Když se hastrman, alias baron de Caus, rozhlíží po svém panství, největší radost mu dělá pohled na vodní hladiny rybníků, které zažil už jeho otec. Voda je živel, který mu pomáhá přežít v podivném lidském světě, kde láska dokáže člověka dohnat k prapodivným kouskům. Vodník vodu miluje a také rozumí přírodě víc, než lidé. Pozná vodu ukrytou hluboko v zemi a také vodu v podobě mraků vzdálených na desítky kilometrů daleko. Voda je také jeho přítel, protože mu pomůže v nepříjemných situacích a dává mu také možnost naděje, že se jeho pozemská láska dočká lepších časů. Lidem hastrman moc nerozumí. Mají své představy, touhy, předsudky, kterými si komplikují život svůj i lidí kolem sebe. Jen s jediným člověkem nachází hastrman společnou řeč. Je to mladá dívka Katynka, která má v sobě životní sílu a dokáže chlapy pořádně rozpálit. Hastrman v podobě zcestovalého a galantního barona ji přitahuje a svou zdrženlivostí provokuje. Dokáže v sobě hastrman nalézt ukryté lidské city?
Příběh vášnivé lásky zasazený v krásné krajině zaujal producenta filmu Čestmíra Kopeckého i režiséra Ondřeje Havelku. Film vznikl na motivy románu Miloše Urbana (vítěze ceny Magnesia litera za nejlepší prózu roku 2001). Ondřej Havelka pracoval na scénáři spolu se scénáristou Petrem Hudským. V knize se příběh hastrmana odehrává ve dvou časových obdobích, ale pro filmovou verzi zvolili autoři jen část první, která se odehrává na vesnickém panství ve 30. letech 19. století. Příběh milostného vztahu osvícenského aristokrata a venkovské dívky je rámován pohanskými rituály a lidovými zvyky cyklického roku. Důležitou úlohu v příběhu hraje krajina a voda v různých podobách, která působí jako životodárný zdroj nejen pro vodníka, ale také pro lidi.
Ondřej Havelka je známý svými hudebními projekty i jako režisér divadelní. Hastrman je jeho první filmová režie a je znát, že se na film připravoval velice pečlivě. Příprava i výběr spolupracovníků i herců se mu vyplatila. Vzniklo dílo, které má zcela osobitý rukopis, působí vyváženě ve všech složkách a zároveň je v něm neustále napětí. Postava hastrmana jen zvolna poodkrývá svá tajemství a schopnosti. Z důstojného aristokrata se tajemný vodní tvor vylupuje skoro stydlivě. Proti němu stojí živočišná postava Katynky, která provokuje každého nejen pohledy. Zamilovanou nesourodou dvojici hraje Karel Dobrý a Simona Zmrzlá. Oba herci jsou výrazní a výborně na sebe reagují. Pro Karla Dobrého je tato role velkou příležitostí ukázat svůj herecký rejstřík. Dokáže být umírněný i divoký, dokáže být nešťastný a jeho vodnický pád do vody nemá chybu. Simona Zmrzlá zase předvádí různé varianty nenápadného svádění a provokování, ale nikdy není sprostá ani vulgární. Má krásný úsměv a je celkem pochopitelné, že na sebe strhává pozornost. Z dalších postav mě zaujal ještě Jan Kolařík v roli hřešícího kněze Fidélia. Jeho postava působí zpočátku stroze a upjatě, ale postupně nechává odkrýt svou slabou stránku.
Film mě zaujal především celkovou náladou, kvalitním zpracováním a výborným hereckým výkonem Karla Dobrého. Nedílnou součástí filmu je hudební složka, kde v podání Simony Zmrzlé zazní lidové písně, jako úvod jednotlivých kapitol. Je to často výrazně v kontrastu k poklidným záběrům kamery, která nabízí množství zajímavých a tajemných záběrů z české přírody. Kameraman Diviš Marek si s výběrem záběrů pohrál a současně dokázal zachytit dramatické momenty a detaily obličeje vodníka, které působí téměř hororově.
Film je možné označit jako romantický thriller a v žádném případě na něm není poznat, že je to režisérův filmový debut. Je to vydařené dílko, které je v běžné filmové produkci osvěžující jako čerstvá voda.
Nejnovější komentáře