„Je to jako když dva smrdutý vágusové souloží ve svých vlastních chcankách.“ Pokud vámi právě projela vlna odporu, přestaňte číst, zavřete tuto záložku a předstírejte, že o žádném Deadpoolovi nevíte. A už vůbec na něj nechoďte. Vy ostatní jste právě prošli první a nejdůležitější zkouškou ohněm, protože podobných hlášek je v průběhu stopáže jak naseto a protagonista se s ničím nemaže. Vítejte ve světě zvráceného antihrdiny, jehož některé vtípky jsou stejně nesmrtelné jako on sám. Zahoďte valentýnská srdíčka a připravte si bránici, nervy i mozkovou kapacitu – Deadpool přichází.
Postava, která se sama představuje jako „Pool. Dead.“, vznikla v největší komiksové továrně Marvelu. Že se vymyká nepatřičným chováním jste již zřejmě pochopili, jenže Deadpool vybočuje snad na všech frontách. Jako jediný superhrdina si uvědomuje, že je v komiksu, a patřičně toho využívá. Funguje zde tedy málokdy vídaná a často kritizovaná komunikace s divákem, kdy si hlavní antihrdina pozastaví záběr nebo namísto k okolním postavám promlouvá přímo k nám. A právě divákům vypráví svůj příběh, od nespoutaného elegantního žoldáka, přes lidskou trosku zlomenou rakovinou, po jednu z nejkontroverznějších postav komiksového světa.
Přičemž příběh samotný se standardům nevymyká. Životem ošlehanému vojákovi Wadeu Wilsonovi s agresivní formou rakoviny nabídne nejmenovaná společnost vyléčení a jako bonus nadpřirozené schopnosti. Slovy Dona Corleoneho, která ve filmu rovněž uslyšíme, tedy nabídka, která se neodmítá. Proces uzdravení a mutace je ale, jak již zasvěcení tuší, nepředstavitelně bolestivý a útrpný. A proto jakmile namísto žoldáka Wilsona z popela povstane znetvořený superhrdina, jeho jediným hnacím motorem se stane pomsta. Pomsta namířená proti svému stvořiteli, který mu zajistil ta největší možná muka, a díky němuž se nyní kvůli svému vzhledu nemůže ukázat před svou přítelkyní.
Šablonovitý příběh, říkáte si, že? Ovšem takto se jeví jen na scénáři, který s přestávkami vznikal dlouhých šest let. V praxi je film zběsilou jízdou napěchovanou černým humorem, vynikající akcí i dialogovými přestřelkami. Odkud ale tvůrci načerpali onu dravou energii, která z plátna přímo čiší a která tolika novodobým blockbusterům chybí?
Odpověď již mezi řádky zazněla. Deadpool vypráví svůj příběh ve třech dějových rovinách - a právě v tom tkví tajemství nepřetržitého tempa. Jakmile v jedné časové lince začne děj pokulhávat a ztrácet na dynamice, náš antihridna jednoduše přeskočí do jiné a plynule pokračuje s vyprávěním, doplněným o vlezlé řečnické otázky. Teoreticky tento nápad bude fungovat vždy, je potom jen na tvůrcích, aby film působil jako konzistentní, netrhané dílo. A to se podařilo. Režisér Miller, který může bezesporu svůj celovečerní debut považovat za úspěch, i dvojice scenáristů stojících za ztřeštěným Zombielandem se s filmem poprali na výbornou. Dlouho odsouvaný námět, který Fox odkoupil od New Line Cinema, je svižný, vtipný akčňák, který téměř dostává vysokým očekáváním.
Mnohé naláká i jméno skladatele, který je jednou z největších vycházejících nadějí ve filmové hudební branži - Tom Holkenborg aka Junkie XL. Prostoru se mu ale tentokrát dostalo jen nezbytné minimum a jeho dravé, dramatické skladby nedostaly možnost výrazněji proniknout do podkreslení obrazu. Namísto toho zazní agresivní rap, prachem zapadané discové vypalovačky i teskné skladby z romantických kultů. Pokud kroutíte hlavou a Deadpoola jste neviděli, tak si ji nevykruťte předčasně. To musíte nejdřív vidět. Deadpool mouchy má a onen nezapomenutelný zážitek se nedostavil. Labužníci břitkého humoru i bojkotéři Valentýna si ale rozhodně přijdou na své.
80 %
Photo © Twentieth Century Fox Film Corporation
Nejnovější komentáře