Ke knížce americké spisovatelky Rainbow Rowellové jsem přistupovala trochu skepticky. Na první velmi letmý pohled se vám totiž může zdát, že máte před sebou něco jako Muzikál ze střední v punkovém hávu.
Zrzka a Korejec
Dva hlavní protagonisté, kteří také propůjčili název celé knížce, jsou na první pohled naprostými protiklady. Eleanor má dle mínění ostatních do královny krásy daleko, obléká se spíš jako kluk, než jako děvče a její extravagantní vzhled v kombinaci s tím, že je na škole nová, jí zrovna moc oblíbenosti spolužáků nevyslouží. Park je na tom o trochu lépe. Sice na pomyslném středoškolském sociálním žebříčku nestojí bůhvíjak vysoko a po matce zdědil korejské geny, jeho otec je ovšem respekt budící válečný veterán, jehož rodina zde žije po celé generace. A to se v této části Omahy počítá.
První lásky začínají v páru
A taky začínají roztodivnými způsoby. Tahle začala ne zrovna šťastným prohlášením: Kurvafix, prostě se posaď. Přesně tuhle větu totiž Park vypustil z úst, když Eleanor poprvé potkal ve školním autobuse. Postupně se začnou sbližovat čím dál tím víc – prostřednictvím Parkových oblíbených komiksů a punkových písniček.
Jejich vztah ovšem musí neustále překonávat různé překážky začínající u posměšků spolužáků a spolužaček pokračující ovšem přes ty mnohem hlubší a vážnější vězící hlavně v Eleanořiě ne zrovna záviděníhodném rodinném zázemí.
Punk a Beatles
Po přečtení, musím, aspoň za sebe konstatovat, že Eleanor a Park je naštěstí něco víc než jen další naivní příběh středoškolské lásky. Vtipné vyprávění, ve kterém se střídá pohled Parka i Eleanor plný punkových a beatlesáckých písniček z doby, kdy ještě neexistovalo něco jako internet nebo mobilní telefony, vás chytne a srdce a nepustí až do poslední stránky.