím vyzdvihnout jednak slušně napsané dialogy spolu s poutavým stylem vyprávění a úžasnou akcí, která měla spád a tempo, a druhak skvělou kresbu Riche Bucklera. Někdo by mohl říct, že kresba byla až moc jednoduchá a nikterak detailní, což je na jednu stranu pravda, na druhou stranu mi to nijak nevadilo. Koloristé si totiž dali záležet s barvami a Buckler si pohrál s panelováním, jak jenom mohl, a skutečně se to vyplatilo! V některých ohledech je výtvarný styl revoluční a mohl bych o něm básnit dlouho, ale to by recenze byla podstatně delší. Proto jenom v krátkosti shrnu, že můj názor na první sešit celé knihy je vysoce pozitivní.



Po skvělém prvním sešitě, jenž nám krásně představil Deathloka coby postavu, se přesouváme k druhému, mnohem rozsáhlejšímu příběhu jménem "Oživlá noční můra Michaela Collinse". Šlo původně o uzavřenou čtyřdílnou minisérii od Dwayna McDuffieho a Gregoryho Wrighta, která měla za úkol představit úplně nového Deathloka. Pokud se dostanete úplně na závěr knihy a přečtete si historii, zjistíte, že kromě Luthera Manninga, který byl historicky prvním Deathlokem, se na postu robotického hrdiny vystřídalo hned několik různých lidí. Právě historicky třetím v pořadí byl Michael Collins, zcela normální člověk, pracující jako počítačový programátor u firmy Roxxon Oil, který žil zcela poklidným životem se svou manželkou a synem. Jenomže díky okolnostem se z něj stane hrozivá mechanická stvůra, která jen vzdáleně připomíná hodného manžela. Jeho cílem je proto nejen zjistit, kdo jej přetvořil v něco, co nepřipomíná lidskou bytost, ale hlavně kdo celou dobu v pozadí spřádá ďábelské plány. 



Zde již bohužel nemohu chválit podobně jako v případě prvního komiksu. Na jednu stranu musím říct, že si autoři dali práci s co možná nejdetailnějším představením Michaela Collinse čtenářům, aby se s ním mohli ztotožnit. S tím nemám vůbec žádný problém, naopak oceňuji snahu autorů o rozvinutí jeho osobnosti a poukázání na jeho interakce s ostatními postavami, jež se v průběhu vyprávění objeví. A teď nenarážím jen na jeho rodinu, ale taktéž na několik vedlejších aktérů. Abych nic neprozradil, nebudu se o nich nijak zvlášť rozepisovat. Bohužel, problém nastává v ději jako takovém. Scénáristé nesázejí na svižné akční dobrodružství, naopak se snaží odvyprávět pomalejší a rozvleklejší příběh, který je komplexnější a o něco složitější než první. To je však hlavní kámen úrazu. Je poznat, že se tvůrci snaží napsat něco, co by za normálních okolností fungovalo jako vcelku příjemné sci-fi, jenomže ve výsledku jde jen o bezduchou, překombinovanou a nezáživnou nudu, která nemá až na pár světlých chvil (pompézní bitva s mechanickými brouky, Collinsovo setkání s rodinou, závěrečná scéna apod.) jak zaujmout. Z kalných vod ryzího podprůměru ji nahoru zvedá kresba, jež ve mně v některých konkrétních pasážích evokovala staré kreslené filmy. Jenže to nestačí. Díky tomu je "Oživlá noční můra Michaela Collinse" jen nezajímavým kouskem, který rozhodně mohl být o poznání lepší. 



Sečteno a podtrženo, svazek "Nejmocnější hrdinové Marvelu 92: Deathlok" nám nabízí dva příběhy, z nichž jeden je i přes pár drobných chybiček úžasný, druhý - v tomto případě mnohem delší - je naopak silně podprůměrný a strašně nezáživný. Pokud hledáte skvělý komiks s Deathlokem, jenž by vás mohl bavit, pak raději zkuste sáhnout po komiksu "Deathlok: Počátek" z Ultimátního komiksového kompletu. Ten dle mého názoru splňuje svůj účel a nabízí neortodoxní zážitek, a zároveň slouží jako ideální startovní bod pro seznámení se s jedním z nejznámějších kyborgů celého Marvelu. Od rudého svazku raději dejte ruce pryč, ačkoliv historie postavy, kterou naleznete úplně na konci, vás může seznámit nejen se dvěma Deathloky, o nichž si přečtete právě v této knize, ale také s několika dalšími, kteří by vás též mohli oslovit. Jenže historie je jen bonus. A i když jde o pěkné počtení, kde se dozvíte opravdu hodně informací, v komiksových recenzích je důležité se zaměřit hlavně na kvalitu jednotlivých komiksů, která, bohužel, byla z celkového hlediska spíš mizivá.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 2,87513 s | počet dotazů: 267 | paměť: 72445 KB. | 23.05.2024 - 15:24:26