Mnoho povyku pro nic (Letní Shakespearovské slavnosti)

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Letní Shakespearovské slav­nos­ti jsou víta­nou pří­le­ži­tos­tí, jejíž hlav­ní klad spat­řu­ji v jakém­si vyma­ně­ní padla z jeho - dnes tak vní­ma­né­ho - tra­dič­ní­ho pro­stře­dí sta­rých kla­si­cis­ních budov ven, mezi lidi, pod širou oblo­hu, tedy tam, odkud de fac­to padlo při­šlo.

Pravda, dosud jsme (díky­bo­hu) ješ­tě nepo­ru­či­li vět­ru a deš­ti, tak­že urči­tým mínu­sem může být snad už tra­dič­ní roz­mar poča­sí mají­cí za násle­dek tro­chu mok­ré obe­cen­stvo. Lidé ale nejsou z cuk­ru (mini­mál­ně v hodi­nám bio­lo­gie nám to bylo tak řeče­no) a tro­cha toho osvě­žu­jí­cí­ho let­ní­ho deští­ku může být svým způ­so­bem i doce­la pří­jem­ná.

Shakespeare je vděč­ný autor, jeho hry se hra­jí už po něko­lik sto­le­tí a stá­le je prý v nich mož­né nalézt něco nové­ho, co pro­mlou­vá k dnešku. Nejsem si sice zda­le­ka jist, zda to náho­dou není tře­ba také tím, že prá­vě Shakespeare bývá mno­hý­mi hod­ně moder­ni­zo­ván a snad i vyklá­dán tak, aby nějak mlu­vil k sou­čas­nos­ti. Vybavím si tře­ba Richarda III. v ND s Krajčem, či tře­ba hod­ně pro­pí­ra­né­ho Leara (tam­též)..., ale budiž.

Mnoho povy­ku pro nic má typic­ké Shakespearovské atri­bu­ty (pakli­že to oprav­du napsal onen rodák ze Stratfordu nad Avanou, že...), tedy pří­běh se ode­hrá­vá v Itálii (Messina na Sicílii) a jeho zákla­dem jsou růz­né zámě­ny, intri­ky, nesho­dy, svat­by a lás­ka. Rozhodně nic nové­ho pod slun­cem, nicmé­ně (jak už bývá zvy­kem) vyšper­ko­va­né pre­ciz­ní­mi a inte­li­gent­ní­mi dia­lo­gy (pře­klad Martin Hilský). To vše dopl­ně­né režií Jiřího Menzela. Velmi se mi také líbi­lo, že před­sta­ve­ní je poja­to cel­kem tra­dič­ně, tedy zby­teč­ně se tam neob­je­vu­jí „šíle­né“ kuli­sy a avant­gard­ní poje­tí scé­ny, jak se občas u sou­čas­ných insce­na­cí Shakespearových děl stá­vá. Slušní byli i her­ci, zejmé­na Beatrice Petry Horváthové a Puškvorec Petra Čtvrtníčka, jehož posta­va mi chví­li dokon­ce při­šla jako kdy­by se na jeviš­ti zje­vi­la pří­mo z něja­ké kni­hy Terryho Pratchetta :-).

Takže ačko­liv Mnoho povy­ku pro nic asi nepat­ří mezi „top“ Shakespearovy hry, tak v tom­to podá­ní v pří­jem­ném pro­stře­dí Nejvyššího pur­krab­ství Pražského hra­du se roz­hod­ně jed­ná o moc hez­ký záži­tek, kte­rý nepře­ka­zí déšť a ani jako had dlou­há pře­stáv­ko­vá fron­ta na WC :).

^{foto: shakespeare.cz}

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře