Nadchly vás knihy Joelle Charbonneau? Nebo byste se jen rádi dozvěděli něco víc o životě člověka, který se živí psaním a proslavil se po celém světě? Pak čtěte dále! Na Humbookfestu 2017 jsem tuto sympatickou Američanku vyzpovídala a takhle to dopadlo:
Chtěla jste být spisovatelkou už odmala, nebo jste měla jiné plány?
„Studovala jsem uměleckou univerzitu se zaměřením na hudbu a divadlo. Pak jsem se věnovala zpěvu, herectví, muzikálům a operám.“
Táhlo Vás to tedy k herectví a hudbě?
„Ano, roky jsem dělala herectví a vždy jsem chtěla být na Broadwayi. To se mi sice nikdy nepodařilo, ale podílela jsem se na vzniku mnoha divadelních a tanečních přestavení, muzikálech, písních, filmech, televizních pořadech… Když jste totiž herec, děláte všechny možné práce ve vašem oboru, abyste se uživila.“
Co vás zavedlo ke psaní?
„Překvapivě herectví. Psaní jsem do té doby nikdy neměla ráda a opravdu jsem ho nesnášela. Vždy jsem k němu ve škole byla nucená a motivovala mě jen vidina dobré známky, což se mi pochopitelně nelíbilo. Ale jako herečka vždy hledáte novou roli a zúčastňujete se mnoha castingů. Jednoho jsem se kdysi takhle zúčastnila, odjela jsem na večerní představení a tam jsem pak zjistila, že u castingu uspěli všichni, jen já ne. To mě opravdu naštvalo. Tak jsem se rozhodla odjet autem pryč a pak vznikla moje první kniha. Je to hrozná kniha, určitě ta nejhorší, kterou kdy kdo napsal. Ale takhle to začalo.“
Kde berete inspiraci pro své nové příběhy?
„Všude. Hodně inspirace mi v průběhu let přinesli mí studenti, které učím zpěv. Všímám si všeho v mém okolí. Např. když vidím v parku pohozenou botu, začnu si v hlavě vymýšlet události, které toto zapříčinily. A ten příběh se snažím udělat horší a děsivější.“
Čtete někdy své vlastní, již vydané, knihy?
„Ne, když už jsou dokončené a vydané, tak je nečtu. I když vlastně jsem jednou zkoušela číst Univerzitu výjimečných, ale ve francouzštině. Mluvím totiž také francouzsky a byla jsem zvědavá, jak má kniha zní v jiném jazyce. S úlevou a vědomím, že vše je na správném místě, jsem po první kapitole číst přestala. Kdybych četla své knihy i po jejich vydání, pokaždé bych v nich našla něco, co bych chtěla změnit a uvědomila bych si, že jsem to mohla napsat jinak, lépe. Ale myslím si, že od vydání patří kniha čtenářům, nikoliv mně. Takže je raději nechávám být.“
Vaše oblíbená kniha/žánr/spisovatel?
„To je zákeřná otázka. Miluju různé žánry i autory. Často čtu Stephena Kinga, ten je podle mě nejlepší ve strašidelných příbězích. A pro ty mám slabost.“
Na jaké nejzajímavější místo jste se dostala díky literární akci?
„Zdejší hrad je vážně nádherný, stejně jako celá Praha. Velmi oblíbené pak mám také malé městečko v Oklahomě, které není významné svým zevnějškem, ale zážitky, které s ním mám spojené. Přijela jsem tam, abych týden přednášela pro tamější studenty. Někdy je to více o lidech než o vnější kráse… Austin je také super město, stejně jako jihozápadní oblast USA.“
