Forrest Gump: Melodram, který dojímá i po 30 letech

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Přesně před třemi dekádami mohli američtí diváci poprvé v kinech shlédnout snímek, který je všeobecně považován za nejlepší film všech dob. Režisér Robert Zemeckis společně se scénáristou Ericem Rothem si vzali za úkol převést knihu spisovatele Winstona Grooma o prosťáčkovi jménem Forrest Gump s IQ 75 na stříbrné plátno, přičemž výsledek nejspíš předčil i jejich vlastní očekávání. Titulní roli získal Tom Hanks, toho času jeden z nejobsazovanějších Hollywoodských herců (o rok dříve Forrestovi předcházel Samotář ze Seattlu a o půl roku dříve šla do kin Philadelphia), který zde vytvořil svou životní roli, kterou nepřekonal ani pozdějšími epickými dramaty (Zachraňte vojína Ryana, Zelená míle, Trosečník). V čem vlastně tkví nesmrtelné kouzlo tohoto filmového melodramatu, to se pokusím shrnout v následujících odstavcích.

Děj filmu shrnu v kostce. První tři čtvrtiny vidíme Forresta sedět na lavičce čekajícího na autobus, přičemž své životní zážitky vypráví spolusedícím. Už jedna z prvních replik, která ve filmu zazní, konkrétně „Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co ochutnáš.“ se stala okřídlenou. Forrestův příběh začíná vyprávěním o jeho matce (Sally Field), která mu dala do života celou řadu užitečných rad. Následně vypráví o seznámení s jeho životní láskou Jenny (Robin Wright) a jejich nerozlučném přátelství, které i přes četná odloučení přerostlo v lásku. Přes střední školu a univerzitu se pak dostává ke svému vstupu do armády, ve které poznává svého „nejvíc nejlepšího“ kamaráda Bubbu (Mykelti Williamson), odborníka na lov krevet. Následně jsou společně posláni do války ve Vietnamu, ve které poznáme další důležitou postavu Forrestova vyprávění, poručíka Dana Taylora (Gary Sinise). Ve válce Bubba zahyne a poručík Dan přijde o nohy. Po návratu z vietnamské války Forresta sledujeme vyhrávat pingpongové turnaje, později se (jak slíbil Bubbovi) věnuje lovu krevet, přičemž mu asistuje poručík Dan a díky firmě Bubba Gump se stane milionářem. Poté se k němu vrátí Jenny (toho času členka hnutí Hippies), aby mu následně opět utekla. Forrest se rozhodne smutek z jejího odchodu zahnat během, přičemž oběhne celý svět a řada lidí se k němu přidá, než ohlásí, že je již unavený. Tady jeho vyprávění končí. Následně Forrest navštíví Jenny, která mu poslala dopis, přičemž zjistí, že spolu mají syna Forresta. Jejich štěstí i přesto, že se konečně vezmou, však netrvá dlouho, protože Jenny umírá na AIDS. Zraněný Forrest se tak stává tátou na plný úvazek, přičemž malému Forrestovi věnuje veškerou péči a otcovskou lásku.

Poručík Dan projde ze všech postav největším charakterovým vývojem.

Ve filmu tedy máme pět důležitých postav v čele s Forrestem. Paní Gumpovou a Bubbu v tuto chvíli vynecháme, jakkoliv i oni jsou pro děj důležití, jejich sekvence nejsou až tak dlouhé a velký vývoj u nich nezaznamenáme. Zaměříme se tedy na zbylou trojici. Postavou, která naopak projde velkým vývojem, je poručík Dan. Ten je ze začátku velmi hrdý, téměř až ješitný, když považuje za čest padnout ve válce po vzoru svých předků, vesměs vojáků. Těžce proto nese, když přijde o nohy a stane se nepotřebným invalidou. K Forrestovi se proto nejprve chová s despektem a vyčítá mu dokonce i to, že jej nechal zemřít ve Vietnamu. Postupně se však jejich vztah upevňuje, což se ukáže například na Silvestra, kdy si oba objednají prostitutky a jedna z nich Forresta urazí, pročež se ho Dan zastane. Když pak dělá Forrestovi prvního důstojníka na lodi, poprvé mu poděkuje za záchranu života. Naposledy se s poručíkem setkáváme na svatbě Forresta a Jenny, když s novými nohami (z titanu) začal nový život.

