Po úspěšném čtenářském ohlasu na knihu Návrat krále Šumavy od spisovatele Davida Jana Žáka vydalo nakladatelství Labyrint tři díly komiksového zpracování příběhu o zajímavém osudu Josefa Hasila, členů jeho rodiny, spolupracovníků i protivníků z řad STB. To vše v kulisách společenských změn od roku 1948 až po odjezd do Ameriky v roce 1953. V krátkém období několika let pomáhal Josef Hasil při přechodu státních hranic v oblasti Šumavy nejen v době služby u Sboru národní bezpečnosti, ale především jako agent americké zpravodajské služby CIC. Mnoha lidem pomohl zachovat si život, pro mnoho lidí se spolupráce s ním stala osudnou. Příběh sice připomíná scénář pro filmový příběh akčního hrdiny, ale zobrazuje také dobovou atmosféru, která stavěla lidi do krizových situací.
Převést napínavé situace do komiksové verze byla jistě výzva. Na scénáři se podílel Ondřej Kavalír a Vojtěch Mašek. Oba mají literární zkušenosti a postava hlavního hrdiny je svou odvahou i životními zkušenosti musela inspirovat. V prvním díle nazvaném „Na čáře“ je zachyceno období od roku 1948 až po útěk Hasila do Německa. Je to začátek váhavé cesty mladého kluka, který má sice pověst sukničkáře, ale není to prázdná hlava bez citu, která plní bezmyšlenkovitě rozkazy svých nadřízených. Druhý díl nazvaný „Agent chodec“ zachycuje dobrodružné období, kdy Hasil, ve spolupraci s CIC, provádí rizikové převody lidí přes hranice. Proti tomu je nově vyprávěný příběh plukovníka Viktora Fišera a jeho židovské ženy Hany. Napínavé scény ilegálních přechodů se střídají s rozhovory mezi agenty a následně dochází ke scénám zatýkání, které nemine ani členy Hasilovy rodiny. V tomto díle se často střídá prostředí a pro lepší orientaci v ději je výhodou znalost románu od spisovatele Žáka. Ta pomůže i při čtení posledního dílu trilogie, nazvané „Opona se zatahuje“. Po roce 1950 se přiostřuje situace u státních hranic a začíná se budovat „ železná opona“. CIC i STB mají ve hře agenty na obou stranách. Scény z jednání na ústředí obou organizací se opět střídají s napínavým sledováním agentů nebo ilegálními přechody hranic. Podivná doba má dopad nejen do rodiny Josefa Hasila, ale také do osudu rodiny Fišera.
Autoři trilogie odvedli velký kus práce. Románová předloha obsahuje velké množství námětů, proto bylo nutné pečlivě vybírat a při tom zachovat napětí i dobovou atmosféru. Komiksový kreslíř Karel Osoha zvolil černobílé ilustrace. Působí to dobře “retro“ a připomíná to i černobílou filmovou verzi Krále Šumavy. Líbí se mi také velké kresby šumavské krajiny, která působí tajemně i poeticky zároveň. Černobílá kresba však má i své nevýhody, protože pro postavy je nutné dodržet jejich charakteristické rysy a to se občas nepodařilo. Interiéry vyšetřovacích místností CIC a STB se příliš neliší, ale to by se dalo považovat jako záměrné. Střídání scén v různých časových obdobích i lokalitách je sice většinou slovně označeno, ale občas také není uvedeno. V textu mi také schází oslovení nebo více informací o jednajících osobách. Připadá mi, že autoři scénáře trochu počítali s tím, že příběh je dostatečně známý. Mně osobně hodně pomohla znalost románové verze. Každopádně mě kresba zaujala, je dostatečně akční a autor se nebojí ani intimnějších scénám.
Komiks Návrat krále Šumavy je poutavým čtením o výjimečném lidském osudu a okolnostech vzniku „železné opony“.
Foto: Karolína Černá & Nakladatelství Labyrint
