Letní Shakespearovské slavnosti jsou vítanou příležitostí, jejíž hlavní klad spatřuji v jakémsi vymanění padla z jeho - dnes tak vnímaného - tradičního prostředí starých klasicisních budov ven, mezi lidi, pod širou oblohu, tedy tam, odkud de facto padlo přišlo.
Pravda, dosud jsme (díkybohu) ještě neporučili větru a dešti, takže určitým mínusem může být snad už tradiční rozmar počasí mající za následek trochu mokré obecenstvo. Lidé ale nejsou z cukru (minimálně v hodinám biologie nám to bylo tak řečeno) a trocha toho osvěžujícího letního deštíku může být svým způsobem i docela příjemná.
Shakespeare je vděčný autor, jeho hry se hrají už po několik století a stále je prý v nich možné nalézt něco nového, co promlouvá k dnešku. Nejsem si sice zdaleka jist, zda to náhodou není třeba také tím, že právě Shakespeare bývá mnohými hodně modernizován a snad i vykládán tak, aby nějak mluvil k současnosti. Vybavím si třeba Richarda III. v ND s Krajčem, či třeba hodně propíraného Leara (tamtéž)..., ale budiž.
Mnoho povyku pro nic má typické Shakespearovské atributy (pakliže to opravdu napsal onen rodák ze Stratfordu nad Avanou, že...), tedy příběh se odehrává v Itálii (Messina na Sicílii) a jeho základem jsou různé záměny, intriky, neshody, svatby a láska. Rozhodně nic nového pod sluncem, nicméně (jak už bývá zvykem) vyšperkované precizními a inteligentními dialogy (překlad Martin Hilský). To vše doplněné režií Jiřího Menzela. Velmi se mi také líbilo, že představení je pojato celkem tradičně, tedy zbytečně se tam neobjevují „šílené“ kulisy a avantgardní pojetí scény, jak se občas u současných inscenací Shakespearových děl stává. Slušní byli i herci, zejména Beatrice Petry Horváthové a Puškvorec Petra Čtvrtníčka, jehož postava mi chvíli dokonce přišla jako kdyby se na jevišti zjevila přímo z nějaké knihy Terryho Pratchetta :-).
Takže ačkoliv Mnoho povyku pro nic asi nepatří mezi „top“ Shakespearovy hry, tak v tomto podání v příjemném prostředí Nejvyššího purkrabství Pražského hradu se rozhodně jedná o moc hezký zážitek, který nepřekazí déšť a ani jako had dlouhá přestávková fronta na WC :).
24. května 2025Princess of the mlejn – pohádka, jakou svět neviděl – 65 %Právě dnes večer jsem byla poslána do Peškovky v Praze na premiéru divadelní hry Princess of the mlejn, což je parodie na pohádku Princezna ze mlejna (1994) Zdeňka Trošky. Nové zpracování původně naivní pohádky pro malé…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
7. ledna 2025Jess a Joe navždy - odvaha dívat se na svět dětskýma očimaComing of age patří mezi jeden z mých nejoblíbenějších literárních žánrů. Nejslavnějším dílem tohoto typu je bezpochyby román Kdo chytá v žitě od Jeroma D. Salingera. Od víc současných autorů je populární například kniha Ten, kdo stojí v koutě od…Vydáno v rubrice: Divadelní aktuality
31. května 2024Politika správcovny v Klubovně KašparuVětšině průměrných diváků nejspíš nic neřekne, když pod divadelním textem uvidí zkratku S. d. Ch. Těm vzdělanějším ale jistě dojde, že se jedná o pseudonym českého spisovatele a dramatika Miloslava Vojtíška, který patří v současnosti mezi…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
27. května 2024Legendární muzikál Tomáše Vorla na prknech Divadla Na FidlovačceKaždý, kdo se jen trochu zajímá o českou kinematografii, jistě někdy slyšel o filmovém muzikálu, nebo lépe řečeno rytmikálu režiséra Tomáše Vorla Kouř. Tento dnes již kultovní snímek vznikl na základě několika jeho předchozích prací. Příběhově…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
