Filmové premiéry v měsící září

Co nám ten­to měsic při­ná­ší, nové­ho Spielberga, nové­ho Willa Smithe, Shyamalana a mno­ho dal­ších kva­lit­ních i nekva­lit­ních fil­mů.

02. 09. 04 Já, robot
V neda­le­ké budouc­nos­ti, na Zemi v roce 2035, kdy robo­ti tvo­ří spo­leh­li­vou a nedíl­nou sou­část kaž­do­den­ní­ho živo­ta, je detek­tiv John Spooner (Will Smith) pově­řen vyšet­ře­ním záhad­né smr­ti Dr. Alfreda Lanninga (James Cromwell), kte­rý byl duchov­ním otcem umě­lých bytos­tí a zfor­mu­lo­val tři záko­ny robo­ti­ky, pod­le nichž robot nesmí za žád­ných okol­nos­tí ublí­žit člo­vě­ku. Na mís­tě činu detek­tiv nalé­zá robo­ta Sonnyho. Spáchal vědec sebe­vraž­du, nebo ho ten­to robot zavraž­dil? To by nejen zna­me­na­lo zásad­ní poru­še­ní výše zmí­ně­ných záko­nů, ale i obrov­skou hroz­bu pro lid­stvo. Co by pak zabrá­ni­lo robo­tům pře­vzít kon­t­ro­lu nad spo­leč­nos­tí, když je lid­stvo na jejich exis­ten­ci závis­lé? Nebo že by už tato revo­lu­ce v tichos­ti pro­běh­la?

Filmová budouc­nost roku 2035 hoj­ně vyu­ží­vá pro­pra­co­va­ných vizu­ál­ních efek­tů, doko­na­lej­ších než všech­ny, kte­ré jsme dopo­sud moh­li ve fil­mu vidět. Supervizor vizu­ál­ních efek­tů, nosi­tel Oscara John Nelson („Gladiátor“) stvo­řil pod­le návrhů Patricka Tatopulose svět obý­va­ný robo­ty něko­li­ka gene­ra­cí, z nichž ti nej­mo­der­něj­ší se vel­mi podo­ba­jí lid­ským bytos­tem. Tyto bytos­ti se pohy­bu­jí ve svě­tě, v němž auto­mo­bi­ly jez­dí samy a auto­ma­ti­zo­va­né jsou tře­ba i obslu­hy na baru. Chicago roku 2035, v němž se film ode­hrá­vá, ale přes­to stá­le při­po­mí­ná svět, jak by za tři­cet let mohl reál­ně vypa­dat. Nejedná se již o fan­tasma­go­ric­ké vidi­ny vzdá­le­né budouc­nos­ti, ale o titul­ky vědec­kých pří­loh dneš­ních novin. Technologické vymo­že­nos­ti ve fil­mu JÁ, ROBOT jsou sice fan­tas­tic­ké, ale záro­veň při­ja­tel­né.

„Líbilo se mi, že robo­ti ani tech­no­lo­gie nejsou samy o sobě pova­žo­vá­ny za pro­blém,“ říká Smith. „Potíže před­sta­vu­jí pře­de­vším limi­ty lid­ské logi­ky. V zása­dě jsme si sami nej­vět­ší­mi nepřá­te­li.“

Všechna auta ve fil­mu JÁ, ROBOT navrh­la a zkon­stru­o­va­la výhrad­ně pro pou­ži­tí v tom­to fil­mu němec­ká auto­mo­bil­ka Audi, a to včet­ně „hrdin­né­ho“ auto­mo­bi­lu Willa Smithe.

„Film se Asimovovým dílem pou­ze inspi­ro­val, není to doslov­ný pře­klad,“ říká Alex Proyas. Pokusili jsme se zacho­vat ducha toho, co vytvo­řil a fil­mař­sky oži­vit jeho svět, ale samo­zřej­mě jsme vyu­ži­li znač­nou dáv­ku licen­ce, abychom vytvo­ři­li vlast­ní ori­gi­nál­ní pří­běh

02. 09. 04 U nás na far­mě
Když hra­bi­vý ban­di­ta Alameda Slim začne spřá­dat plá­ny, jak se zmoc­nit mléč­né far­my „Kousek nebes“, tři odhod­la­né krá­vy spo­jí své síly s koněm Buckem a celou plejá­dou dal­ších zví­ře­cích oby­va­tel stat­ku, aby spo­leč­ný­mi sila­mi doká­za­li svůj domov zachrá­nit. Ve spo­lu­prá­ci s tajem­ným lov­cem lidí Ricem se vydá­va­jí na ces­tu skr­ze nehos­tin­nou západ­ní kra­ji­nu, během kte­ré musí pře­ko­nat všech­ny padou­chy i nástra­hy divo­či­ny a pola­pit zákeř­né­ho Slima, na jehož hla­vu byla vypsá­na vel­ká odmě­na.

02. 09. 04 Knoflíková vál­ka
Každý rok vedou pro­ti sobě vál­ku Lovreňáci a Velraňáci. Děti ze dvou zne­přá­te­le­ných ves­ni­ček si vytvo­ři­ly svůj vlast­ní svět se svý­mi pra­vi­dly. Jejich váleč­ný­mi tro­fe­je­mi se stá­va­jí růz­né před­mě­ty jako uře­za­né knof­lí­ky, šle a pás­ky. Každého zajat­ce čeka­jí přís­né tres­ty a výprasky rodi­čů. Slavný dět­ský sní­mek měl neu­vě­ři­tel­ný komerč­ní úspěch, bez­po­chy­by i pro své vyzně­ní - podo­ben­ství o před­sud­cích a nevra­ži­vos­ti v zkost­na­tě­lém svě­tě dospě­lých. Rytmus děje je rych­lý, repli­ky jsou tref­né a vůbec poje­tí je zábav­né, svě­ží a plné spon­tán­nos­ti. Dětští her­ci podá­va­jí neu­vě­ři­tel­ně při­ro­ze­né výko­ny, což už není pří­pad dospě­lých her­ců. Kupodivu našli se tací kri­ti­ci, kte­ří sním­ku vyčí­ta­li jeho odpu­di­vost a nemo­rál­nost. Za ten­to svůj debut dostal reži­sér pres­tiž­ní cenu Jeana Viga, ale stej­ně žád­ný fran­couz­ský dis­tri­bu­tor neměl odva­hu se fil­mu ujmout a nako­nec se ho uja­li Američané. V tele­vi­zi byl uve­den až roku 1982, kdy už ho vidě­lo jen ve Francii 10 mili­o­nů lidí a ti se pře­ce nemo­hou mýlit, pokud se jim tako­vý obraz dět­ství líbí.

09. 09. 04 Terminál
Držitelé Oscara Tom Hanks (Philadelphia, Forrest Gump) a Catherine Zeta-Jones (Chicago) hra­jí ve fil­mu Terminál pod režij­ním vede­ním drži­te­le Oscara_ Stevena Spielberga (Schindlerův seznam, Zachraňte vojí­na Ryana).

Terminál vyprá­ví pří­běh Viktora Navorského (Tom Hanks), kte­rý při­jíž­dí do New Yorku a netu­ší, že během dlou­hé­ho letu pro­bě­hl v jeho zemi vojen­ský pře­vrat. Nesmí vstou­pit na úze­mí USA. Bezprizorní, s pasem nee­xis­tu­jí­cí země, musí Viktor Navorski strá­vit něja­kou dobu v tran­zit­ní čás­ti Kennedyho letiš­tě a čekat, až v jeho zemi skon­čí občan­ská vál­ka.

Týdny a měsí­ce jsou čím dál tím del­ší. Viktor poma­lu obje­vu­je laby­rint ter­mi­ná­lu - zhuš­tě­ný svět plný absur­dit, vel­ko­ry­sos­ti, cti­žá­dosti, zába­vy, spo­le­čen­ské­ho posta­ve­ní, ale i roman­ti­ky, kte­rou pozná s pře­krás­nou letuš­kou Amelií (Catherine Zeta-Jones). Pro Viktora však ješ­tě neskon­či­lo uví­tá­ní letišt­ním úřed­ní­kem Frankem Dixonem, kte­rý ho bere jako poru­chu v byro­kra­tic­kém sys­té­mu, jako pro­blém, kte­rý nemů­že vyře­šit a kte­ré­ho se zou­fa­le sna­ží zba­vit.

