Dámy a pánové, Daniel Orálek je magor… Ne tedy ten klasický, ale takový, kterého je třeba za jeho jinakost jednoduše obpovat. I slovo „magor“ tak může mít pozitivní konotaci :).
Krom toho je rovněž ultramaratoncem, což znamená, že běhá trasy nad 50, ale ještě lépe nad 100 km. To je pro mě věc dost nepochopitelná, neboť sám se svými běžeckými výkony končím u 1/2 maratonu (= 21 km a nějaké drobné). Kniha je však velmi dobře napsaná a má tak co říct i lidem, kteří se na ultra závody dívají raději pěkně z povzdálí.
Možná znáte publikace „Born to run“, apod. Tedy knihy o běhání, v nichž autoři nějakým způsobem líčí své začátky a pokračují přes první výzvy až k výzvám největším. Obvykle to je celkem čtivé (zejména pokud se o tento sport zajímáte). Můj dlouhý běh je takovou českou odpovědí na vlnu podobných knih ze zahraničí. Dokonce si troufnu říci, že odpovědí velmi zdařilou, která mnoho zahraničních běžeckých knížek převyšuje minimálně stejně, jako Orálek většinu svých soupeřů.
Nejzajímavější mi přišel začátek knihy, kde Orálek vypráví o svých začátcích (zkoušel to s fotbalem, ale tam prý „neměl talent“, ani ve škole v běhu moc neexceloval, neboť tam zase kraloval spolužák, který si tehdy dopřával inhalování nikotinu – docela by mě zajímalo, jak poté skončil :)). Popis běhu na 17. listopad roku 1990 prostě také nemá chybu (skutečně doporučuji k přečtení!). Velmi zajímavou kapitolou je i ta mapující legendární Spartathlon, to je ve zkratce běh mezi Spartou a Aténami čítající…ehm.. 246 km, což Orálek pokořil cca za 26 hodin souvislého běhu.
Hledat své limity, těšit se z pohybu, poznávat nová místa a nové – podobně naladěné – lidi jsou těmi základními palivy mnoha ultramaratonců. Jsou to představitelé sportu, kam všemocná sportovní komerce ještě moc nepronikla. Daniel Orálek patří mezi ty nejlepší z nich a není lepší způsob jak se o tomto pozoruhodném českém sportovci dozvědět více než si přečíst tuto báječnou knihu.
28. března 2024 Grindhouse: Auto zabiják Kurt Russell si rád hraje s pěknými děvčaty. Nikoliv však v posteli nýbrž na prašných cestách a ze všeho nejraději je za pomocí svého auta, posílá na onen svět… Tři mladá děvčata vyráží […] Posted in Retro filmové recenze
19. srpna 2018 Můj neznámý vojín 19. 8. ve 21.05 hodin na ČT art Jaký je to pocit, stát se okupantem, aniž byste to měli v úmyslu? Dokumentární film, vytvořený z archivních materiálů z okupace Československa armádami Varšavského paktu v roce 1968, je […] Posted in TV Tipy
14. ledna 2004 Král zlodějů Cirkus je jen tehdy, když je malej lup.Hlavním hrdinou je desetiletý ukrajinský chlapec Barbu, který žije v chudé zapadlé osadě. Se závanem velkého vzdáleného světa přijde do osady […] Posted in Filmové premiéry
21. srpna 2018 Disenchantment (Castle Party Massacre (S01E04)) Těžko se hodnotí, když každý díl je lepší než ten předchozí. Ano je to tak, čtvrtý díl je ještě lepší než předchozí tři. Ihned v úvodu se dozvídáme, že Bean má potíže s partnery a že si […] Posted in TV Recenze
2. prosince 2014 Interstellar (2014) Interstellar jsem viděl už před několika dny, tak si troufám tvrdit, že mi v hlavě dostatečně "zkontemploval". Tož, vzhůru do toho... Mám rád sci-fi filmy, myslím tím skutečné sci-fi […] Posted in Filmové recenze
10. května 2012 Rozhovor s Marií Poledňákovou k filmu Líbáš jako ďábel Co bylo hlavním impulsem pro vznik pokračování filmu Líbáš jako Bůh? Rozhodnutí napsat pokračování příběhu Heleny a Františka, tedy dvou lidí, kteří se zamilují v padesáti letech, bylo […] Posted in Rozhovory
21. května 2016 X-Men: Apocalypse Už ve čtvrtek jsem navštívil kino s zhlédl x-té pokračování komiksové ságy X-Men. Nyní se konečně dostávám k pozdní recenzi.Jedná se sice už o devátý film o mutantích hrdinech, ale že by […] Posted in Kritický Klub
Nejnovější komentáře