26. května 2024Vanya - Čechov pro 21. stoletíAnton Pavlovič Čechov je pravděpodobně jeden z nejznámějších ruských dramatiků. Je představitelem tzv. lyrického dramatu, kde se důležité pasáže děje odehrávají nikoliv v reálném životě ale v citovém nitru postav. Zejména pro své nejvýznamnější dílo -…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. května 2023Chladné dítě - Marius von MayenburgMayenburg je současný německý dramatik, jehož vztahové drama si připravili jako absolventskou inscenaci studenti 3. ročníku KČD v režii Tomáše Ráliše v divadlu Disk. Jedná se o hru hranou takříkajíc na "jeden zátah", tedy bez přestávky,…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
30. března 2020Verrücktes Blut (Šílená krev)Nová scéna Národního padla nabízí velmi často zajímavá představení, v poslední době jsem tam krom obligátního Čekání na Godota shlédl i velmi pozoruhodnou německou hru Šílená krev, kterou v Praze exkluzivně představil - ve spolupráci s…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
30. března 2020Taking Off company - OblíbenciHru Oblíbenci od švýcarské autorky Laury de Weck (ročník narození 1981) jsem shlédl v neděli v Paláci Akropolis, takže dojmy jsou ještě docela čerstvé a zároveň už mám trochu toho potřebného kontemplačního odstupu. Podtitulek "nebezpečné známosti…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
27. března 2020Othello, benátský mouřenínOthello patří mezi nejslavnější Shakespearovy hry, bohužel jsem jej však až do včerejšího dne neměl tu možnost spatřit na své vlastní zornice. Konkrétně se jednalo o druhou premiéru ve Stavovském padle v režii Daniela Špinara, velmi…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
26. března 2020J. P. Sartre - Špinavé ruceV padle Kolowrat jsem se poprvé ocitl až toto úterý, kdy jsem shlédl slavnou hru slavného autora s názvem "Špinavé ruce". Pamatuji si, že v době (a není to zase tak dávno), kdy jsem byl věkově…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
23. března 2020Ionesco - NosorožecAno, na Nové scéně Národního padla hrají nosorožce. Pozoruhodnou hru slavného dramatika antidramatu (či absurdního padla).- Nosorožec!- To se Vám něco zdá… Ach, no tohle!V menším francouzském městě se znenadání objeví nosorožec. Pobíhá ulicemi a hrozí,…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
22. března 2020Man & Mahler - padlo Ponec (Malá inventura)Tanec zrovna není z pů Thálie vystoupením, které bych navštěvoval nějak často. Z části proto také bylo pro mě představení Man Mahler dost výjimečnou záležitostí, o které se však nepíše zrovna snadno.V rámci festivalu Malá Inventura…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
22. března 2020Antikódy v Národním padleAntikódy od V. Havla jsem kdysi četl, svého času jsem o tom zanechal ve virtuálním prostoru nějakou tu řádku zde. Onen článek má dosud celkem slušný "google rating" a je pod ním i "zajímavá diskuse" (a…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
21. března 2020Enron - Lucy PrebbleVím, že o padelní hrách tu moc často nepíšu, je to částečně i proto, že si mi o nich píše docela těžko. Shledal jsem totiž, že popsat něco tak unikátního a zároveň pomíjivého - jako je…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. března 2020Věc Makropulos - Karel Čapek (ND)Slavná padelní inscenace Karla Čapka, Věc Makropulos, se znovu vrací na prkna Národního (respektive Stavovského) padla, tentokrát v režii slavného režiséra Roberta Wilsona. Kromě něj se ale hra může chlubit hned celou plejádou skvělých herců (Soňa…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
Nejnovější komentáře