Terminál byl nato­čen v pro­duk­ci Waltera F. Parkese (Chyť mě, když to doká­žeš), Laurie
MacDonalda (Kruh) a Stevena Spielberga. Významnou roli také obsa­dil drži­tel Emmy Stanley Tucci (Road to Perdition) jako letišt­ní úřed­ník Frank Dixon.

09. 09. 04 Hellboy
Hellboy (Ron Perlman) byl během dru­hé svě­to­vé vál­ky při­vo­lán na Zemi šíle­ným Grigori Rasputinem (Karel Roden), aby se stal pos­lem apo­ka­ly­psy. Ze spá­rů nebez­peč­né­ho zlo­čin­ce jej však zachrá­nil zakla­da­tel taj­né­ho Úřadu pro výzkum para­nor­mál­ních jevů (Ú.V.P.J.) pro­fe­sor Broom (John Hurt), kte­rý jej poté vycho­val jako své­ho vlast­ní­ho syna a pomohl mu roz­vi­nout jeho výji­meč­né schop­nos­ti. Hellboy se navzdo­ry své­mu tem­né­mu půvo­du zařa­dil k bojov­ní­kům na stra­ně dob­ra.
V Ú.V.P.J. se Hellboy stal sou­čás­tí zvlášt­ní rodi­ny, do níž kro­mě něj a Brooma pat­ří také tele­pa­tic­ký „moř­ský muž“ Abe Sapien (Doug Jones) a půvab­ná Liz Sherman (Selma Blair), kte­rá dis­po­nu­je schop­nos­tí pyro­ki­ne­ze. Všichni dohro­ma­dy tvo­ří hlav­ní obran­nou linii před Rasputinem, kte­rý chce zís­kat Hellboye zpět do své moci a vyu­žít jeho sil, aby mohl roz­pou­tat armaged­don.

09. 09. 04 Princ a já
Paige Morganová měla svůj život pev­ně naplá­no­va­ný a byla nezlomně pře­svěd­če­na o tom, že nee­xis­tu­je nic, co by jí moh­lo zabrá­nit vystu­do­vat medi­cí­nu a stát se dok­tor­kou. Pak ale potka­la Eddieho, mla­dé­ho sym­pa­tic­ké­ho podi­ví­na z Evropy. Zamilovali se. Ano. A už to vypa­da­lo, že vel­ké­mu štěs­tí nic nebrání….Jenže….Eddie nebyl jen tak leda­ja­ký stu­dent, ale Edvard Valdemar Dangaard, dán­ský princ a jedi­ný dědic trů­nu. Jeho otec leží na smr­tel­né poste­li, tak­že Eddie musí zane­chat rebel­ské­ho pofla­ko­vá­ní v Americe a vrá­tit se domů na koru­no­va­ci… Bez Paige ovšem odjet nechce a tak šoko­va­ná Paige odlé­tá do vzdá­le­né země, aby se sta­la krá­lov­nou. Dokáže to vůbec ? Film se natá­čel i v Česku (pře­de­vším inte­ri­é­ry palá­ců) a malou rolí se v něm může pochlu­bit např. model­ka Andrea Verešová…

09. 09. 04 Brouk
Ve zná­mém čes­kém muzi­ká­lu TRHÁK zazně­la památ­ná slo­va: „Nech brou­ka žít!“ Malý chla­pec na před­měs­tí Los Angeles ale ten­to čes­ký film urči­tě nevi­děl, a tak není divu, že si s gustem jed­no­ho rozšlápnul!

