Nezvratný osud 3 - Final Destination 3

Filmové vyvraž­ďo­vač­ky tee­nage­rů jsou doce­la oblí­be­né. Ať už je honí mani­ak s nožem, hákem, moto­ro­vou pilou, pro­ná­sle­du­je je rodin­ka zmu­to­va­ných kani­ba­lů nebo ozá­ře­ných hor­ní­ků. Originálních nápa­dů se v horo­rech posled­ních let moc nena­jde. Naštěstí se čas od času obje­ví výjim­ka, kte­rá při­jde s něčím novým. Tím sem může pochlu­bit napří­klad Nezvratný osud. Po krku tu totiž hlav­ním hrdi­nů nejde nikdo jiný, než samot­ná smrt. Jednou se jim poda­ři­lo unik­nout z jejích spá­rů, tak si pro ně podru­hé při­pra­ví skon, kte­rý se jen tak nevi­dí (a díky­bo­hu neza­ži­je).První díl byl pří­jem­ným osvě­že­ním žán­ru. Dějová lin­ka byla poměr­ně neo­kou­ka­ná – jed­na z postav má vidi­nu, ve kte­ré vidí konec sebe a dal­ších něko­li­ka lidí. Díky tomu se vybra­ným oso­bám poda­ří obelstít „smrt­ku“. Jenže, ta se jen tak nevzdá­vá a ke slo­vu se dostá­va­jí netra­dič­ní „neho­dy“.

Dalo se čekat, že po tom, co prv­ní film napl­nil sály kin, zača­lo se uva­žo­vat o nato­če­ní pokra­čo­vá­ní. Vzniklo a neby­lo vůbec špat­né. Princip zůstal stej­ný, jen úvod­ní neho­da nepro­běh­la v leta­dle, ale na dál­ni­ci. Šlo opět o to, že něko­lik jedin­ců musí bojo­vat pro­ti smr­ti, kte­rá si jde tvr­dě za svým. Nádech ori­gi­na­li­ty už tu samo­zřej­mě nebyl, ale scé­náris­té popus­ti­li uzdu fan­tasii a při­pra­vi­li pro fil­mo­vé cha­rak­te­ry tak bru­tál­ní (až čer­no­hu­mor­né) nástra­hy, že nako­nec ani neva­di­lo, že se dru­hý díl od toho prv­ní­ho dějo­vě až tak neli­šil.

Další pokra­čo­vá­ní si vzal na sta­rost reži­sér prv­ní­ho Nezvratného osu­du. A roz­ho­dl se nevy­bo­čo­vat z dané­ho stan­dar­du. Žádné poku­sy o zpes­t­ře­ní pří­bě­hu tu nejsou. Přiznejme si ale bar­vu, jde hlav­ně o to, jak pro­myš­le­né budou léč­ky na pře­ži­vší. I ten­to­krát jsou krva­vé, nechut­né a pro­myš­le­né, ale­spoň vět­ši­nou.

Úvodní scé­na se ode­hrá­vá v luna­par­ku, hlav­ní roli tu hra­je hor­ská drá­ha a pro­blémy s hyd­rau­li­kou. Nejvyděšenější z dívek má vidi­nu, ve kte­ré spat­ří to, že je na atrak­ci čeká něco, co je všech­no jiné, ale roz­hod­ně ne zába­va. Spustí tako­vou pani­ku, že se něko­lik lidí vyvo­lá rvač­ku a jsou vyká­zá­ni…

Nemá asi cenu popi­so­vat, co bude dál. Dokonce to, že jde po ní a dal­ších lidech smrt, při­jde za nedlou­ho hlav­ní hrdin­ce jako něco téměř nor­mál­ní­ho. Hlavně potom, co jeden z těch, kte­ří měli štěs­tí (?) a unik­li bez­pro­střed­ní­mu nebez­pe­čí na hor­ské drá­ze, najde na inter­ne­tu infor­ma­ce o letu 180, kte­ré­mu se při­ho­di­lo něco podob­né­ho. Její brá­ně­ní se tomu, že by to moh­la být prav­da je doce­la krát­ké a za chví­li tuto teo­rii při­jme. Většina dal­ších, kte­ří jsou na „sezna­mu“ už není tak důvě­ři­vá, ale obvykle krát­kou dis­ku­si na téma „to je ale pěk­ná ptá­ko­vi­na“ ukon­čí krva­vá pří­ho­da, kte­rá je dost pád­ným argu­men­tem.

Některé odcho­dy na „dru­hou stra­nu“ jsou oprav­do­vou „chu­ťov­kou“. Nezvratný osud 3 nesá­zí na „lekač­ky“, ale na něco jiné­ho – nasto­le­ní toho, že neví­te, co uvi­dí­te v dal­ších vte­ři­nách. Pozorně sle­du­je­te obra­zov­ku, abys­te měli šan­ci odhad­nout, co se sta­ne. Moc čas­to se vám to ale nepo­da­ří. Scénář fun­gu­je dob­ře a není čas­tým jevem, že odtu­ší­te, to, co účast­ní­ky hry se smr­tí potká.

Nejsou to zrov­na pří­jem­né věci. Některé „fata­li­ty“ jsou pří­mo­ča­ré, jiné jsou téměř pře­kom­bi­no­va­né. Nejsou ale pří­liš dob­ře roz­lo­že­ny napříč celým fil­mem. Máme tu poměr­ně dlou­hé úse­ky, kdy se nic zají­ma­věj­ší­ho nedě­je, ale také sek­ven­ce, kdy stře­do­škol­ští stu­den­ti a stu­dent­ky umí­ra­jí tak rych­le, že nemá­te čas roz­dý­chat jejich krva­vý konec.

To, že se něco chys­tá zno­vu před­po­ví nezvyk­lý vítr a urči­té názna­ky v oko­lí. Navíc mají bojov­ní­ci o život k dis­po­zi­ci fot­ky, na kte­rých je tak troš­ku uká­zá­no, co je potká. Ale ne pří­liš oči­vid­ně, abys­te byli neu­stá­le drže­ni v napě­tí. To se cel­kem sluš­ně daří.

Napětí se obvykle zvrh­ne v dost krva­vou podí­va­nou, ale to všem, kte­ří vidě­li před­cho­zí fil­my, muse­lo být jas­né. Přesto jsou někte­ré momen­ty doce­la dost nechut­né (ale ne extrém­ně, dá se to ješ­tě pře­kous­nout), tak­že pokud víte, že bude­te stě­ží pře­kou­sá­vat scé­ny, ve kte­rých jed­né z dam pro­špi­ku­je hla­vu pis­to­le na hře­bí­ky, tak není Nezvratný osud 3 nic pro vás.

Já osob­ně nejsem zrov­na fanouš­kem samo­ú­čel­né bru­ta­li­ty, kdy jde jen o to, aby se vám udě­la­lo šoufl a moh­li jste potom vyprá­vět „jakej to byl hus­tej nářez“, tak­že horo­ry, kde se sází prá­vě na to, aby pořád tek­la krev a vzdu­chem léta­ly stře­va, nemám v obli­bě. Naštěstí, i když je Nezvratný osud 3 poměr­ně bru­tál­ní, tak to není jen pro efekt.

Propojení s jed­nič­kou a dvoj­kou je mini­mál­ní, v pod­sta­tě ho repre­zen­tu­je jen něko­lik krát­kých zmí­nek. Neobjeví se tu ani žád­ná z postav, kte­ré se vyskyt­ly v minu­lých dílech (ono jich ani moc nepře­ži­lo). Obsazení je kom­plet­ně nové a doce­la neo­kou­ka­né. Některé tvá­ře vám budou pově­do­mé, ale nejde o proflák­nu­té hvěz­dič­ky. Je tu pár výraz­ných osob­nos­tí, ale také něko­lik těch, kte­ré se mih­nou na scé­ně na pár vte­řin a jejich zapo­je­ní do děje skon­čí kalu­ží krve a jejich vnitř­nost­mi na tráv­ní­ku. Trošku vět­ší sezná­me­ní s někte­rý­mi hrdi­ny by neby­lo od věci.

Výhrady bych měl, ale ve srov­ná­ní s jiný­mi pokra­čo­vá­ní­mi horo­ro­vých pro­jek­tů posled­ních let, si Nezvratný osud drží sluš­nou úro­veň. Téma už začí­ná být troš­ku omše­lé, ale nápa­dy smr­tel­ných inci­den­tů nepo­strá­da­jí ori­gi­na­li­tu. Uvidíme, jest­li tomu tak bude i ve čtvr­tém dílu (ten­to­krát se mlu­ví o lodi).

---