Liam Neeson v roli slavného soukromého detektiva Raymonda Chandlera ve filmu Marlowe, luxusně zpracované, krásně natočené, ale ospalé a nakonec neuspokojivé detektivce, kterou si nyní můžete půjčit nebo zakoupit na Prime Video, Apple TV a dalších streamovacích službách. Režisér Neil Jordan adaptoval román Johna Banvilla Černooký blonďák, nový příběh z roku 2014, v němž vystupuje původní Chandlerova postava.
Jako samotný Marlowe není Neeson možná tak ikonický jako Humphrey Bogart, který hrál Marlowa v klasice Velký spánek z roku 1946, ani tak vzletně charismatický jako Elliott Gould v Dlouhém loučení z roku 1972. Přesto hvězda filmu 96 hodin podává příjemně nenápadný výkon v roli zestárlého detektiva, kterého pronásleduje dávná služba v první světové válce a který je příliš unavený na aféry hollywoodské smetánky, do nichž se nyní zaplétá.
Marlowe začíná, jak už to u těchto příběhů bývá, atraktivní blondýnkou, která vklouzne do detektivovy kanceláře. Je předvečer druhé světové války - „Hitler vzkazuje Británii, že Československo je hotová věc,“ slyšíme z rádia - a tou ženou je Clare Cavendishová (Diane Krugerová), bohatá dcera slavné herečky, která si Marlowa najme, aby vypátral jejího uprchlého milence Nica Petersona (François Arnaud).
Neesonův detektiv se nemůže zajímat o příběh, který Clare spřádá; „přejdi k věci,“ štěká na ni. Ale případ vezme, protože je to placená práce, a my máme dojem, že nemá nic lepšího na práci. Brzy se Marlowe ocitne uprostřed plnohodnotné záhady, do níž jsou zapleteni její manžel Richard (Patrick Muldoon), matka Dorothy Quincannonová (Jessica Langeová) a její nápadník, americký velvyslanec v Británii (Mitchell Mullen).
Případ ho zavede až do exkluzivního nočního klubu, který vlastní Floyd Hanson (hraje ho Danny Huston, takže víme, že nemá nic za lubem), naproti Petersenově sestře Lynn (Daniela Melchior) a do náruče zločineckého bosse Lou Hendrickse (Alan Cumming) a jeho dobrotivého řidiče Cedrica (Adewale Akinnuoye-Agbaje).
A zatímco Marlowe proniká hlouběji do pochybných záležitostí podsvětí, pomáhají mu jeho staří známí z losangeleského policejního oddělení v podání Iana Harta a Colma Meaneyho, kteří oceňují, že si nemusí sami špinit ruce.
Všechny ingredience jsou tu pro uspokojivou záhadu, ale stejně jako její hlavní hrdina, ani Marlowe na to kašle. Je to vesměs příjemně staromódní detektivka, ale ten tak-tak přístup k záhadě a la Big Lebowski nebo Inherent Vice je hořce anachronický. To je zvláštní, když Marlowea napsal režisér Jordan spolu se skvělým Williamem Monahanem (Postradatelní, Londýnský bulvár).
Jistý bod, kde by se měl Marlowe zlomit, je zde: kde je tento drsný chandlerovský detektiv, kterému je případ, který vyšetřuje, úplně ukradený, nucen smířit se s nevinnou obětí, kterou nedokázal ochránit, zvážnět a vykonat pomstu. A i když se něco takového v rámci vyprávění stane, v duchu se to nikdy nedostaví.
Ačkoli se Jordan o záhadu v centru svého příběhu nestará, podává ji v dechberoucím podání: Marlowe vypadá naprosto úžasně, prvotřídní dobové detaily diváka plně přenesou do Los Angeles konce třicátých let. Dokonce i interiéry, zalité měkkým světlem skrze žaluzie, zachycují druh filmařiny, který se už jen tak nevidí.
Ačkoli se tato detektivka nepřibližuje chandlerovské klasice, má co nabídnout a řadí se spíše k dvojici remaků ze 70. let s Robertem Mitchumem v roli soukromého detektiva. Díky atraktivní výpravě a kameře, chutným hereckým výkonům prvotřídního obsazení a příjemnému pojetí starého Marlowa je tu dost věcí, které si zaslouží alespoň mírné doporučení.
Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový
Nejnovější komentáře