Mission: Impossible - Poslední zúčtování - Poslední mise Ethana Hunta?

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Ethan Hunt (Tom Cruise) se bude muset  pořád­ně ohá­nět. Kromě toho, že stá­le nepo­la­pil Gabriela (Esai Morales), s nímž má dáv­né i čer­s­tvě nevy­ří­ze­né účty, musí zachrá­nit svět před Entitou, umě­lou inte­li­gen­cí, kte­rá se roz­hod­la ovlád­nout svět a nebrat při­tom žád­né zajat­ce...

Do páté fil­mo­vé Mission: Impossible pla­ti­lo, že se kaž­dé­ho fil­mu vždy cho­pil jiný reži­sér. Po Brianu De Palmovi, Johnovi Woo, J. J. Abramsovi a Bradovi Birdovi ovšem v pří­pa­dě páté Mission: Impossible s podti­tu­lem Národ gráz­lů nastou­pil reži­sér a sce­náris­ta Christopher McQuarrie, kte­rý zůstal reži­sé­rem do aktu­ál­ní osmé Mission: Impossible s podti­tu­lem Poslední zúčto­vá­ní. Národ gráz­lů i šes­tá Mission: Impossible s podti­tu­lem Fallout poté vše­o­bec­ně pat­ří mezi nej­u­zná­va­něj­ší fil­my této série, před 2 lety ovšem McQuarrie a pře­de­vším Tom Cruise, nejen před­sta­vi­tel hlav­ní role Ethana Hunta, ale také pro­du­cent série, tvr­dě nara­zi­li. Sedmá Mission: Impossible s podti­tu­lem Odplata - První část se dočka­la uve­de­ní v natřís­ka­ném létě 2023 (Barbie Grety Gerwig, Oppenheimer Christophera Nolana...) měla stu­diu Paramount pro­dě­lat zhru­ba 25 mili­o­nů dola­rů, záplet­ka oko­lo umě­lé inte­li­gen­ce zva­né Entita poté ne všech­ny potě­ši­la. Už dáv­no tak došlo napří­klad k ozná­me­ní, že osmá Mission: Impossible mís­to původ­ní­ho podti­tu­lu Odplata - Druhá část pone­se podti­tul Poslední zúčto­vá­ní (v ori­gi­ná­le Dead Reckoning vs. Final Reckoning) a má navá­zat na ote­vře­ný konec před­cho­zí­ho fil­mu, záro­veň slou­žit jako poten­ci­o­nál­ní zavr­še­ní série. Dorazí tak snad­no oče­ká­va­ná nos­tal­gie?

Nostalgie je v Posledním zúčto­vá­ní doce­la dost, už v úvod­ní stři­ho­vé mon­tá­ži. Nutně to při­tom nezna­me­ná, že by Poslední zúčto­vá­ní bylo zapo­vě­ze­né všem, kte­ří něja­kým zázra­kem do dneš­ní­ho dne ani jeden před­cho­zí Mission: Impossible film nevi­dě­li. Kdo má ovšem v pamě­ti již téměř 30 let trva­jí­cí nemož­né mise Ethana Hunta, na toho bude spous­ty momen­tů po emo­ci­o­nál­ně strán­ce fun­go­vat přes­ně díky tomu. Dojde dokon­ce i k jis­tým momen­tům, kte­ré se sna­ží nej­no­věj­ší Mission: Impossible pro­po­jit s před­cho­zí­mi fil­my série, nut­ně podotknout, že jsou tyto sna­hy o pro­po­je­ní poměr­ně dis­ku­ta­bil­ní a nej­spí­še mezi skal­ní­mi fanouš­ky série dojde k něja­ké té for­mě debat nad poměr­ně kon­tro­verz­ní­mi roz­hod­nu­tí­mi. Byť poté osmá Mission: Impossible nepů­so­bí jako damage con­t­rol (osmič­ka jako celek sku­teč­ně fun­gu­je jako dru­há část pří­bě­hu, kte­rý zača­la sed­mič­ka), půso­bí jako film, se kte­rým se během jeho vývo­je urči­tě muse­ly dít zají­ma­vé věci.  Přes všech­ny pochyb­nos­ti, kte­ré na násle­du­jí­cích řád­kách pad­nou, je nut­né si ujas­nit jed­nu zásad­ní věc - Mission: Impossible - Poslední zúčto­vá­ní je napros­tý bloc­kbuste­ro­vý nářez a kdy­by přes­ně v tako­vé for­mě vzni­ka­ly bloc­kbus­te­ry budouc­nos­ti, vize Hollywoodu budouc­nos­ti by urči­tě šla vní­mat pozi­tiv­ně.

