Jon Snow – Hra o Trůny

„Nechci po tobě, aby zapo­mněl na své mrt­vé. Já na svo­je taky neza­po­me­nu. Ztratil jsem pade­sát bra­trů z Hlídky při Manceho úto­ku na Zeď. Ale žádám tě, abys teď mys­lel na své děti. Nikdy nebu­dou mít svo­je děti, pokud teď nebu­de­me držet spo­lu. Dlouhá Noc při­chá­zí a mrt­ví s ní. Žádný klan je neza­sta­ví. Svobodní Lidé je neza­sta­ví, Noční Hlídka je neza­sta­ví a všich­ni již­ní krá­lo­vé je neza­sta­ví! Jen spo­leč­ně. My všich­ni. A dokon­ce ani to nemu­sí sta­čit, ale aspoň těm srá­čům dáme co pro­to.“

Jon Snow

Jon Sníh (hra­je Kit Harington) je bastar­dem Lorda Eddarda Starka ze Zimohradu.

Je čle­nem Noční Hlídky a momen­tál­ně slou­ží na Zdi. Našel mís­to, kde ho při­ja­li bez ohle­du na okol­nos­ti jeho naro­ze­ní. Má spo­leč­ní­ka zlo­vl­ka jmé­nem Duch a pou­ží­vá meč bastard (jedena­půlruč­ní), Longclaw, kte­rý dostal darem od Lorda Velitele Jeora Mormonta. Ten si ho vzal do osob­ní služ­by a jed­ná s ním jako s náhrad­ním synem.

Během mise, kte­rá měla odha­lit plá­ny Manceových nájezd­ní­ků, se infil­tro­val mezi Divoké. Během zís­ká­vá­ní infor­ma­cí se zami­lo­val do jejich dív­ky, Ygritte a jeho city byly podiv­ně opě­to­vá­ny. Byl nucen jí opus­tit poté, co vylez­li na Zeď, vrá­til se ke svým bra­t­rům k Hlídce a varo­val je před blí­ží­cí se inva­zí.

Po Bitvě o Černý hrad a obra­ně, kte­rou pomá­hal vést, byl Jon rov­nou pový­šen na 998. Lorda Velitele Noční Hlídky. V této funk­ci pod­po­řil spor­nou ali­an­cí mezi Noční Hlídkou a Svobodnými lid­mi pro boj s Bílými Chodci. Se svým spo­jen­cem Tormundem se vypra­vil do Hardhome, kde byla vět­ši­na Svobodných zma­sa­kro­vá­na prá­vě Chodci a jen něko­lik tisíc uprch­lo spo­leč­ně s Tormundem a Jonem. Během toho­to boje se Jon stal dru­hým bra­t­rem hlíd­ky, kte­rý zabil Bílého Chodce, při­čemž záro­veň obje­vil jejich zra­ni­tel­nost Valyrianskou oce­lí.

Pozadí…

Lord Stark kdy­si řekl Králi Robertu Baratheonovi, že Jonova mat­ka byla služ­ka jmé­nem Wylla, ale odmí­tl to dál roz­vá­dět. Jon sám o své mat­ce nic neví.

Byl vycho­ván na Zimohradě rov­no­cen­ně s Eddardovými legi­tim­ní­mi dět­mi. Jeho pří­tom­nost na Zimohradě je pří­či­nou tře­ní mezi Eddardem a Catelyn Starkovými, nicmé­ně Catelyn odlo­ži­la dočas­ně svůj hněv, když byl Jon jako dítě nemoc­ný. Dobře si rozu­mí se svý­mi polo­vič­ný­mi sou­ro­zen­ci, hlav­ně s Robbem a Aryou.

Osobnost…

Díky výcho­vě z rukou Neda Starka na Zimohradě si Jon vyvi­nul jas­ný morál­ní kom­pas a pra­vý smy­sl pro čest, kte­rý je těž­ké dodr­žet zvláš­tě v nároč­ných roz­hod­nu­tích. Svého otce vždyc­ky obdi­vo­val a snad ho i ide­a­li­zo­val, ovšem vzhle­dem k odta­ži­tos­ti Catelyn k Jonovi se mu Eddard sna­žil nevě­no­vat více pozor­nos­ti než dětem Catelyn.

Lady Starková neby­la k Jonovi nikdy úmy­sl­ně zlá, ale pro­to­že není její vlast­ní, záměr­ně ho igno­ro­va­la (což je u bastar­dů běž­né), tak­že vyros­tl bez vzta­hu mat­ky a syna. Jon nepo­va­žo­val nikdy Catelynino cho­vá­ní za neče­ka­né nebo neob­vyk­lé: pro šlech­tu je těž­ké vycho­vá­vat levo­boč­ky ved­le vlast­ních dětí, a Jonova pří­tom­nost byla stá­lou uráž­kou její vlast­ní cti.

Zatímco jejich kon­tak­ty byly buď žád­né nebo neši­kov­né, vel­mi dob­ře si rozu­mí hlav­ně s Robbem a Aryou. Robb je stej­ně sta­rý, tak­že se sta­li par­tá­ky při hrách a při výcvi­ku a Arya byla díky své klu­či­čí pova­ze taky vždyc­ky tro­chu vydě­dě­nec podob­ně jako Jon, tak­že mají mno­ho spo­leč­né­ho.

Jako mno­ho bastar­dů musel Jon vel­mi rych­le dospět. Díky tomu je zra­lej­ší než je v jeho věku potře­ba, díky čemuž se mohl pro­plé­tat vzta­hy na Starkově dvo­ře. Jeho sta­tus z něj taky udě­lal samo­tá­ře a soli­té­ra, kte­rý hle­dá ces­ty, jak pro­ká­zat svo­je schop­nos­ti jak spo­leč­nos­ti, tak své­mu otci. Tuhle ces­tu viděl v pozi­ci u Hlídky, podob­ně jako jeho strýc Ben, pro­to­že hlíd­ka si na spo­le­čen­ské pomě­ry nijak moc nehra­je. Navzdory své intro­vert­ní pova­ze je vel­mi sou­cit­ný a pokud může, chrá­ní dal­ší vydě­děn­ce jako Samwella Tarlyho, Grenna nebo Pypa.

Jon měl na bastar­da zvlášt­ní štěs­tí, za prvé díky tomu, že byl vycho­vá­ván spo­leč­ně s legi­tim­ní­mi dět­mi. Ačkoli svou mat­ku nezná a Catelyn ho vždyc­ky pře­hlí­že­la, nikdy neměl nou­zi nebo hlad a vždyc­ky měl stře­chu nad hla­vou. Taky pro­šel základ­ním výcvi­kem se zbra­ní pod vede­ním Sera Rodrika Cassela a exce­lo­val. Dalo mu to tro­chu aro­gan­ce při při­je­tí na Černý hrad, dokud Tyriona nepo­u­ká­zal na sku­teč­nost, že ostat­ní nemě­li roz­hod­ně tako­vé štěs­tí jako on. To Jona zahan­bí a změ­ní se v tiché­ho pat­ro­na prá­vě těch méně šťast­ných, kte­ré nau­čí ovlá­dat meč aspoň tak, jako to umí on sám.

Protože Starkové nikdy nedr­že­li doma jen jed­nu víru, nebyl vysta­ven víře Sedmi, ale hrdě se drží Starých Bohů a ctí tra­di­ce Prvních Lidí. Když má vyslo­vit pří­sa­hu Hlídky, uči­ní tak před stro­mem srd­ce, zasvě­ce­né­mu prá­vě Starým Bohům.

Je taky cel­kem styd­li­vý ve spo­leč­nos­ti žen a Samovi se při­zná, že v momen­tě nástu­pu k Hlídce byl panic. Je sice cel­kem atrak­tiv­ní, ale jako bastard nemá výraz­né spo­le­čen­ské vyhlíd­ky. Byl dokon­ce opa­tr­ný stran pro­sti­tu­tek (na roz­díl od Theona), pro­to­že ho děsi­lo pomyš­le­ní na vlast­ní­ho bastar­da: nechtěl uvrh­nout vlast­ní dítě do stej­né­ho osu­du, jakým pro­šel on.