Mallory - 65%

Mallory je dal­ší časosběr­nou stu­dií lid­ské­ho živo­ta z díl­ny Heleny Třeštíkové. Na prv­ní pohled by se moh­lo zdát, že se jed­ná o podob­ný pří­běh jako v před­cho­zím doku­men­tu Katka, ale podob­nost hlav­ních hrdi­nek je jen v jejich závis­los­ti na hero­i­nu. Mallory má jiný žeb­ří­ček hod­not než Katka a hlav­ně její sna­ha a odhod­la­ní změ­nit svůj život je vel­mi sil­ná. Osud se s Mallory roz­hod­ně nemaz­lil, ale ona se roz­hod­ne po poro­du syna vše změ­nit a začít žít nor­mál­ní život, což není vůbec jed­no­du­ché, neboť se ocit­ne i se svým synem na uli­ci a nema­jí kam jít. Mallory se rov­něž setká­vá s čes­kou byro­kra­cii, kte­rá svou necit­li­vos­tí jen pod­tr­hu­je celý její těž­ký život­ní úděl. Hlavní hrdin­ka doku­men­tu se však nevzdá­vá a boju­je nejen se svou závis­los­tí na dro­gách a alko­ho­lu, ale také se sna­ží dostu­do­vat střed­ní ško­lu, aby poz­dě­ji moh­la pra­co­vat jako soci­ál­ní pra­cov­ni­ce, kte­rá pomá­há lidem na okra­ji spo­leč­nos­ti, jejichž živo­ty zná moc dob­ře z vlast­ní zku­še­nos­ti. A jed­nou tak mož­ná nahra­dí něja­ké­ho necit­li­vé­ho úřed­ní­ka, kte­ré­ho více zají­ma­la pauza na oběd, než její slo­ži­tá život­ní situ­a­ce.

Helena Třeštíková je záru­kou kva­li­ty, a i když točí pořád stej­ným způ­so­bem, není ji co vytknout, pro­to­že její doku­men­ty jsou po řeme­sl­né strán­ce výbor­né. Další věc, za kte­rou roz­hod­ně zaslou­ží obdiv, je její výdrž, neboť 13 let spo­lu­pra­co­vat s člo­vě­kem závis­lým na hero­i­nu, není urči­tě jed­no­du­ché a bez­pro­blé­mo­vé. Na roz­díl od před­cho­zí­ho doku­men­tu Katka se tady setká­vá­me s pří­bě­hem, kte­rý se vyví­jí pozi­tiv­ním způ­so­bem, což pro Helenu Třeštíkovou není až tak typic­ké. Dále se doku­men­ta­rist­ka sna­ží zob­ra­zit fun­go­vá­ní naší byro­kra­cie. To se jí cel­kem věro­hod­ně daří, ale s ape­lem na lep­ší fun­go­vá­ní této maši­ne­rie to bude mít už tro­chu těž­ší.

---