(zatím nehodnoceno)
Loading...Malý princ od Antoine de Saint-Exupéry je největším klenotem mezi všemi ostatními knihami na světě, a zcela určitě by ji měl mít ve své knihovničce doslova úplně každý. To že se vám nebude vejít při vašich toulkách do kapsy, se rozhodně nemusíte bát, pokud sáhnete po „kolibřím vydání“, jež vydalo nakladatelství Albatros.
Tato kniha zcela určitě osloví nejen malé, ale i velké čtenáře. A kdo se do ní jednou pořádně začte a ponoří, pochopí, že i když se knížka tváří jako pohádkový příběh pro malé děti, je napsaná hlavně pro dospělého, zvídavého čtenáře hledajícího odpovědi na otázky běžného života, pomůže mu pořádně otevřít oči a vidět, pomůže mu díky svým krásným a nezapomenutelným myšlenkám životní klid, spokojenost a to správné štěstí.
Vypravěč vzpomíná na doby, kdy byl ještě malý kluk a přál si být opravdovým malířem. Byl to jeho velký sen, který se v jednom momentě rozplynul, a to když namaloval slona v hroznýši. Nikdo jeho obrázek nepochopil, neboť si každý myslel, že namaloval klobouk.
„Dospělí nikdy nic nepochopí sami od sebe - a pro děti je únavné jim pořád dokola všechno vysvětlovat.“
Proto když jednou vyrostl a stal se dospělým, rozhodl se, že nejlepší bude, když se naučí počítat, a proto stal se letcem a k malování se už bohužel nikdy nevrátil. Tedy alespoň do doby, dokud se svým letadlem nehavaroval uprostřed Sahary, a kde ho při opravách letadla vyrušil „Malý princ“. Malý princ - chlapec drobného vzrůstu, se zlatavými vlásky a hlavně velkým, těžko přehlédnutelným srdcem.
Letec malému princi namaluje malého beránka a růži; a princ mu na oplátku vypráví o své pouti vesmírem a o sedmi podivných planetách, které navštívil na své pouti, a hlavně o jejich samotářských obyvatelích.
- planeta. Zde žil král. Nesmyslnost jeho vlády a vládnutí, když nemá komu vládnout, neboť žije na planetě úplně sám.
- planeta. Tu obýval ješita, jež všechny automaticky považuje za své obdivovatele. Poukazuje na nesmyslnost být stále obdivován a chválen za každou cenu.
- planeta. Na té se den co den upíjel piják. Pil proto, že se styděl za to, že pije, ale na druhou stranu nedokázal přestat.
- planeta. Na ní byl podnikatel, jež měl stále málo a musel mít víc a víc, vše si přivlastnil jako své bohatství. Počítal hlavně hvězdy kolem, jež si přivlastnil, a díky tomu se cítil i velmi důležitý, neboť jako jediný vlastnil takové velké množství hvězd.
- planeta. Nejmenší planetka ze všech výše uvedených, na kterou se vešla pouze jediná lampa a jediný lampář. A jelikož byla tak maličká, musel lampář pracovat nonstop bez odpočinku, zhasínat a rozsvícet lampu na své maličkaté planetce.
- planeta. Velmi obrovská planeta, na které bydlel velmi starý pán, vědec, jež zapisoval do velkého množství knih. Vědec, jež ví, kde leží moře, řeky, města, hory a pouště, dychtící po informacích a zároveň se bojící, že ty zapsané informace jsou již zastaralé a ne tak úplně pravdivé.
- planeta. A co by to bylo za putování, kdyby se nestavil i na naší planetě „Zemi“. Krátký popis země z celkového vzdáleného pohledu coby návštěvníka z jiné planety.
Prostřednictvím těchto jednotlivých lidiček žijících na osamělých planetkách, nás chtě nechtě nevědomky donutí zamyslet se nejen nad svým vlastním životem, ale i nad životem všech lidí okolo nás, nad jednotlivým lidským počínáním i nad tím, že jsou pro nás leckdy daleko důležitější pomíjivé a nepodstatné věci, malichernosti, než skutečná podstata samotného života.