Hlavní ženskou postavou Jenny, která má sice andělskou tvář, ale od dětství si procházela peklem. Těžce ji poznamenal alkoholismus jejího otce, následně je vyhozena z vysoké školy kvůli lechtivým fotkám, které nafotila. Nejprve se jí částečně plní sen a stává se folkovou zpěvačkou, avšak je nucena vystupovat nahá, pročež se setkává s nemístnými reakcemi oplzlých mužů. Stává se tak prostitutkou a posléze se dá k Hippies. Zatímco Forrest Jenny bezmezně miluje, její vztah k němu je mnohem komplikovanější. Určitě je nejdůležitějším mužem jejího života, avšak vidíme ji i navazovat jiné vztahy, přičemž ostatní muži se k ní chovají vyloženě hnusně, zatímco Forrest ji vždy hlava nehlava brání, i když jí to není vždy úplně po chuti. V závěrečné fázi pak vidíme zklidnění divoké řeky Jenny, avšak je již pozdě jak na nový život, tak i na restart jejího vztahu s Forrestem (jakkoliv se vezmou), kterému sama dříve říkala, aby ji nechtěl.

Láska Forresta k Jenny se táhne celým filmem jako červená nit a trvá až za hrob. 

Dostáváme se tak k ústřední postavě, tedy k samotnému Forrestovi, kterého je nutno podrobit hlubšímu prozkoumání. Když použijeme příměr z českých luhů a hájů, tak Forrest se pohybuje někde mezi Švejkem a Otíkem z Vesničky střediskové. S prvně jmenovaným sdílí především to, jakým způsobem jeho nižší IQ zrcadlí skutečnou hloupost ostatních (viz. další okřídlená replika „pro hlupáka každý hloupý“). Liší se však v tom, že zatímco Švejk byl ve skutečnosti mazaný provokatér, který „ouředního blba“ pouze předstíral, Forrest je oproti tomu prostý a přímý, v jeho chování není žádný kalkul, ale naopak je to čirá bezelstnost. V této vnitřní čistotě se podobá Otíkovi, avšak ten byl vyloženě pasivní, což se o Forrestovi rozhodně říct nedá. Naopak je velmi obdivuhodné, jak se dokáže rvát se životem a překonávat překážky, které mu osud nastražil. Motiv útěku, který Forrest poprvé použije před svými šikanátory, přičemž na něj Jenny volá „Utíkej, Forreste, utíkej!“ a jemu popraská strojek, který od dětství nosil na nohou kvůli křivé páteři, právě symbolizuje onen boj s životními nástrahami. V tomto bych si dovolil silně polemizovat s filmovým kritikem Kamilem Filou, který tvrdí, že Forrest je metaforou „průměrného stádního člověka“ a že „blbci to mají v životě jednoduché“. Právě naopak pro mě vždy Forrest symbolizoval člověka, se kterým se život nemazlil, on se však nevzdává, pročež se z alabamského pros´táčka stane nakonec milionářem.

Jediným případem, kdy to ti „blbci“ mají jednoduché, je u filmových diváků, pro které jsou vděčnými objekty k identifikaci. Obvykle se jedná pouze o lehké postižení (výše zmíněný Otík), případně autismus (Rain Man), přičemž Forrest vlastně není ani postižený, má jen nížší IQ. Tyto postavy však mají společnou vlastnost, že se jedná o životní outsidery, takže podobným životním outsiderům (ale i lidem se silnou schopností empatie) mohou být sympatičtí jako „jedni z nás“. Škoda jen, že podobně se filmařům nedaří publiku přiblížit homosexuály, jejichž filmové postavy jsou obvykle prezentovány jako odlidštěné vzory všech ctností, což případnou homofobii může jen prohloubit. Ale to už jinde jsme, je to jiná vesnice.