Americká nezá­vis­lá kome­die BROUK vyprá­ví o tom, jak může smrt oby­čej­né­ho hmy­zu ovliv­nit chod svě­ta. Všední situ­a­ce doká­že odstar­to­vat řetě­zo­vou reak­ci, kte­rá změ­ní osu­dy všech postav této bizar­ní kome­die.
Například: man­žel­ka v reak­ci na rozzlo­be­né­ho muže vyho­dí upe­če­né kuře z okna čin­žá­ku pří­mo do popel­ni­ce, kde ho najde děv­če se zou­fa­lou chu­tí po kuře­cím masíč­ku, kte­rá prá­vě ode­šla s prázd­nou z čín­ské­ho bis­tra, jehož zou­fa­le čis­tot­ný maji­tel pro­ná­sle­do­va­ný hygi­e­ni­ky nako­nec neče­ka­ně skon­čí v nemoc­ni­ci…
Zkrátka všech­ny činy mají své důsled­ky! V tom­to neko­neč­ném kolo­to­či jeden gag stří­dá dru­hý v sou­ko­lí rych­le se mění­cích situ­a­cí roz­ví­je­ných pod­le taran­ti­nov­ské­ho klí­če. Film byl s vel­kým divác­kým ohla­sem uve­den na MFF Karlovy Vary 2003 v sek­ci Fórum nezá­vis­lých.
Režiséři Matt Manfredi a Phil Hay začí­na­li jako sce­náris­ti holly­wo­od­ských vel­ko­fil­mů. Po-depsali se pod fil­my jako TUXEDO s Jackie Chanem nebo ŠÍLENÁ/KRÁSNÝ. Tyhle komerč-ní bijá­ky jim zřej­mě vydě­la­ly dost na to, aby si sami nato­či­li nezá­vis­lý fil­me­ček zce­la pod­le svých před­stav. A že se jim to poved­lo, o tom svěd­čí mimo jiné řada fil­mo­vých oce­ně­ní:

Cena divá­ků, Santa Barbara, 2002.
Cena za nej­lep­ší film, New Orleans, 2002.
Cena za nej­lep­ší film (vol­ba kri­ti­ků), Mar del Plata, Argentina 2003.
Cena za nej­lep­ší scé­nář, Fantasporto, Portugalsko 2003

11. 09. 04 Fahrenheit 9/11
FAHRENHEIT 9/11 je nový film kon­tro­verz­ní­ho doku­men­ta­ris­ty Michaela Moorea, drži­te­le Oscara za Bowling For Columbine, doku­men­tár­ní sní­mek o kul­tu střel­ných zbra­ní v ame­ric­ké spo­leč­nos­ti. Ve Fahrenheitovi 9/11 se Moore pokou­ší zob­ra­zit nála­dy mezi oby­va­te­li seve­ro­a­me­ric­ké­ho kon­ti­nen­tu po úto­cích z 11. září 2001 a záro­veň změ­nu v poli­tic­ko­e­ko­no­mic­kém roz­lo­že­ní sil ve Spojených stá­tech.

V tom­to pro­vo­ka­tiv­ním doku­men­tu vyprá­ví Moore pří­běh, kte­rý se zatím nikdo neod­vá­žil zpra­co­vat. Na pal­či­vé otáz­ky „Proč došlo k úto­kům z 11. září?“ a „Proč Spojené stá­ty boju­jí v Iráku?“, nachá­zí čas­to nezvyk­lé, pal­či­vé a pře­de­vším sub­jek­tiv­ní odpo­vě­di.

FAHRENHEIT 9/11 je mimo­řád­ně sil­ný film, v němž Moore vyu­ží­vá svůj mimo­řád­ný smy­sl pro humor a jedi­neč­ný pře­svěd­čo­va­cí styl k tomu, aby divá­kům posky­tl neotře­lý vhled do zahra­nič­ní poli­ti­ky kabi­ne­tu ame­ric­ké­ho pre­zi­den­ta George Bushe.

FAHRENHEIT 9/11 je fil­mem, kte­rý musel být nato­čen, a fil­mem, kte­rý mohl nato­čit prá­vě jen Michael Moore.

„Fahrenheit je jako komen­tář v novi­nách. Je to můj názor na Bushovu admi­nis­tra­ti­vu, ne pokus o fair a vyvá­že­nou žur­na­lis­ti­ku,“ říká Moore.

„Úžasné! Zatím nej­lep­ší film Michaela Moorea, sil­ná a váš­ni­vá pre­zen­ta­ce vyhra­ně­né­ho patri­o­tis­mu.“
New York Times.

FAHRENHEIT 9/11 zís­kal na letoš­ním Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes Zlatou pal­mu.

16. 09. 04 Sexbomba od ved­le
Osmnáctiletý Matthew Kidman ( Emile Hirsch) je nor­mál­ní mla­dík, kte­rý dopo­sud pořád­ně nežil. Pak se ale zami­lo­val do své nové sou­sed­ky, krás­né a zdán­li­vě nevin­né Danielle (Elisha Cuthbertová). Když Matthew zjis­tí, že per­fekt­ní „sex­bom­ba od ved­le“ je někdej­ší por­nohvězda, jeho křeh­ká exis­ten­ce se otře­se v zákla­dech. Nakonec ale prá­vě Danielle pomů­že Matthewovi vystou­pit z jeho uli­ty a odha­lit sta­rou prav­du, že kvů­li člo­vě­ku, kte­ré­ho milu­je­te, někdy musí­te ris­ko­vat úpl­ně všech­no.

Režisér Luke Greenfield chtěl na plát­ně před­vést výbuš­nou směs humo­ru, lás­ky a napě­tí, při­tom ale nechtěl sklouz­nout k divo­ké a povrch­ní kome­dii pro nác­ti­le­té. „Rád zkou­mám ty odvá­za­něj­ší strán­ky živo­ta, a film jsem si před­sta­vo­val jako pří­běh o tuc­to­vém mla­dí­ko­vi, kte­rý se zčis­ta­jas­na oci­tl v divo­ké a nebez­peč­né situ­a­ci, kte­rou musí neod­klad­ně řešit,“ říká.“ Film měl být v prv­ní řadě zába­vou, záro­veň jsem ale chtěl, aby byl upřím­ný, břit­ký a tro­chu děsi­vý.“

Herečka Elisha Cuthbertová, kte­rá hra­je v úspěš­ném seri­á­lu 24 dce­ru agen­ta Jacka Bauera, byla jed­ním z čle­nů herec­ké sesta­vy fil­mu, pro něž se kon­kurs stal spíš jen for­ma­li­tou. „S napros­tou samo­zřej­mos­tí Vás pře­svěd­čí, že Danielle je dív­ka, kte­rou bys­te jed­nou v živo­tě chtě­li potkat. Dívka, kte­rá jde neu­stá­le o krok napřed, kvů­li kte­ré pro­ve­de­te to, co bys­te nor­mál­ně nikdy nedě­la­li - a za kte­rou bys­te šli svě­ta kraj,“ roz­plý­vá se nad Elishou reži­sér Greenfield.

„Scénář byl svým způ­so­bem šoku­jí­cí,“ tvr­dí před­sta­vi­tel hlav­ní muž­ské role Emile Hirsch. „Je chyt­rý, poměr­ně ost­rý a čás­teč­ně se ode­hrá­vá ve svě­tě por­no­gra­fie. Ale při jeho čte­ní jsem se hod­ně smál.

SEXBOMBA OD VEDLE je kome­die o stře­tu pro­ti­chůd­ných svě­tů, názo­rů a odliš­ných život­ních zku­še­nos­tí. O chlap­ci s budouc­nos­tí a o dív­ce s minu­los­tí. O mla­dí­ko­vi, kte­rý při­jde o svou nevin­nost, a dív­ce, kte­rá se pokou­ší ji zno­vu zís­kat

16. 09. 04 * H O R E M P Á D E M
Dvěma pře­va­dě­čům uprch­lí­ků (Zdeněk Suchý, Jan Budař) zůsta­ne po akci ve voze dvou­mě­síč­ní dítě. Zapomenutého indic­ké­ho chla­peč­ka pro­da­jí bezdět­né Milušce (Nataša Burger), kte­rá tou­ží po dítě­ti. Její man­žel František (Jiří Macháček) je ovšem fot­ba­lo­vý hoo­li­gan a rasis­ta…

Čtyřicetiletá Hana (Ingrid Timková) pra­cu­je v porad­ně pro uprch­lí­ky. Její o mno­ho let star­ší part­ner Otakar (Jan Tříska) zko­la­bu­je při před­náš­ce na uni­ver­zi­tě. Jejich osm­nác­ti­le­tá dce­ra Lenka (Kristýna Boková-Lišková) se omy­lem dozví, že Otakar se nikdy neroz­ve­dl se svo­jí prv­ní ženou Věrou (Emília Vášáryová), s níž má syna Martina (Petr Forman)…

Příběhy se ode­hrá­va­jí pře­váž­ně v kuli­sách sou­čas­né Prahy.

23. 09. 04 Muž v ohni
Mexické pod­svě­tí se zača­lo bavit novým spor­tem - úno­sy pro pení­ze. Mezi majet­ný­mi oby­va­te­li, zejmé­na těmi, kte­ří mají děti, se šíří panic­ký strach. Řada z nich pro své potom­ky nají­má osob­ní ochran­ku. Do toho­to svě­ta vstu­pu­je John Creasy (DENZEL WASHINGTON), býva­lý taj­ný agent a zabi­ják, kte­rý už v pod­sta­tě rezig­no­val na život. Jeho pří­tel Rayburn (CHRISTOPHER WALKEN)ho ve sna­ze vytrh­nout z letar­gie při­ve­de do Mexika City a doho­dí mu prá­ci těles­né­ho stráž­ce deví­ti­le­té Pity Ramosové (DAKOTA FANNINGová) . Creasy sice o prá­ci ochran­ky nemá zájem, a už vůbec ne o ochra­nu malé­ho děv­čát­ka, ale vědo­mí, že nemá na prá­ci nic lep­ší­ho, ho při­mě­je ten­to úkol při­jmout. Předčasně vyspě­lou dív­ku a její dotěr­né otáz­ky týka­jí­cí se jeho živo­ta sice zpo­čát­ku těž­ce sná­ší, ale ona poma­lu pro­ni­ká do jeho zdán­li­vě nepří­stup­né­ho nit­ra. Vzájemné pou­to a Creasyho nově nale­ze­ný smy­sl živo­ta se zhrou­tí v oka­mži­ku, kdy je Pita une­se­na. Přestože je v prů­bě­hu úno­su těž­ce raněn, stá­vá se Creasy „mužem v ohni“. Přísahá, že zabi­je kaž­dé­ho, kdo se do toho­to úno­su namo­čil. A nikdo ho neza­sta­ví.

Režisérovi Tonymu Scottovi a pro­dukč­ní spo­leč­nos­ti Regency Enterprises trva­lo 20 let, než pře­nes­la ten­to pro­jekt na fil­mo­vé plát­no. Majitel a zakla­da­tel spo­leč­nos­ti Regency Arnon Milchan kou­pil fil­mo­vá prá­va k romá­nu A. J. Quinnella Muž v ohni v roce 1980, ale žád­ný ze scé­ná­řů se nedo­stal až k rea­li­za­ci. K ní došlo až díky spo­lu­prá­ci se sce­náris­tou Brianem Helgelandem (2x nomi­no­va­ný na Oscara - L. A.přísně taj­né, Tajemná řeka), kte­rý napsal zbru­su nový scé­nář. V roce 2003 Tony Scott, se kte­rým Foster spo­lu­pra­co­val na fil­mu Krvavý pří­liv, při­slí­bil režii, a to téměř dva­cet let poté, co se s tím­to pro­jek­tem setkal popr­vé.

Scott říká, že Helgelandův pří­nos fil­mu je nedo­ce­ni­tel­ný. „Brian vytvo­řil dva pří­běhy,“ říká reži­sér. „První pří­běh, prv­ní polo­vi­na fil­mu, je o člo­vě­ku, kte­rý nachá­zí ces­tu zpát­ky k živo­tu, pro­střed­nic­tvím dítě­te. Druhý pří­běh je o jeho tou­ze se pomstít. Helgeland při­rov­ná­vá MUŽE V OHNI ke „Krásce a zví­ře­ti.“ „Pita ví, že v Creasyho nit­ru bije srd­ce, i když on neví, že ho tam má,“ říká. „Když se mu pro­bu­dí k živo­tu, zce­la ho vyu­ži­je k tomu, aby se pomstil.“

Roli „muže v ohni“ při­jal dvoj­ná­sob­ný nosi­tel Oscara Denzel Washington. Scott říká:“ Mám rád Denzelovu posed­lost a jeho vnitř­ní tem­no­tu.“ „Denzel má v sobě zají­ma­vou drs­nost. Ví, kdy ji efek­tiv­ně pou­žít.“ „Creasy se utá­pěl v alko­ho­lu, ztra­til smy­sl živo­ta a nemohl se vyrov­nat s tím, co dělal jako taj­ný agent - zabi­ják,“ říká Washington. „Creasy je ztra­ce­ná duše, kte­rá už neu­mí milo­vat a pro­střed­nic­tvím hol­čič­ky najde sám sebe a pro­bu­dí svou duši a začne zno­vu žít.“