„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
A když se ho vypravěč zeptal, z jaké planety je malý princ, rozvyprávěl se i o své nezapomenutelné a maličkaté planetě, ze které může vidět každý den až 24 západů slunce. Ač se to nezdá, na svojí planetě měl spoustu povinností a práce, musel vysmýčit tři maličké sopky, každý den pozorovat všechny západy slunce, ale ze všeho nejvíc se musel starat o svojí květinu, které obětoval veškerou svojí lásku a nikdy nekončící péči. Byla pro něj tou jedinou, kterou přikrýval poklopem, aby ji ochránil, odháněl od ní všechny škůdce, tišil poryvy větru, aby ji nepolámaly, měl ji prostě moc a moc rád. Ostatně: „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“
Kniha malý princ jako taková chce čtenáři naznačit, že „nikdy nejsme spokojeni tam, kde jsme“, že některých věcí si vůbec nevážíme, neboť je bereme jako každodenní samozřejmost, ale ne vždycky to tak může být. Někdy si ani neuvědomujeme, jak se chováme, a že nevědomky můžeme někomu ublížit nejen svými činy, ale třeba jen myšlenkami a vyřčenými slovy. Pokud se naučíme dívat na svět, stejně tak jako vypravěč, očima dětí, budeme svět konečně vnímat, tak jak máme, to jest žít a užívat si ho naplno. Někdy k životu opravdu stačí málo, co pro nás může ale znamenat velmi mnoho.
Nakonec se staneme i „tichými“ svědky setkání prince nejen s jednotlivými obyvateli planetek, ale i s hadem, liškou a růží. Letec, náš vypravěč, jen tiše a pozorně poslouchá, aby nám tento příběh mohl později převyprávět a svými kresbami doplnit dojemný příběh o malém princi, o chlapci s velkým srdcem.
„A až tě přejde smutek (protože člověka přejde smutek vždycky), budeš rád, žes mě poznal. Navždy budeš můj přítel. Budeš mít chuť se se mnou smát. Někdy otevřeš okno, jen tak, pro radost.... A přátelé se ti budou hrozně divit, proč se díváš na nebe a směješ se.
Je to veliká záhada. Pro vás, kdo máte malého prince rádi, není stejně jako pro mě nic ve vesmíru stejné, pokud kdesi, sami nevíme kde, jeden beránek, kterého neznáme, možná okousal a možná neokousal jistou růži... Podívejte se na nebe. položte si otázku: „Okousal beránek růži, nebo ne?“ A uvidíte, jak se tím všechno změní... A nikdo z dospělých nikdy nepochopí, jak je to důležité!
Kniha, jež vás za každé situace zahřeje na srdci i na duši, neboť je sama o sobě geniální s krásným a nezapomenutelným příběhem, jež vás vrátí zpět do dětství, dětské mysli. Sám autor do jednotlivých stránek knihy vložil nejen kus sebe, ale obrovský kus svého „dětského“ já, svůj „dětský“ pohled na svět, svoje otevřené „dětské“ srdce, o které se se svými čtenáři rád dělí, a dodává všem naději, pocit štěstí, pocit znovuobjevení a nalezení sebe sama, svého vlastního já.
Stačí jen na chvílí stát se tím dávno „zapomenutým“ malým dítětem, mít zas tu křehkou duši a dívat se na svět dětskýma očima, být bezprostřední jako děti na své pouti životem.
Knížka je velmi srozumitelně napsána, doplněná o spoustu známých výroků, s nimiž se setkáváme ve svém každodenním běžném životě, jež jsou mezi lidmi tolik oblíbené. Tato kniha, Vám chtě nechtě přehodnotí pohled na celý svět a celý váš život, přeuspořádá vaše životní hodnoty, sny a přání, pomůže vám najít sebe sama, vážit si prchavých, každodenních maličkostí a žít pro své nejbližší, milované lidi...
Kniha s nezapomenutelným, silným příběhem doplněná o „velké“ myšlenky, jež vás budou provázet na každém kroku v životě. Kniha, jež otevře vaše srdce i mysl.
MALÝ PRINC
Napsal: Antoine De Saint-Exupéry
Ilustroval sám autor
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze 2017
18. vydání v Albatrosu
5. v překladu Richarda Podaného
Pro čtenáře od 7 let
Počet stran: 118
Nejnovější komentáře