Jean-Louis Fournier: Mysli! Holce přece nemůžeš říkat vole!

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Zábavně poda­ná eti­ke­ta nejen pro lep­ší vrst­vy? Ano, jde to.

Když se řek­ne eti­ke­ta, mno­ha lidem asi nasko­čí jmé­no dok­to­ra Ladislava Špačka. Bývalý tis­ko­vý mluv­čí pre­zi­den­ta Václava Havla má na svě­do­mí jak něko­lik knih, tak i stej­no­jmen­ný tele­viz­ní cyk­lus o spo­le­čen­ském cho­vá­ní.

Jeho ver­zi nelze cel­kem nic vytknout a byla podá­na sice cel­kem for­mál­ně, ale pří­stup­ně a pouč­ně záro­veň.

Ne nadar­mo se ale říká, že když dva děla­jí totéž, není to totéž. Protože obvykle vám eti­ke­ta pora­dí, jak se cho­vat ve fir­mě, při pra­cov­ním poho­vo­ru, v diva­dle nebo ope­ře. Většinou se ale sou­stře­dí na „lep­ší spo­leč­nost“. Ne kaž­dý se v tako­vé spo­leč­nos­ti ale vysky­tu­je. Pak je otáz­ka, kde hle­dat psa­ná i nepsa­ná pra­vi­dla pro jiné pro­stře­dí. A exis­tu­jí tam tako­vá pra­vi­dla vůbec?

Na to odpo­ví­dá s humo­rem, nad­hle­dem a život­ní zku­še­nos­tí autor této kni­hy, kte­rá má v podti­tu­lu „Manuál cho­vá­ní pro nác­ti­le­té“. Z toho je jas­né, že večer­ní róby nebu­dou zrov­na na pořa­du dne, ale že sluš­ně se dá cho­vat i v rych­lém občer­stve­ní ve spo­leč­nos­ti mzdo­vé účet­ní, auto­me­cha­ni­ka a neza­měst­na­né­ho.

Svazek není čle­něn do slo­ži­tých a dlou­hých tex­tů (jak bývá u těch­to pří­ru­ček zvy­kem). Jde spí­še o krát­ké postře­hy, rady a sezna­my pro­klá­da­né ilu­stra­ce­mi.

O to lépe se čte. Navíc podat zábav­nou for­mou aspoň základ spo­le­čen­ské­ho cho­vá­ní od pozdra­vů, přes osob­ní hygi­e­nu až po svá­dě­ní a sto­lo­vá­ní, to je vždyc­ky zásluž­né.

V této for­mě, pokud je podá­na kva­lit­ně, se člo­věk pou­čí, aniž by se téma­tu jak­ko­li brá­nil, pro­to­že se kro­mě pří­nos­ných infor­ma­cí také krá­lov­sky baví a nevní­má tak „výu­ku“ jako kibi­co­vá­ní. Autor na nic neza­po­mí­ná, je mu jas­né, na co cílo­vá sku­pin­ka čte­ná­řů asi mys­lí a před­bí­há jejich vlast­ní myš­len­ky se sty­lem a grá­cií.

Proto napří­klad sluš­né cho­vá­ní doma zahr­nu­je i tako­vé detai­ly jako vstup do lož­ni­ce rodi­čů jen se zakle­pá­ním. Mohli by se zrov­na věno­vat roz­mno­žo­vá­ní a nepo­u­če­ný čte­nář by se mohl při­pra­vit o brat­říč­ka nebo sestřič­ku.

Základ:

• pří­ruč­ka spo­le­čen­ské­ho cho­vá­ní urče­ná nác­ti­le­tým

Bonus:

• humor
• struč­nost
• nad­hled
• pří­vě­ti­vost
• mož­né pou­če­ní koli­krát i pro dospě­lé
• lid­skost a nefor­mál­nost

Blog auto­ra: http://umenivyberu.cz