Nordwand (2008)

Lézt po horách je super, zažít tam sně­ho­vou bou­ři už ale moc ne.

Film Nordwand je takřka povin­nos­tí pro všech­ny fanouš­ky horo­le­zec­kých fil­mů už jen kvů­li tomu, že podob­ně ladě­ných - kva­lit­ních - sním­ků zase tak moc není. Film je ale jis­tě i vhod­ný pro jedin­ce, kte­ří jinak váš­ni pro vyso­ké hory a dob­ro­druž­ství na nich zatím moc nepro­pad­li. Je totiž váž­né „nebez­pe­čí“, že po shléd­nu­tí toho­to fil­mu dosta­ne­te inten­ziv­ní potře­bu si o udá­los­ti dohle­dat něja­ké dal­ší, podrob­něj­ší infor­ma­ce.
Buď jak buď, Nordwand je fil­mem vel­mi pove­de­ným, peč­li­vě dáv­ku­je dra­ma a pro neza­svě­ce­né­ho člo­vě­ka ský­tá nema­lá pře­kva­pe­ní. Režiséru Stölzelovi se poda­ři­lo dát dohro­ma­dy zají­ma­vou lát­ku s nemé­ně zají­ma­vým, dra­ma­tic­kým pří­stu­pem a dob­rý­mi her­ci.
Píše se rok 1936 a Německo by rádo doby­lo dopo­sud k horo­lez­cům dost nevstříc­ný vrcho­lek Eiger, poku­sit se o to má - mimo jiné - i dvo­ji­ce němec­kých dob­ro­du­hů. Shodou okol­nos­tí se do mís­ta činu dostá­vá i jejich kama­rád­ka z dět­ství, kte­rá pra­cu­je pro jed­ny význam­né němec­ké novi­ny. Jenže není náho­dou, že Nordwandu (sever­ní stě­ně Eigeru) se někdy pře­zdí­vá i Mordwand...
Přiznám se, že her­ce jsem až na výjim­ku Johanny Wokalek (např. Baader Meinhof Komplex), neznal, tak­že na mě půso­bi­li vel­mi věro­hod­ně. Dobře je tam zachy­ce­no i jazy­ko­vé poza­dí, kde i neger­ma­nis­ta pozná roz­dí­ly mezi rakous­kou, němec­kou a švý­car­skou něm­či­nou. Některé výra­zy („lano“, „lavi­na“) se vry­jí hlu­bo­ko do pamě­ti. Film je vůbec celý tako­vý, že jej - pod­le mého názo­ru - z hla­vy moc lidí jen tak nedo­sta­ne. Není to totiž jen tak doce­la sní­mek o leze­ní po horách.