Lissy Götz: … a na konci je svoboda

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Knihu bych mož­ná roz­dě­li­la pro dva typy čte­ná­řů. Jeden hlou­ba­jí­cí, kte­rý půjde spí­še po myš­len­kách autor­ky, její život­ní ces­tě a bude nad tím, co píše, pře­mýš­let. A dru­hý tábor čte­ná­řů půjde spí­še po prak­tic­kých infor­ma­cích s dych­ti­vos­tí si je zkou­šet. Mazat sta­ré ces­ty, zaklá­dat nové, pocho­pit, jak se trau­ma a minu­los­ti odrá­ží v našich buň­kách. A mož­ná se oba tábo­ry čte­ná­řů spo­jí nad alfa dis­kem, nej­za­jí­ma­věj­ší čás­tí kni­hy, kte­rá vám dá těch infor­ma­cí, byť gra­fic­ky, napros­to nej­víc.

Autorka nám před­sta­vu­je svo­ji meto­du, kte­rou nazý­vá zjed­no­du­še­ně pře­pro­gra­mo­vá­ní syna­psí, tedy nau­čí­me se vyčis­tit sta­ré ces­tič­ky, kte­rý­mi v nás běhá minu­lost, zvy­ky, návy­ky, trau­ma­ta a na ty nové ces­ty vlo­žit něco nové­ho. Staré zmi­zí? Možná…

Ale v kaž­dém pří­pa­dě se tu nau­čí­te HODNĚ Z PRAXE.

A o sobě.

Ukázka:

„Pozorujte se – nebo­li kon­t­ro­luj­te své myš­len­ky. Zapište si do dení­ku, o čem jste celý den pře­mýš­le­li.  V prů­bě­hu dne se opět a zno­vu zastav­te a uvě­dom­te si,  o čem jste pře­mýš­le­li posled­ních deset minut. Pak se taž­te: chci oprav­du mít to, nebo být tím, o čem/o kom jsem pře­mýš­le­la?

Pokud zjis­tí­te, že vaše myš­len­ky neod­po­ví­da­jí tomu, kdo a kým ve sku­teč­nos­ti jste, při­jmě­te jiné roz­hod­nu­tí a staň­te se tím, kdo a kým doo­prav­dy chce­te být – a tím také jste.“

A to je jed­no z jed­no­du­chých cvi­če­ní, kte­ré si může­te odnést, i když tře­ba dal­ší čás­ti kni­hy nebu­dou vaším šál­kem kávy. Autorka se totiž pouš­tí do sou­vis­los­tí s arche­ty­py, runa­mi, vesmír­ným sys­té­mem i do fun­go­vá­ní lid­ské spo­leč­nos­ti a ovliv­ňo­vá­ní vlád­nou­cí­mi eli­ta­mi. To jsou chví­le, kdy tře­ba já troš­ku  ztrá­cím víru v lep­ší zítř­ky a uví­ta­la bych mož­ná více nai­vi­ty, že pře­ce jen toho máme ve svých rukou více než ve sku­teč­nos­ti, ale pro mno­hé čte­ná­ře je toto téma vel­mi atrak­tiv­ní a do sebe­roz­vo­je jim sedí napros­to ide­ál­ně.  A logi­ku to má. Celý svět, vesmír, fun­gu­je pod­le jed­no­ho vzor­ce a celá ta výzkum­ná prá­ce autor­ky na hle­dá­ní její­ho nej­lep­ší­ho já, je vel­mi pod­nět­ná, ať už si z její­ho pojed­ná­ní vez­me­te coko­liv.

V závě­ru kni­hy je i seznam čes­kých tera­pe­u­tů, kte­ří s tou­to metod

ou pra­cu­jí, tak­že pokud se zami­lu­je­te a ochut­ná­te to nej­lep­ší ze sebe, pak může­te smě­le ve své vlast­ní ces­tě indi­vi­du­ál­ně pokra­čo­vat.

O autor­ce: Lissy Götz se naro­di­la v roce 1963 v Ulmu. Je pro­gra­má­tor­kou a v roce 1999 absol­vo­va­la kurz komu­ni­ka­ce se zví­řa­ty a to ráda dělá pří­le­ži­tost­ně dodnes. Vzdělávala se v i v téma­ti­ce schussle­ro­vých solí, po naro­ze­ní dětí šla na vol­nou nohu a dopol­ni­la si dal­ší zna­los­ti, až se dosta­la k ASP pro­gra­mo­vá­ní, o kte­rém je tato kni­ha. V roce 2010 zalo­ži­la Školu Alfy a zača­la vzdě­lá­vat své pokra­čo­va­te­le.

Vydalo nakla­da­tel­ství Anch-Books, 2024, www.anch-books.eu

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře