Lara Croft - Tomb Raider

Každý z vás jis­tě zná cyk­lus počí­ta­čo­vých her, kde vystu­pu­je slič­ná Lara Croft, se sty­lo­vě hou­pa­jí­cím se poprsím. Tato veli­ce úspěš­ná série čítá cel­ko­vě pět dílů - Tomb Rider I,II,III, IV - The last rele­vati­on, V - Chronicles. Tyto, jak jsem již řekl, úspěš­né hry se vyzna­čo­va­ly hlav­ně svou hezkou hlav­ní hrdin­kou, v kaž­dém dal­ším díle s vět­ší­mi a vět­ší­mi ňad­ry - v jed­nič­ce nosi­la Lara na své hru­di dvoj­ky, ve dvoj­ce troj­ky atd. - ješ­tě dob­ře, že Chronicles byl posled­ní díl (Chtěl bych vidět, jak by vypa­da­lo Lařino poprsí v desá­tém dílu.), i když si mys­lím, že se na motiv fil­mu, o kte­rém jsem se roz­ho­dl psát, dřív nebo poz­dě­ji, obje­ví i dal­ší, šes­tý díl, počí­ta­čo­vé hry, kte­rá s vyš­ším pořa­do­vým čís­lem série ztrá­cí na své kva­li­tě. Ale dost. Pryč od vir­tu­ál­ní zába­vy smě­rem k fil­mu.

Všechno zača­lo to jed­né žha­vé noci (nebo někdy úpl­ně jin­dy), když byla na svět kým­si vypliv­nu­ta infor­ma­ce, že se bude natá­čet film pod­le počí­ta­čo­vé před­lo­hy - a to Lara Croft: Tomb Raider. Od té doby, po zapo­me­nu­té Lařině slá­vě, zača­li všich­ni její fanouš­ci zno­vu slin­tat, zno­vu jim začí­na­li kaž­dou chvil­ku, když vidě­li reklam­ní spot nebo tre­i­ler, vlhnout sli­py. Čas ubí­hal dál a lidé začí­na­li být nedo­čka­ví. A došlo to tak dale­ko, že nasta­la revo­lu­ce! Revolucionáři se nebá­li poli­cis­tů, kte­ří jim chtě­li obuš­ky nená­sil­ně nazna­čit že by toho měly nechat, a háze­ly kame­ny a vypuk­la vál­ka a ... (Poslední věty pro­sím neber­te váž­ně. Trochu jsem se tím nechal unést a...) No ...den uve­de­ní do kin (den D) dopro­vá­zen mohut­nou hype (jak už to u moder­ních fil­mů bývá) se stá­le při­bli­žo­val.

Později mi moz­kem pro­lé­tá myš­len­ka, že den D je tady a já sedím doma, a říkám si jest­li půjdu na pre­mi­é­ru a nebo si počkám něko­lik dní navíc, kdy kina nebu­dou přecpa­ná a hlav­ně zapla­tím mno­hem, mno­hem méně. Zvolil jsem mož­nost dru­hou. Po něko­li­ka dnech od pre­mi­é­ry jsem posluš­ně napo­cho­do­val do ješ­tě doce­la plné­ho kinosá­lu.

„Uběhlo již dva­cet let od doby, kdy se její otec ztra­til, a už nikdy nebyl nale­zen. Lara se s tím již smí­ři­la, ale neu­stá­le jí to nedá­vá spát. Blíží se Konjukce, jev, při kte­rém se všech­ny pla­ne­ty naší slu­neč­ní sou­sta­vy dosta­nou do jed­né doko­na­lé přím­ky, což se stá­vá jed­nou za pět tisíc let. Jednu noc se pro­bu­dí z div­né­ho snu, a v taj­né míst­nos­ti v rezi­den­ci rodu Croftů nalez­ne zvlášt­ní hodi­ny, o kte­rých neví zho­la nic. Ani jejich hod­no­tu, ani jejich důle­ži­tost. Zato pan Powell, jeden z nej­vyš­ších čle­nů taj­né­ho řádu tzv. Osvícených, ví o co jde. V těch­to hodi­nách je totiž ukry­ta mapa a klíč k mís­tu, kde se nachá­zí prv­ní polo­vi­na tro­ju­hel­ní­ku, kte­rý je klí­čem nad vší mocí času. Osvíceným se poda­ří pomo­cí čety mari­ňá­ků hodi­ny uko­řistit z Lařiných rukou a díky tomu jsou veli­ce blíz­ko abso­lut­ní moci. Když už tomu vše­mu začí­ná nyše vykra­dač­ka hrobů při­chá­zet na kloub, v jejích domněn­kách ji ješ­tě utvr­dí dopis, kte­rý ji zane­dlou­ho po ulou­pe­ní hodin pří­jde. Je od její­ho otce, kte­rý ho napsal někdy před dva­ce­ti lety, a dnes jí byl doru­čen. Začíná hon­ba za troj­ú­hel­ní­kem času, kte­rý ský­tá abso­lut­ní moc a vlá­du nad svě­tem.“

No, mys­lím že pro­dlu­žo­vá­ní bylo už dost a mohl bych postou­pit k samot­né­mu kri­ti­zo­vá­ní a zne­mož­ňo­vá­ní fil­mu. Asi začít bych měl dějem. Úplně ori­gi­nál­ní není, ale moc nové­ho se toho dnes už vymys­let nedá. Je doce­la sluš­ný, dokon­ce bych řekl, že je dob­rý. Je i doce­la pod­lo­žen růz­ný­mi záha­da­mi ohled­ně nezvěst­né­ho Lařiného otce, kte­rý byl mimo­cho­dem spat­řen také v TR: Chronicles. Jde spí­še o to, že se mně děj zdál tak nějak rych­lý. Ani jsem se nena­dál, a už byl konec fil­mu. Přestože je film napl­něn k prask­nu­tí akcí, po zhléd­nu­tí jsem měl pocit, jako by se tam nic nesta­lo, nebo jkao bych to už koli­krát viděl. Prostě nic. A abych mohl tenhle člá­nek napsat kva­lit­ně­ji a s vět­ší přes­nos­tí, došel jsem si na film zno­va a pře­če­tl kniž­ní for­mu - pře­pis fil­mu, a řek­nu vám, že po dru­hém shléd­nu­tí jsem to cítil stej­ně. To k ději. Jinak fil­mík je doce­la plný růz­né akce - jak už jsem řekl - (např. jak Lara pomo­cí bunjee-jumpingového lana, na kte­rém je zavě­še­ná, pobí­há po stě­nách obrov­ské haly, když se za ní dro­lí zdi od kulek z mari­ňác­kých samo­pa­lů, a jed­no­ho vojá­ka po dru­hém hez­ky odkrouh­ne zblíz­ka, v poho­dič­ce ve vzdu­chu, než si chudák sta­čí vystře­lit; poz­děj­ší scé­na v gará­ži s motor­kou - obo­je sice tro­chu nere­a­lis­tic­ký, ale vypa­dá to skvě­le; a spous­ta dal­ších - řek­nu vám - kam se hra­be pověst­ná scé­na ve ves­ti­bu­lu v Matrixu), vti­pu a hlav­ně Angeliny Jolie, kte­rá se pro roli Lary Croft fakt hodí a ve fil­mu vypa­dá oprav­du dost sexy. (Ona taky půl­ka divá­ků v kině sle­do­va­la celou dobu jen její do ryt­mu se kle­pa­jí­cí ňad­ra). Efekty - o těch se snad ani nemu­sím zmi­ňo­vat - samo­zřej­mě dob­ře udě­la­né, na dru­hou stra­nu film není plný (což je dob­ře) počí­ta­čo­vých bláz­ni­vých efek­tů zná­mých z béč­ko­vých fil­mů, kte­ré sází jenom na ně.

No a to posled­ní, hud­ba, je asi kapi­to­la sama pro sebe. Hned jsem si musel „opat­řit“ soun­d­track, kte­rý sho­dou okol­nos­tí prá­vě teď při psa­ní toho­to člán­ku poslou­chám. Objevují se zde pís­nič­ky od sku­pin U2, Chemical bro­thers, Fatboy Slim a spous­tu dal­ších. Skoro všech­ny pís­nič­ky se mě bož­sky zalí­bi­ly. Hudba je skvě­lá, a k tomu do daných scén ve fil­mu úpl­ně skvě­le pad­ne. Ta hud­ba je fakt výbor­ná. Je prav­da, že při prv­ním posle­chu soun­d­trac­ku se mi moc nelí­bi­la, ale napo­dru­hý jsem si ji oblí­bil, a teď je moje.

Stejně jako soun­d­track, film se mi taky ze začát­ku moc neza­mlou­val, ale poz­dě­ji jsem mu při­šel na chuť. Podívejte se na něj. Když nic jiný­ho, urči­tě se vám bude líbit před­sta­vi­tel­ka hlav­ní role, vykra­dač­ka hrobů, Angelina Jolie ala Lara Croft (pokud teda nejste hetero-ženská nebo homose­xu­ál).

---

Photo © 2001 - Paramount Pictures

---