Do šir­ší dis­tri­buce osmá Mission: Impossible poma­lu míří v moment, kdy byl bloc­kbus­ter poří­ze­ný za údaj­nou část­ku pře­sa­hu­jí­cí hra­ni­ci 400 mili­o­nů dola­rů, uve­de­ný také na aktu­ál­ním Filmovém fes­ti­va­lu v Cannes, kdo navíc zaví­tá do IMAXu, před samot­nou pro­jek­cí ho nej­spí­še bude čekat zdra­vi­ce od samé­ho Toma Cruise, kte­rý opět pro­ne­se, jak moc rád natá­čí fil­my do kina a že fil­my točí pri­már­ně pro divá­ky, kte­ří fil­my násled­ně vidí v kinech. Herec, kte­rý v čer­ven­ci osla­ví své 63. naro­ze­ni­ny, opět dává do role Ethana Hunta všech­no, pře­de­vším i po poosmé pla­tí, že je celá mise pro Ethana Hunta osob­ní. Tom Cruise tu mimo šíle­ných kaska­dér­ských kous­ků před­vá­dí i seri­óz­ní herec­tví na úrov­ni toho, kte­ré před­vá­děl v Top Gun: Maverick.  Snadno se dá říci, že se Cruise a McQuarrie od Národu gráz­lů drží jis­té osob­něj­ší rovi­ny a sna­ží se pro­nik­nout do nit­ra Ethana Hunta, záro­veň posou­va­jí měřít­ko v rám­ci akce. Film, kte­rý trvá 169 minut, prak­tic­ky pořád pádí kupře­du a je to jed­na vel­ká tří­ho­di­no­vá akč­ní jíz­da, záro­veň ten akč­ní film, kte­rý jde bez pro­blé­mu ozna­čit za umě­ní. A to nejen díky fak­tu, že pře­de­vším v IMAXu to půso­bí, že kame­ra Frasera Taggarta dělá divy.

Osmá Mission: Impossible fun­gu­je jako poten­ci­o­nál­ně uspo­ko­ji­vé finá­le celé série, kte­ré je fas­ci­nu­jí­cí tím, jak se postup­ně vykres­lu­je a vlast­ně nabí­zí přes­ně tu ide­ál­ní teč­ku. Takovou, kte­rá sice nazna­ču­je sluš­ný poten­ci­ál do budouc­na, záro­veň by se ovšem muse­la  auto­ma­tic­ky kra­pet odkro­jit od sta­ré zná­mé fil­mo­vé Mission: Impossible a vydat se svým smě­rem. Byť to za pocho­du může celé chví­le­mi půso­bit jako sáz­ka na bru­tál­ní fan-service (ať už s nápa­dem na návrat Williama Donloea v podá­ní Rolfa Saxona při­šel kdo­ko­liv, je to génius!), důle­ži­té je, že se jed­ná o funkč­ní fan-service. Film zvlá­dá být ve svých akč­ních scé­nách (díky šikov­né­mu stři­hu mohou pro­bí­rat hned dvě akč­ní pasá­že najed­nou!) oprav­du napí­na­vý, ať poska­ko­vá­ním na leta­dle, na kte­ré se láká v kam­pa­ni nej­víc, také avi­zo­va­ným potá­pě­ním. Na akč­ních scé­nách je poté zají­ma­vé sle­do­vat, jak skrý­va­jí růz­né para­le­ly k dosa­vad­ním akč­ním vrcho­lům celé série a jak se tu pocta celé sérii vzdá­vá za pocho­du i v těch momen­tech, kdy to ne nut­ně musí všich­ni dedu­ko­vat.