Forrest na své pouti životem potká celou řadu významných osobností, jakými jsou Elvis Presley, prezident John Fitzgerald Kennedy nebo John Lennon.

Ještě jednou věcí je Forrest Gump jako film specifický a sice tím, že se v něm prolíná fikce s reálnými událostmi americké historie. Forrest tak vždy vstupuje do autentických záběrů a setkává se hned s několika prezidenty USA v čele Johnem Fitzgeraldem Kennedym, ale i s pop-kulturními ikonami , jakými ´jsou Elvis Presley nebo John Lennon. S Forrestem projdeme více než 100 let americké historie, přičemž zmínky se zde dočká Ku-klux-klan stejně jako auta se sloganem Shit Happens.

Hudební podkres má na svědomí významný americký skladatel filmové hudby Alan Silvestri, jehož některé motivy se staly ikonickými (zejména ten s letícím peříčkem, které za začátku přiletí k Forrestovi, aby jej na konci opustilo). Silvestriho instrumentálky se ve filmu střídají s takovými evergreeny jako Sweet Home Alabama (velmi příznačná píseň, jelikož Forrest pochází z Alabamy) od Lynyrd Skynyrd, Turn! Turn! Turn! od Beatles nebo Everybody’s Talking od Harryho Nilssona, kterou známe mimo jiné z westernového dramatu Půlnoční kovboj (1969) nebo z české verze Modrá zem od Petra Rezka.

Zmínit musím i český dabing, jemuž dominuje zejména fenomenální Vladimír Dlouhý jako Forrest, který tak s Tomem Hanksem vytvořil kompatibilní dvojici á la Louis de Funés a František Filipovský, Jean Paul Belmondo a Jan Tříska / Jiří Krampol, Jack Nicholson a Alois Švehlík nebo Harrison Ford a Jiří Štěpnička. Jenny propůjčila hlas Nela Boudová, která byla svého času velmi využívanou dabérkou (propůjčila hlas například záporačce Meredith Blakeové přezdívané Cruella v dnes již klasické americké rodinné komedii Past na rodiče, které jsem vloni ke čtvrtstoletí věnoval podobnou připomínku). Poručík Dan promlouvá charakteristickým hlasem Jana Šťastného, Bubba sdílí s Herculem Poirotem hlas Jaromíra Meduny a představitelka paní Gumpové Sally Field má za svou dvorní dabérku Ljubu Krbovou (například o rok se tyto dvě dámy setkaly v rodinné komedii Táta v sukni v roli maminky Mirandy Hillardové).

Forresta si dnes již nedokážeme představit bez hlasu Vladimíra Dlouhého.

Tím, co dělá tento melodram ve světové filmografii tak výjimečným, je až místy neuvěřitelné propojení humoru s dojemností. Což o to, filmů střídajících veselá a smutná místa je plno, avšak není až tak zvykem, aby nás film bavil i dojímal de facto paralelně. Například scéna, kdy Forrest odnáší nahou Jenny z pódia vyvolá hořkosladký úsměv. Stejně tak Bubbova smrt je odlehčena Forrestovou poslední větou „Ahoj Bubbo!“ aniž by to na tragičnosti okamžiku jakkoliv ubíralo. I moment, když poručík Dan děkuje Forrestovi za záchranu života, přičemž plave v moři pouze s pomocí rukou, je scénou vtipnou i dojemnou zároveň. Přejme proto Forrestoví k jeho jubileu, aby nás stejně bavil a zároveň dojímal i dalších 30 let.

Zdroj: Wikipedie, ČSFD, Youtube; Foto: Paramount Pictures, LucernaFilm, Profimedia.cz

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře