Matěj byl hodně nazlobený na paní učitelku. Ta přišla ráno do třídy s dobrou náladou. Měli totiž mít písemku. Ale ne jen tak ledajakou. Měli totiž napsat příběh na téma Můj nejmilejší domácí mazlíček. Pepík z vedlejší lavice se Matějovi posmíval, že je zvědavý, o čem bude Matěj psát. Děti se před paní učitelkou předháněly, kdo bude o jakém svém mazlíčkovi psát. To by ale nebyl Pepík, aby si znovu do Matěje nerýpl. Přihlásil se a zeptal se paní učitelky, o čem má psát Matěj, když doma žádného domácího mazlíčka nemá. Paní učitelka byla smířlivá. Řekla Matějovi, že i když nemá doma mazlíčka, může psát o takovém, jakého by chtěl.
A hned mu radila pejska nebo kočičku. Pepík pokračoval v popichování. Prohlásil, že Matěj by chtěl dinosaura, jelikož jeho táta pracuje v muzeu. Paní učitelka Ppeíka hubovala a také před celou třídou důrazně zopakovala, že se učili, že se kamarádům nikdy nebudou posmívat. Pepíkovi pohrozila, že jestli ještě jednou uslyší, že se Matějovi posmívá, tak bude po škole. Pepík se tak musel Matějovi omluvit. Ani jeden z nich nevěděl, jakou bude mít posměváček pravdu. Jednou našel totiž vejce. Tatínek si myslel, že je to kámen, ale neměl ponětí, že se jedná o dinosauří vejce.
Matěj je zoufalý, protože by chtěl dom nějaké zvířátko. A tak si pořídí dinosaura. Jistě ne úmyslně, ale prostě se to stane. Jednoduchá pohádka pro děti. Ilustrací je sice méně, ale to vůbec nevadí. Kniha celkově s obrázky je výborná. Má 96 stran a rozhodně doporučuju.
- Autor: Petra Martišková
- Žánr: beletrie pro děti
- Nakladatelství: GRADA
- Datum vydání: 22. 07. 2020