Musí se oce­nit, že se záplet­ka oko­lo Entity nesplách­ne něja­kou deus ex machi­na, divá­ci, kte­ří ovšem snad­no dlou­ba­jí do logi­ky jed­not­li­vých momen­tů, nej­spí­še v podo­bě osmé Mission: Impossible najdou podob­ně nos­ný zásob­ník jako tře­ba v pří­pa­dě Temný rytíř povstal. Osmá Mission: Impossible má poten­ci­ál stát se podob­ně kon­tro­verz­ně při­ja­tou nemož­nou misí jako její před­chůd­ce, nut­no nicmé­ně dodat, že lépe fun­gu­je jeho struk­tu­ra (v tom má dru­há polo­vi­na pří­bě­hu pře­ci jen kra­pet výho­du) a pře­de­vším se vydá­vá kra­pet jiným smě­rem, čekat Odplatu 2.0 se nut­ně nevy­pla­tí, což mimo jiné nasvěd­ču­je, že po při­je­tí Odplaty musel pro­běh­nout něja­ký seri­óz­ní bra­in­stro­ming nápa­dů, postav na šachov­ni­ci je ovšem pořád pří­liš (a to se při­tom nut­ně nevra­cí všech­ny!), tak­že kom­plex­ní scé­nář nej­spí­še nebu­de vyho­vo­vat těm, kte­ří se pra­vi­del­ně ztrá­ce­jí v kon­tex­tu postav a jejich loa­ja­lit. Důležité ovšem je, že i pro ten­to­krát fun­gu­je spo­lu­prá­ce týmu Ethana Hunta, kdy i pro ten­to­krát pla­tí, že kaž­dý z jeho čle­nů (kte­rý se mož­ná pro něko­ho roz­ší­ří neče­ka­ným smě­rem) sehra­je svou spe­ci­fic­kou úlo­hu a mini­mál­ně svých 5 minut slá­vy.  Fandové napří­klad Luthera Stickella v podá­ní Vinga Rhamese tak můžou být vel­mi spo­ko­je­ni.

Esai Morales poté mož­ná evo­ku­je por­to­ri­kán­ské­ho George Clooneyho, prav­dou nicmé­ně je, že má i po sed­mič­ce ten­to­krát spí­še cha­risma maxi­mál­ně tak Pavla Trávníčka z vrchol­ných momen­tů pořa­du DO-RE-MI. Jeho zápo­rák Gabriel má ovšem v souč­tu zhru­ba tolik pro­sto­ru jako v minu­lém dílu, v pohle­du hro­zeb se ten­to­krát pro­pra­co­va­něj­ší stá­vá Entita a mož­né tra­gic­ké násled­ky, kte­ré na svět může tato jako nebez­peč­ná AI uvrh­nout. I když může záplet­ka opět něko­mu evo­ko­vat béč­ko­vý akč­ňák z 80. -90. let, díky sou­čas­ným glo­bál­ním oba­vám je vlast­ně pře­kva­pi­vé Poslední zúčto­vá­ní až neče­ka­ně aktu­ál­ní, jen ško­da, že reál­ný svět nemá podob­nou legen­du jako Ethan Hunt, kte­rá  přes něja­ký ten vrou­bek pro mno­hé sym­bo­li­zu­je tu jedi­nou nadě­ji na záchra­nu svě­ta. Poslední zúčto­vá­ní je i díky plno malých, přes­to emo­ci­o­nál­ně sil­ných momen­tů, kte­ré doká­žou napros­to pro­dat situ­a­ci, ve kte­ré se svět a hlav­ní hrdi­na fil­mu nachá­ze­jí.

Kontroverzi nej­spí­še vyvo­la­jí sna­hy o pro­kres­le­ní Briggse v podá­ní Shea Whighama, stej­ně tak neče­ka­né dozvu­ky jed­no­ho McGuffinu z této série, kdo měl ovšem pro tuto sérii ale­spoň v jed­né čás­ti své­ho živo­ta sla­bost, je prav­dě­po­dob­né, že to na něj zabe­re i poosmé. McQuarrie točí již svou čtvr­tou Mission: Impossible, přes­to to vypa­dá, že pořád jako fil­mař trpí nesku­teč­nou ener­gií a až se na kon­ci roku bude sepi­so­vat seznam nej­lep­ších akč­ních scén roku, je prav­dě­po­dob­né, že i ten­to­krát mno­zí budou mít na svém sezna­mu ale­spoň jed­no­ho zástup­ce z nové Mission: Impossible. A kdo před pro­jek­cí osmič­ky nesti­hl opět nakou­kat před­cho­zí fil­my, je dost prav­dě­po­dob­né, že v něm osmá nemož­ná mise pro­bu­dí zájem před­cho­zí fil­my oprášit.

Hodně dělá i hud­ba Maxe Aruje a Alfieho Godfreyho, kte­ří doka­zu­jí, že jde ústřed­ní motiv pořád ale­spoň nějak kre­a­tiv­ně vari­o­vat. I bez ní se ovšem může osmá Mission: Impossible opřít o něko­lik emo­ci­o­nál­ně sil­ných momen­tů a při zpět­ném ohléd­nu­tí (i díky oprav­du výraz­ně vár­ce archiv­ních zábě­rů) je až fas­ci­nu­jí­cí sle­do­vat vývoj celé série. Tom Cruise dří­ve nechal nejed­nou sly­šet, že by si doká­zal před­sta­vit hrát Ethana Hunta podob­ně dlou­ho jako Harrison Ford ztvár­ňo­val Indiana Jonese (s rolí se ofi­ci­ál­ně roz­lou­čil po 43 letech v roce 2023 ve věku 80 let). Kdyby ovšem osmá Mission: Impossible byla teč­kou za celou sérií, jed­ná se o jis­tě teč­ku důstoj­nou. Zda poté někdo doká­že v osmé Mission: Impossible obje­vit vrchol celé série, to už je čis­tě sub­jek­tiv­ní zále­ži­tost. Vývoj této série je ovšem zjev­ný a pokud i díky ast­ro­no­mic­ké­mu roz­počtu půjde pro tuhle sérii o teč­ku, půjde o akč­ní sérii, kte­rá zane­chá dosta­teč­ně výraz­ný stín, aby se o ní mlu­vi­lo ješ­tě něko­lik dekád. Ať už u kaž­dé­ho budou pře­va­žo­vat spí­še pozi­tiv­ní či nega­tiv­ní vzpo­mín­ky.

Blockbusterové umě­ní 1. kate­go­rie. Po tvůr­čí strán­ce již sehra­ná dvo­ji­ce Tom Cruise a Christopher McQuarrie ser­ví­ru­je vel­mi prav­dě­po­dob­nou (ale­spoň dočas­nou) teč­ku za celou sérií, kte­rá to nej­spí­še bude mít u mno­hých podob­ně těž­ké jako před­cho­zí film. V jádru je ovšem pořád jas­ná ukáz­ka prvotříd­ní­ho bloc­kbus­te­ru s tou nej­lep­ší mož­nou péčí. Osmá Mission: Impossible v mno­hém nava­zu­je na to, co fun­go­va­lo už toli­krát minu­le - fas­ci­nu­jí­cí akč­ní vystou­pe­ní nejen od Toma Cruise, oká­za­lé pro­dukč­ní hod­no­ty, schop­ná kom­bi­na­ce akce a humo­ru, pře­de­vším i ten­to­krát se ovšem pro­je­vi­la schop­nost uči­nit osmou Mission: Impossible pro Ethana Hunta osob­ní a výsled­kem je akč­ní bloc­kbus­ter, kte­rý jde beze stu­du ozna­čit za umě­ní a kte­ré­mu se v Cannes net­les­ka­lo čis­tě pro­to, že se v Cannes tles­ká vše­mu. Odpůrci sed­mič­ky si své nedu­hy najdou, pro­to­že se roz­hod­ně nejed­ná o damage con­t­rol. A svým způ­so­bem je to dob­ře, pro­to­že zpět­ně osmá Mission: Impossible dozrá­vá poci­ty ze sed­mé Mission: Impossible a jed­no­du­še půso­bí jako přes­ná ukáz­ka toho, jak skon­čit s iko­nic­kou akč­ní sérii. Když už ne nut­ně na vrcho­lu (to si kaž­dý musí ujas­nit sám), tak ale­spoň ve vel­mi důstoj­né a v nejed­nom ohle­du obdi­vu­jí­cí for­mě...

Verdikt: 90%

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře