Hellraiser: Vyslanec pekla

Pátý díl doká­zal navna­dit na dal­ší dění, a tak jsem pln oče­ká­vá­ní sed­nul k šes­té­mu dílu, abych se ujis­til, že tahle série ješ­tě má co nabíd­nout. No, jest­li sku­teč­ně má co nabíd­nout, tak si to pod­le vše­ho nechá­vá až na dal­ší fil­my, kte­rých nás ješ­tě pár čeká. K roku 2015 je jich nato­če­ných zatím devět, i když v posled­ním už není Doug Bradley jako Pinhead, což je stej­né jako „Noční můra v Elm Street“ bez Roberta Englunda.

 

Příběh nám začí­ná cel­kem hez­ky. Dvojice jede na výlet autem a je spo­ko­je­ná. Je jas­né, že spo­ko­je­nost nevy­dr­ží moc dlou­ho, a tak nako­nec dojde na oče­ká­va­nou havá­rii. Když se řidič, hlav­ní posta­va fil­mu Trevor, pro­bu­dí, zjis­tí, že je v nemoc­ni­ci a že jeho man­žel­ka je... no, je pryč. Je nezvěst­ná a nikdo neví, kam se podě­la. Tedy, nikdo neví... poli­cie má pode­zře­ní, že se neho­da nej­spíš nesta­la tak, jak jim Trevor navyklá­dal.

 

Ano, Trevor by mohl být tím, kdo ženu zabil a pak ji někam ukryl. Ono je to klid­ně mož­né, pro­to­že ani Trevor sám si pořád­ně nic nepa­ma­tu­je a až postup­ně zjiš­ťu­je, že jeho svět, tak jak si ho pama­to­val, už není tako­vý, jaký by měl být. Dějí se mu div­né věci, má podiv­né sny, a to všech­no se jen stá­vá důvo­dem k tomu, aby moh­li na scé­nu nastou­pit Cenobité. Vlastně je to jen pře­hlíd­ka gore scén a sna­hy tro­chu vyděsit/zhnusit/šokovat.

 

Rick Bota není scho­pen sní­mek reží­ro­vat tak, aby divá­ka sku­teč­ně strh­nul. Několikrát jsem měl pocit, že je to oprav­du jen nata­ho­va­ná podí­va­ná, kte­rá má za cíl pou­ze dovést divá­ka k  poin­tě, kte­rá všech­no vysvět­lí a kte­rá by měla být pomy­sl­ným vrcho­lem fil­mu. Za podob­né poin­ty bych sce­náris­ty nej­ra­dě­ji pro­fac­ko­val, pro­to­že film je pou­ze čeká­ním na něco, co roz­hod­ně nesto­jí za to.

 

Film „Hellraiser: Vyslanec pek­la“ se jed­no­du­še poku­sil o to, aby na kon­ci zamo­tal divá­ko­vi hla­vu, jen­že tohle je jeden z těch kon­ců, kte­ré ve fil­mu pros­tě nechce­te vidět. Není to sce­náris­tic­ky pove­de­né a ani reži­sér­sky to není zvlád­nu­té, a tak ani cel­kem zají­ma­vé cha­rak­te­ry všech­no neza­chrá­ní. Propad v kva­li­tě se tak opa­ku­je a Rick Bota s dal­ší­mi sním­ky, kte­ré v sérii reží­ro­val, moc vel­kým pří­sli­bem není.

Hodnocení: 40 %

---

---