23. 09. 04 Lásko moje, kde jsi?
Marie-Dominique (Sophie Marceau – Belphegor: Fantom Louvru, Studentka) má za man­že­la nepří­jem­né­ho a sebestřed­né­ho Bertranda (Vincent Perez – Fanfán Tulipán, Vrána: Město andě­lů). Bertrand pra­cu­je ve vel­ké mezi­ná­rod­ní sta­veb­ní fir­mě a postu­pem času začí­ná stá­le více svo­jí ženu opo­mí­jet. Marie-Dominique tím záko­ni­tě začí­ná být otrá­ve­ná a najde si milen­ce…

23. 09. 04 Catwoman
Patience Philips (Halle Berry) pra­cu­je jako desig­nér­ka u kos­me­tic­ké fir­my Hedare, vel­ké­ho impé­ria, kte­ré prá­vě vyví­jí revo­luč­ní pro­stře­dek pro­ti stár­nu­tí. Za tako­vým zázra­kem samo­zřej­mě sto­jí něco víc, ale než stih­ne Patience vykři­čet do svě­ta infor­ma­ce o spik­nu­tí, kte­ré odha­li­la, něco se sta­ne (pokou­še ji Sharon Stone?) a Patience se mění v Catwoman - super­hr­din­ku s mršt­nos­tí, silou a instink­ty koč­ky (asi mys­lí šel­my obec­ně, nebo nikdy nevi­dě­li babič­či­nu koč­ku ;). Na zába­vu je zadě­lá­no, pro­to­že i když Patience byla styd­li­vá cit­liv­ka, v late­xo­vém kos­tý­mu je z ní pěk­ná dra­či­ce, někdy hod­ná, někdy zlá, vět­ši­nou však šíle­ná (to byl jenom rým, omluv­te mé sklo­ny). Když už jsme u kos­tý­mu, pokud se pla­ho­čí­te inter­ne­tem aktiv­ně, zřej­mě víte, že prá­vě díky němu dává vět­ši­na fanouš­ků tomu­to fil­mu pra­ma­lé šan­ce na úspěch, Halle Berry v něm vypa­dá jako stvů­ra z S/M saló­nu a věř­te, že v pohy­bu to není o moc lep­ší.

30. 09. 04 Holky to chtěj taky 2
Orgasmus mají úspěš­ně za sebou, ale Inken (Diana Amft), Lucy (Jasmin Gerat) a Lena (Karoline Herfurth) přes­to zaží­va­jí těž­ké časy. Rodiče jim děla­jí typic­ky rodi­čov­ské pro­blémy a výše kapes­né­ho zda­le­ka neod­po­ví­dá želez­né dis­ci­plí­ně při kon­t­ro­le pozd­ních pří­cho­dů. Nezbývá než se posta­vit na vlast­ní nohy, což se v pří­pa­dě stu­den­tek snad­no naplá­nu­je, ale špat­ně rea­li­zu­je. Kde sehnat pení­ze na sluš­né byd­le­ní?
Všechny tři kama­rád­ky dosta­ly do vín­ku krás­ný vzhled a odva­hu, a tak potře­bu­jí jenom najít ty správ­né „obě­ti“ s vel­ký­mi byty. Zdá se však, že hvězdy jim ten­to­krát nejsou naklo­ně­ny. Lucy a Lena se zami­lu­jí do klu­ků, kte­ří nejsou těmi, za kte­ré se vydá­va­jí. A Inken hra­je domi­nu sub­mi­siv­ní­mu sou­se­do­vi, mís­to aby věno­va­la pozor­nost sym­pa­tic­ké­mu mla­dí­ko­vi, kte­rý ji milu­je...
Tři neroz­luč­né kama­rád­ky se řítí sle­dem komic­kých peri­pe­tií s mla­dist­vým půva­bem a neo­do­la­tel­ným šar­mem.

30. 09. 04 Slavíci v kle­ci
V roce 1949 nastou­pí neza­měst­na­ný uči­tel hud­by Clément Mathieu jako odbor­ný asi­s­tent na inter­nát­ní ško­lu pro pro­blé­mo­vé děti. Mimořádně přís­ný ředi­tel ško­ly Rachin má i přes spar­tán­skou výcho­vu pro­blém udr­žet u žáků dis­ci­plí­nu. Mathieu se o to poku­sí po svém. Začne je učit zpí­vat. a změ­ní jim tím život.

Obrázky spo­je­né s dět­stvím v sobě nosí­me celý život. Pomíjivé rados­ti a stras­ti vždyc­ky pře­bi­jí nové a inten­ziv­něj­ší udá­los­ti. Ty sta­ré zaha­zu­je­me jako nepo­třeb­né věci a zapo­mí­ná­me na ně. Ale pou­ze zdán­li­vě. Vše se nesma­za­tel­ně vrý­vá do naše­ho pod­vě­do­mí a bývá čas od času oži­ve­no zdán­li­vou malič­kos­tí. Stačí napří­klad, aby zazně­la jed­na hudeb­ní nota, jed­na melo­die nebo jed­na píseň a vzpo­mín­ky při­plu­jí jako vzdá­le­ná ozvě­na. Takoví jsou i Slavíci v kle­ci. Přísná inter­nát­ní ško­la, nezdár­né děti, pěvec­ký sbor, kte­rý je spo­jí - neza­po­me­nu­tel­né sym­bo­ly dět­ství.

Možná že prá­vě tako­vé vzpo­mín­ky rezo­no­va­ly v hla­vách 6,5 mil. divá­ků ve Francii, kte­ří se od uve­de­ní do kin při­šli na film Christophe Barratiera „Slavíci v kle­ci“ podí­vat.

Christophe Barratier vystu­do­val kla­sic­kou kyta­ru na „Ecole Normale de Musique“ v Paříži a zví­tě­zil na něko­li­ka mezi­ná­rod­ních hudeb­ních sou­tě­žích. V roce 1991 vstou­pil pro­střed­nic­tvím pro­dukč­ní spo­leč­nos­ti Galatée Films do svě­ta fil­mu. Jako pro­du­cent se pode­psal na fil­mech Children of Lumiere (Les Enfants de Lumiere), Mikrokosmos, Himaláj a Winged Migration. V roce 2001 reží­ro­val svůj prv­ní krát­ký film, adap­ta­ci Maupassantovy povíd­ky „Les Tombales“ s Lambertem Wilsonem a Carole Weissovou v hlav­ních rolích. „Slavíci v kle­ci“ jsou jeho prv­ním celo­ve­čer­ním fil­mem.

Důležitou kom­po­nen­tou „Slavíků v kle­ci“ je hud­ba, kte­rá se sta­la doslo­va dal­ším her­cem. Není tedy divu, že si s ní dal hudeb­ně zalo­že­ný reži­sér oprav­du prá­ci. „Chtěl jsem se vyhnout bar­vě „dět­ské­ho sbo­ru“ s typic­ký­mi vánoč­ní­mi kole­da­mi a tábo­rá­ko­vý­mi popěv­ky. Hudba muse­la být doo­prav­dy sil­ná, potře­bo­val jsem dojem­ný exis­tu­jí­cí reper­toár. Hudba, kte­rou v pří­bě­hu usly­ší­me, stří­dá žán­ry a aranž­má pod­le vývo­je postav,“ říká reži­sér.

30. 09. 04 Vesnice
Na prv­ní pohled půso­bí tato ves­ni­ce jako krás­né a klid­né mís­to. Její oby­va­te­lé žijí har­mo­nic­kým živo­tem v téměř idy­lic­kém pro­stře­dí. Úzce spja­tou komu­ni­tu však neu­stá­le pro­ná­sle­du­je strach ze záhad­ných pří­šer, kte­ré pře­bý­va­jí v okol­ních lesích – strach nato­lik sil­ný a skli­ču­jí­cí, že se hra­ni­ce ves­ni­ce nikdo neod­vá­ží pře­kro­čit.

Když ale své­hla­vý a odhod­la­ný Lucius Hunt (JOAQUIN PHOENIX) neo­do­lá svo­dům nezná­mé­ho pro­stře­dí a navzdo­ry varo­vá­ní ze stra­ny vůd­ce ves­ni­ce Edwarda Walkera (WILLIAM HURT) i své mat­ky Alice (SIGOURNEY WEAVER) se do tajem­né­ho lesa vydá, začí­ná hro­zit nebez­pe­čí, že jeho odváž­ný čin navždy změ­ní budouc­nost celé ves­ni­ce.
Odkazy

---