Mirai, dívka z budoucnosti (Mirai no mirai) – Recenze – 80%

Díky kon­zer­va­tiv­ní­mu sty­lu kres­le­né ani­ma­ce, pří­liš se nepouš­tě­jí­cí­mu do netra­dič­ních for­mál­ních expe­ri­men­tů (s výjim­kou extra­va­gant­ní pasá­že z vla­ko­vé­ho nádra­ží, kde se Kun ztra­tí, načež se jeho bez­moc a zma­tek odra­zí na fil­mu i vizu­ál­ně), je Mirai, dív­ka z budouc­nos­tidopo­ru­či­tel­ná i pro divá­ky, kte­ří vstu­pu­jí do svě­ta ani­me coby nováč­ci. Znalcům může sní­mek nao­pak při­pa­dat po for­mál­ní strán­ce pří­liš oby­čej­ný a tra­dič­ní, stej­ně jako jeho jed­no­du­chá pří­bě­ho­vá struk­tu­ra, a lec­ko­mu může vadit i jis­tá pro­tiv­nost hlav­ní­ho hrdi­ny, mís­ty až moc vzdo­ro­vi­tě ukři­če­né­ho (což v japon­ském zně­ní ješ­tě umoc­ňu­je to, že čtyř­le­té­ho klu­či­nu dabu­je osm­nác­ti­le­tá hereč­ka) – byť i dět­ský křik a pláč k rodi­čov­ství pocho­pi­tel­ně pat­ří.